liquido26

3,5 The Big Trail trpí neduhy raných zvukových filmů, které se ještě ne zcela oprostily od některých znaků němého filmu (např. mezititulky, zrychlené záběry přijíždějících indiánů, někteří herci nevěrohodně přehrávají), ale rozhodně se mu nedá upřít kvalita Walshovy režie, poměrně velká výpravnost, zábavnost a docela dobrý a zajímavý příběh, který by však lépe vyniknul při menší délce. John Wayne jako mladý ale zkušený zálesák je super.

Klasický Tom a Jerry, tentokrát ala Invisible Man, a pro mě další nostalgická vzpomínka na dětská léta a jednu ohranou VHS, kde jsem měl nahrány skoro všechny epizody, co tenkrát na TV Prima dávali.

Muži z Laramie se skutečně nedá vytknout téměř nic. Zpočátku působí nenápadně, obyčejně, ale nejpozději od scény u solné pláně nabere neskutečné obrátky a do konce se už nezastaví. James Stewart je skvělým představitelem westernových rolí, Cathy O'Donnell je velmi hezká (a pěkně kecá, jestli tvrdí, že jí to nikdo před Stewartem neřekl) a záporáci se taky moc vyvedli. Těším se na víc Mannových westernů.

Krásná a vtipná parodie na staré supermanovské animáky. "This looks like a job for Super-Rabbit."

Errol Flynn v poměrně netradiční roli leteckého lékaře, který se věnuje výzkumu a testování vychytávek, které mají piloty ochránit před ztrátou vědomí (nikoliv nebezpečnou nemocí, jak tvrdí distributor, který zřejmě viděl jen cca půlku filmu bez titulků a znalosti angličtiny) během letu. Námět byl docela zajímavý, ale příběhu by prospěla kratší délka a taky svižnější tempo. Nebylo to vůbec špatné, ale celkově ve mě tento film zanechal příliš malý dojem na to, abych dal více jak tři hvězdičky.

Jedná se o hodně povedený povídkový horor. První velmi krátká povídka o pohřebním voze byla zajímavá, i když příliš krátká na to, aby ve mě zanechala nějaký dojem, další povídka o dětech hrajících si na schovku v tajemném sídle byla příliš průhledná a moc mě nezvala, třetí "golfová" byla sice docela komická, ale celkově svou odlehčeností atmosféru filmu spíše narušovala. Poslední dvě povídky byly svou atmosférou i napětím opravdu lahůdkové a stejně tak se docela povedl propojovací příběh.

Děj tu nebyl téměř žádný, poslední půlhodina byla výrazně lepší než předchozí hodina, mělo to několik velmi vtipných okamžiků a povedených hlášek a strašně mi vadila ta hudební vložka s tancemi a písněmi různých národů.

Gosha opět nezklamal. Cash Calls Hell je úžasnou variací na klasické americké filmy noir. Snímek nás zavádí do špinavého podsvětí japonského velkoměsta. Hlavní hrdina, kterého skvěle hraje Tatsuya Nakadai, je propuštěn z basy a od přítelkyně svého bývalého spoluvězně dostane za úkol zabít tři týpky. Týpkům jde ale po krku i mafie. ___ Příběh mě naprosto vtáhnul, pohltil a na konci vyplivnul s pocitem, že to klidně mohlo bejt delší. Vynikající byl záporák s deštníkem, který mi trochu připomínal Josefa Kemra.

Typický japonský komplikovaný příběh, kde proti sobě stojí zástupci několika stran, jejichž jména si radši ani nechcete pamatovat. Je těžké se orientovat v tom, kdo je proti komu a kdo stojí na čí straně. Nicméně jsem se snad chytal :-) Další stránkou je dokonalá vizuálnost exteriérových scén a soubojů, které jsou podkresleny skvělou hudbou. Škoda, že scény odehrávající se v interiérech jsou trochu nudné a moc užvaněné.

Trvalo mi strašně dlouho než jsem se do tohoto filmu dostal, ale ten závěr mi to všechno vykompenzoval. Pravděpodobně nejlepší konec, jaký jsem u filmu noir viděl. Ke kladům tohoto filmu je ještě potřeba přičíst postavy - psychopatický kapitán Munsey, sympatický doktor a hlavní antihrdina Joe Collins, kterého hrál Burt Lancaster, jehož normálně příliš nemusím, ale v této roli se mi líbil.