Evonichna

Trilogie Bastardi je rasistický a dle mého názoru dost amatérský počin. Hrozná kamera, hudba, herecké výkony i scénář. Nedalo se přehlédnout, že myšlenka z prvního dílu se jaksi ve třetím díle překrucuje v brutální rasistickou propagandu. Jde o to, že na začátku jsou za největší bezcitné svině pokládány dva bílí kluci a jeden cikán a vůbec společnost jako taková. V prostředním díle jsou cigory jakž tak v pohodě a největší sviní je bílej mafián. No a v závěru nám Magnusek nejspíše chce sdělit, že pokud bychom všechny cikány izolovali nebo v lepším případě rovnou zabili, tak uděláme nejlíp. Kritika společnosti se ve třetím díle vytrácí. První díl mne zaujal, ostatní zklamaly, proto dávám 3* prvnímu a ostatním jen 1*.

Na to, že to je již stokrát ohrané téma (starej barák, rodina, duchové, sklep), tak to perfektně šlapalo. Možná proto, že přidali Muldera a Scullyovou, Chuckyho, vymítače a sem tam točili stejnou kamerou jako v lese, kde byla čarodějnice. Celkově musím uznat, že jsem z toho byla dost připosraná.

Tak to byla fakt ztráta času, nelogičnosti a idiotské jednání Jordan i toho psychouše plus totální neschopnost místní policie, dělalo z thrilleru špatnou komedii. Většina scének se dala odhadnout dopředu, což z filmu dělá slátaninu plnou klišé.

Brief: Cílová skupina: kluk 16 až 18 let., Cíl komunikace: Motivovat diváky k dobrodružství a zároveň pobavit, Hlavní sdělení: nebuď líný, Ton komunikace: přisprostlý, tykáme, Povinné prvky: pinďouři, šoustání, kouření.

Tak tento film mě dost překvapil, abych pravdu řekla. Pocity, které jsem zažívala v pořadí od začátku do konce: Hmm, to bude zase hovadina..., bože, to jsou kreténi..., cože to začíná být nějaký hustý..., fuj to nechci vidět..., fakt magoři..., COŽE, dobře ona...

Báječnej film. Miluji záporáky, kteří nejsou na první pohled záporáci. Dickie byl kouzelný a pohled do duše Toma Ripleyho opravdu stojí za to.

Nuda a depka.

No mě se to líbilo moc, na to, jak to bylo dlouhý, jsem celý film se zájmem sledovala. Bavily mne sledovat názory jednotlivých lidí na danou věc a pořád jsem čekala, kdo bude ten největší hajzl a co se z koho vyklube. V některých chvílích jsem se i celkem slušně pobavila, a to zejména u hlášky, " tak to se shodneme, oba dva totiž nenávidíme mě :)"

Film, který se chce dobrodružně líbit, ale není to ono.

Psycho - Rodinná oslava, u které vůbec nevím jestli se mi líbila nebo ne, hodnotit budu až s odstupem. Konečně, ale vím, co to je Dogma 95. Syrovost a realita je neskutečná. Můj nejsilnější zážitek - navozený pocit, který jsem měla úplně na konci filmu. Uff, musím si pustit ještě něco normálního, jinak neusnu.