leafroller

Zavraždil plukovník Elvise? To je otázka, na níž hledáme odpověď. Přiznávám, že jsem se nadměrné stopáže filmu děsil úplně zbytečně. Hluchá místa zde prakticky nejsou a ten jakýsi únik do snového světa se nejen dá snést, ale je vlastně příjemnou změnou a předělem mezi kapitolami. A je to mnohem lepší předěl než třeba u Rocketmana a jeho, z mého pohledu velmi otravných muzikálových vložek. Co mi vadilo, byly velké časové skoky uprostřed Elvisova života. Mám si snad myslet, že se v těch 10 letech nedělo nic zajímavého? Nebo snad mám průběh těch let notoricky znát? Zde podle mě byl děj osekán na úkor živých vystoupení. Co se mi naopak líbilo, byl kontrast mezi "starou popmusic" a tou novou, Elvisovou. Ubíjející frustrace tehdejší mládeže z poslechu starých dokola omílaných vyčpělostí typu Simonové s Chladilem, do nichž vlétl Elvis se svou vesmírnou energií. Byl to takový pankáč 50. let, jen s tím rozdílem, že on a jeho muzikanti na své nástroje uměli dobře hrát. Ani tak bych však v této puritánské, pokrytecké a rasistické době nechtěl žít. Neměli to hoši snadné.

Filmy o středověku se dělí na ty romantické a ty realistické. Tento patří naštěstí k těm druhým. Velmi mě potěšilo, jak důkladně se autoři zaměřili na představení doby a hlavně života obyčejných lidí. Na to, že se nežilo jen v zámku a v podzámčí a také na to, že husitské hnutí nezačalo upálením mistra Jana, ale jeho kořeny a hlavně motivace sahají mnohem hlouběji. Samotná prezentace pana Žižky je uvěřitelná a tvoří protiklad k dřívějšímu ztvárnění, které se však více než na osoby zaměřovalo na události. K pozoruhodným momentům musím připočítat i ztvárnění císaře Zikmunda, který byl sice pro Evropu požehnáním, my ho však prostě nemáme rádi. Kdybychom potom měli hledat nějakou pointu, nalezneme pouze staré a dobré poučení, že na obyčejném člověku absolutně nezáleží a je jen potravou pro udržování dějin v chodu.

Problém se záporáky je v komiksových filmech bohužel velmi rozšířený. Většina je buď nějaká nedefinovaná síla z vesmíru, nebo oběť nějakého jevu, která je však veskrze dobrá a zlo páchá v podstatě z kladných motivací. Nebo proto, že nemá kontrolu nad vlastním tělem a myslí, to je taková druhá varianta. A to je bohužel i tento případ. Pan Bale je sice brutálně démonický a role mu výborně sedí, nicméně na závěr zklame (moje očekávání). Jediným skutečným filmovým badguyem tedy zůstává Joker. Pojmout filmy o Thorovi jako komedii byl opravdu geniální nápad. Zvlášť po trochu rozpačitých prvních dvou dílech. Ragnarok byl však již velmi vtipný a u tohoto dílu jsem se smál asi mnohem víc. Žádné předstírání reality, žádná umělá americká hloubka jako v Avengers. Thor se stal čirou zábavou, což je moc dobře. Působivou a efektní. Už to dávno není o tom, "kdo je hoden" a kdo není, je to o tom frčet dopředu a nesrat se s tím. Ano, přiznávám, že mi během koukání několikrát cukla ruka směrem k ovladači, zejména při přehnaně vypjatých romantických scénách, ale tím si celkový dojem nemusíme kazit. Co ho však pokazí spolehlivě, je dnes velmi rozšířená prezentace homosexuality jako něčeho běžného. A tak po panu Sulu, Batwoman a mnoha dalších, i zde máme kamínky, co se "vezmou večer u ohně za ruku" a ráno mají malý kamínek. Jsem možná poněkud konzervativní, nicméně jsem přesvědčen, že takové věci do filmů pro děti prostě nepatří. Penalizace 20%.

Film má jednu zásadní vadu: je prvním dílem v sérii. To do filmu přináší scény, které nemají pro děj žádný význam a neúměrně protahují stopáž. A i když je to film o brutálním násilí páchaném na ženách, vše kolem znásilnění Lisbeth je zbytečné a podle mě filmu jen škodí. Vytrhává to z děje i soustředění. Jinak je to velmi poutavá a zajímavá detektivka, která určitě neurazí ani milovníky Poirota. Jako jsem já.

Velmi schizofrenní zážitek. Z jedné strany výtečně řemeslně natočený snímek, z druhé strany odporný propagandistický odkaz. Hodně to připomíná film Argo, ve kterém také vzbouřený lid vyhání nenáviděné otrokáře. To by mi až tak nevadilo, ale že bylo nutné dát pistoli do rukou malé holčičce, abychom mohli ospravedlnit bezhlavou střelbu do davu dětí, to je i na mě docela dost k blití. Film tedy mohu doporučit jen skalním bijcům "teroristů".....a Američanům.

Filmy na motivy skutečných událostí mám rád, protože se v nich obvykle dozvím o někom zcela výjimečném. To ale bohužel neplatí v tomto případě a já si tak celou dobu sledování filmu kladl stále stejnou otázku: Proč? Proč byl film natočen? Čím je ten člověk výjimečný? Čí je to kámoš? Nebo spíš byl. Film je hezky natočený a Mark je jako obvykle brilantní, jen ta motivace je na můj vkus až příliš slabá.

Tato komedie je jasným důkazem toho, že vzhled hraje v dynamice vzniku lidských vztahů významnou roli. Rozdíl mezi oběma parťáky je opravu extrémní a pěkně ukazuje, jaké bludy mají v hlavě dnešní incelové a také, jak si za žádných okolností nenechají poradit. Každopádně se jedná o můj oblíbený a hlavně velmi svěží film, u kterého na ovladač ani nepomyslím. Klíčový je pro mě potom můj oblíbený citát:"Madam, vulgárnost je nadbytečná, protože žádný verbální projev pro mě nemůže být tak zničující, jako vaše nespokojenost."....kdo jednou mluvil s nějkaým callcentrem, nebo tam dokonce pracoval, chápe. No a vy ostatní.....

Velmi faktický a na můj vkus silně otřesný precizně zpracovaný dokument o vztahu mezi otroctvím a rasismem mapující období od dobytí Ameriky po současnost. Dokument odhaluje především pokrytectví minulých i současných velmocí, jejich brutální krvavou historii a zdroje jejich bohatství. Po shlédnutí tohoto vynikajícího díla se už navždy budete dívat na Španěle, Američany a především Brity z úplně jiného úhlu a bez jakýchkoli iluzí. A na rovinu říkám, že některé příběhy vyprávěné v dokumentu jsou natolik brutální, že by si slabší povahy měly dát pozor. Závěrečné konstatování, že ve srovnání s historií byl židovský holocaust za druhé světové války pouhou epizodkou, asi hovoří za vše.

Fascinující dokument o třech filosofech, kteří dávno před narozením Krista položili základ dnešní civilizace. Na jejich myšlenkách stavíme dodnes naši filosofii i náboženství. Dozvěděl jsem se mnoho o tom, jak ke svým tvrzením došli a proč bychom se nad jejich myšlenkami měli aspoň chvíli zastavit a meditovat. Naprosto úžasnou pointou potom je zjištění, že se jejich filosofie prolínají i navzdory vzdálenosti a času. Zjišťujeme, že se naše myšlení od toho starověkého vůbec neliší.

Na tehdejší dobu velmi poutavé dílko s trochu naivní záplatkou se dnes řadí již mezi klasiky. Svižné tempo i krátká stopáž jsou dokonale sladěny, aby se divák ani vteřinu nenudil. Znázornění narkomanů je sice velmi emotivní, ale není na něm nic lživého a takto extrémně popisují narkomany i dnešní média. Závěrem nutno konstatovat, že skok pana Jelínka z druhého patra je legendární sám o sobě.