Legas

Jednoduchý, tupý, přímý film s typicky osmdesátkovou atmosférou. Ovšem když se mu podíváte pod pokličku, je velice dobře natočen; všechny ty hudební montáže, prostřihy - je vidět, že film není jen nudně béčkovým výtvorem znuděného režiséra. Jen převeliká škoda, že celý film není jako jeho prvních 5 a závěrečných 10 minut. To by byla panečku jízda.

Snad nejlepší film o dětech, co jsem zatím viděl.

Malá holčička k ženě v jejím pokoji: "A vy jste taky jeptiška?". Žena: "Ne, dítě, já jsem kurva."

K tomuhle filmu bych přibaloval nějaký drogy. Totální úlet. Nejsem si jist, jestli lze Southland Tales vůbec pochopit, ale podstatné je, že jednotlivé scény jsou buď dostatečně ujeté, nebo vtipné, případně obojí současně. Southland Tales jsou jakýmsi křížencem pokračovatele Donnie Darka s Lost Highway a Mulholland Drive dohromady, ale k Lynchově komplexnosti a promyšlenosti mají bohužel daleko. Ale už jste někdy ve filmu viděli souložit auta, nebo ze vznášejícího se zmrzlinářského auta odpalovat raketou země - vzduch futuristickou vzducholoď, ve které tančí Dwayne Johnson?

Báječný mix westernu, hororu a něčeho temnějšího od Coenů, třeba Zbytečné krutosti. Film má neuvěřitelně hutnou atmosféru, černý humor a spoustu nezapomenutelných okamžiků. UŽ JSI NÁŠ, ROBERTE!

Oproti všem těm béčkově katastrofickým sci-fi filmům z let padesátých je Den, kdy se zastavila Země konverzačním protipólem, hodným k zamyšlení nad tehdejší nukleární hrozbou, s obsahovým přesahem vhodným i do dnešních dnů po 11. září, proto také přišel velice vhodný čas na remake. Ovšem původní Den nabízí i na tu dobu velice působivý přílet létajícího talíře, za jehož vnější i vnitřní design by se nemuseli tvůrci stydeť ani v 21. století.

Nevím jak vy, ale já jsem mrtvoly v mládí nevyhledával a i když to chápu jako záminku dobrodružné cesty, kde se kluci lépe poznají, určitě si dovedu představit závižnější příběh, než cesta po kolejích s jednou trochu dramatičtější scénou s vlakem na mostě. Neustálé mávání bouchačkou, kterou v dětských rukách vidím opravdu nerad, mi také nepřišlo zrovna rozumné.

Naivní komiksová space opera, která vypadá jako sled vystřižených dějových meziscén z ambiciózního pornofilmu. Neuvěřitelně zábavný film.

Vyprávět příběh o člověku, který povraždil na 300 000 lidí, způsobem, jak jej divákovi předkládá snímek Poslední skotský král je trochu podvratné. Film je většinu své stopáže nekonfliktní a díky postavě doktora v podání Jamese McAvoye všeobecně líbivý. Ale Forest Whitaker prezidenta Amina ztvárnil tak dokonale, že veškerá obrazová nepřítomnost masových vražd (až na malé vyjímky v závěru filmu) je smetena pod stůl a důkaz, že lze velice efektivně vykreslit veškeré činy a jejich důsledky takového člověka v rámci dialogových scén, je na světě.

Prvních deset minut slibuje příjemnou popcornovou jízdu. Sice se v nich prakticky nic trikového, ani dějově zajímavého neodehrává, ale má příjemné tempo a fajnový videoklipový look. Ale pak to přijde. Občasné pomrknutí na komiksového fanouška je sice velice fajn (včetně úplně poslední scény filmu), ale báječně nasnímat úvod do luxusní exotické lokace brazilské vesnice a pak ji, ve srovnání s bondovkami, bourneovkami a všemi filmy, kde se běhá po střechách, totálně nevyužít a nešikovně rozklepanými záběry ji zmršit, to může jen rejža z Francie, který kdysi kutil pod Lucem Bessonem a teď se ve scénách z vojenského letiště snaží imitovat Michaela Baye. Když už v polovině filmu konečně dovzdychá i Liv Tylerová, jejíž herecká poloha se omezuje pouze na "ach, Bruci, udělěj mi to", i když její ústa říkají úplně něco jiného, pak přijde na řadu první triková akce, která občas nabídne zajímavý záběr, ale jako celek stojí za prd. Neuvěřitelný není Hulk, ale spíše koordinace americké armády. Vojáci stojí na trávníku v parku jako malí fotbalisté na pérku ve stolním fotbalu a jen zmateně a neúčelně střílí kolem sebe. Proto v závěru filmu přichází na scénu záporné monstrum, aby se v nicneříkajícím souboji jedniček a nul nechalo zbít naším ústředním zelenáčem. The End.