Přízraky noci

Flaxik to naškrábal dobře. Dead of Night je v podstatě prapředek všech povídkových hororů, dost možná i první hororová antologie vůbec. Doporučení se však týká spíš kompletářům: neobjeví se tu totiž žádná monstra ani příšery, přednost tu mají místo nich spíše šílenci, duchové nebo zlá zrcadla. Strašících momentů je zde taky minimum, tvůrci se věnovali ve svých jednotlivých segmentech buď zábavě, stupňovanému napětí nebo (rádoby) překvapivému vyústění. Bohužel, to se podařilo snad jen spojovací "omáčce", která tentokrát není jen nudnou vatou, ale soběstačným a celkem vtipným příběhem. (27.08.2016)

Pět povídek, hororových snad jen základním námětem, nikoli už zpracováním, které je většinou laděné spíše do komediální roviny, stejně tak příliš nezajímavé a velmi jednoduché pointy (Loutka je trochu lepší, ale ne o moc). Vyloženě mi nesedla povídka "Golf". Problém v některých případech i s příliš okatým přehráváním (druhá povídka - "Dům a minulost záhadného pokoje"). Nejzajímavějším se nakonec stává "propojovací" příběh. Celkově jen velmi slabé tři. (11.05.2013)

Věřte nevěřte... První půlhodinu jsem z tohoto souboru vyprávění strašidelných historek v podivné společnosti příliš nadšen nebyl a připadalo mi to spíše průměrné. První krátká povídka s noční můrou včetně podobného vyústění se později dočkala určitě působivějšího zpracování v rámci seriálové Zóny soumraku (viz. Twenty-Two), ta nasledující měla sice jeden zajímavý mysteriózně hororový prvek, ale skončila pro mě brzy téměř bez pointy a povídání hostů v obyváku mimo povídek mělo pro mě porůznou úroveň. Ale nenechte se odradit, neskončil celý film, pouze druhá povídka a taky v souvislosti s ní se ještě pořád můžete dočkáte překvapení... Třetí povídka se zápletkou ohledně spatřování cizího pokoje v zrcadle nabírá grády toho skutečně výborného z černobílé The Twilight Zone a má již dostatečný časový prostor pořádně rozehrát zajímavý námět, čtvrtá je vcelku příjemnou malou duchařskou komedií v prostředí golfu a poslední páté povídce, která se zaobírá tématem rozdvojené osobností v děsivém příběhu komika a jeho mluvící loutky, procházejícího od úspěšných varietních skečů až po psychopaticky šílené vyústění, nechybí prakticky všechno skvělé z tohoto počinu dohromady: horor, mystično, atmosféra, vtip + rovněž kvalitní filmařina i typické kouzlo starých černobílých filmů pro pamětníky. Originální zakončení povídkového filmu mě překvapilo vtipným propojením všech příběhů a sérii hned několika dobře promyšlených point, částečně donutilo odpustit celku slabší první třetinu a přesvědčilo, že si Přízraky noci tu 4. hvězdičku z mé strany zaslouží! [75%] (29.08.2021)

Příjemné strašidelné historky z dávných časů, které už dnes příliš nevyděsí, ale mají své kouzlo. Sen s funebrákem varujícím před katastrofou, hra na schovávanou s duchy či břichomluvec s loutkou. Duchařský příběh s golfisty spíše pobaví a rozesměje, mně se ale kromě loutky líbil tematicky ten s tajemným zrcadlem. Zrcadla jsou totiž zrádná a už jen fakt, že vše, co odráží, převrátí, je poněkud zneklidňující. Ovšem než se nechat zrcadlem pohltit, je lepší ho rozbít a riskovat tak sedm let smůly. Velmi dobře jsou pak jednotlivá vyprávění spojena s Waltrem Craigem (Mervyn Johns), jehož trápí noční můry. Konec očekávaný a přesto perfektní. Skvělá černobílá kamera navozuje šerosvitnými obrazy spojenými s hudbou patřičnou atmosféru. (04.01.2021)

Povídkový horor o skupině osob, které prožívají hlavní příběh a mezitím si vyprávějí další hrůzostrašné historky. Těch je pět a dost mezi nimi trčí golfařská duchařina Charlese Crichtona (podle povídky H. G. Wellse), která se ani na okamžik nedá brát vážně a zcela jednoznačně patří do žánru komedie. Ale ostatní povídky jsou celkem strašidelné až hororové a závěr hlavního příběhu je také povedený (70%). (14.07.2008)