Chen

Je to více méně o ničem. Příběh dvou stárnoucích homosexuálů, kteří přijdou o byt a musejí žít u svých příbuzných a přátel je pomalu plynoucí epizodou z jejich životů, která je hlavně o postavách a děj tu nehraje příliš velkou roli. Je to milé, dobře zahrané, ale hlubší dojem to ve mně nenechalo.

Opulentní ale prázdná podívaná bez pořádného příběhu, s nepříliš přesvědčivými hereckými výkony a nezáměrně úsměvnými dialogy. Zklamaly mě i akční scény, které byly silně nepřehledné. Nezbývá než doufat, že Bay tentokrát dodrží své slovo a režii pátého přírůstku do série opravdu přenechám někomu jinému.

Strhující. Bez ohledu na pomalé tempo, mě seriál vtáhl. Chápu, že ono pletichaření, politikaření a dialogy plné jemných náznaků a přetahování o moc mohou někomu přijít jako nudné, ale pro mě je Tyrant takto mnohem působivější, než kdyby byl plný přestřelek a podobných pozlátek. Dobrému dojmu napomáhají i civilní herecké výkon příjemného obsazení a atmosféra Středního východu. 9/10

Jednička se mi líbila, ale nebyl jsem z ní až tak unesen, jako někteří jiní. Dvojka mě ale okouzlila. Pokud pominu to, že triky byly sice většinou skvělé, ale v pár okamžicích příliš "počítačové", tak nemám žádnou větší výtku. Pohrávání si s ideou toho, jak nebezpečný je strach a nenávist překvapivě nepůsobí až tak pateticky, jak by se dalo čekat, emocionální scény mají dopad, přestože jsou v nich hlavními aktéry digitálně stvoření lidoopové a akční scény mají spád. Příběh není přehlídkou nečekaných zvratů, ale funguje. 9/10

Milý zábavný sitcom, který nesází na kdovíjak rázný humor, ale na jemně štiplavé vtípky, které vyvolají úsměv na tváři. Seriál netlačí na pilu, pokud jde o gagy sázející na rozdílné životní styly v USA a Švédsku, nepřehání to s vtípky těžícími z kulturních odlišností, vlastně dané momenty působí relativně realisticky (což se dalo čekat, když je seriál inspirovaný zážitky Grega Poehlera) a mně to vyhovuje. Seriál je takové pohlazení po duši pro milovníky cestování a poznávání jiných kultur. A navíc je velmi dobře obsazen. 8/10

Netradiční koncept, skvělé obsazení v čele s Violou Davis (ale nezklamou ani představitelé většiny ostatních dílů), lákavé prostředí, to jsou hlavní pozitiva. Ovšem, scenáristé mohli v určitých momentech sundat nohu z plynu a trošku se krotit, pokud jde o zvraty. Není jich potřeb 5 každých deset minut. Přesto ale jedna z nejlepších novinek sezóny 2014/2015.

Fekální humor málokdy opravdu pobaví a tentokrát se to moc nepovedlo, je tu na mě až moc hluchých míst a povedených vtípků je překvapivě málo. Herecké obsazení je bezva, několik cameo výstupů také, ale jinak průměrná záležitost.

Klasický Singer. Příběh s poselstvím a příjemně propracované postavy "zabalené" v hávu chytrého blockbusteru. Trošku mi ale vadilo okaté protěžování postavy Mystique (Jennifer Lawrence je aktuálně v kurz) a překvapivě malá pozornost věnovaná charakterovému vývoji Wolverinea. Plus mě rozhodně nepotěšilo zbavení se většiny postav z První třídy.

Zátah 2 sice sází na standardní postup "větší a bombastičtější", ale není to ke škodě věci. Je tu docela fungující příběh, samozřejmě hromada špičkové akce, která ukazuje, že i s indonéskou tvorbou musíme, pokud jde o akční žánr, počítat, záporáci jsou občas dost zvláštní, ale zapamatovatelní a brutalita je nekompromisní a docela nechutná. Ale určitě bych nebyl proti lehkému prostříhání (i když už byla vystřižena jedna hodně povedená scéna), protože některé pasáže se dost táhnou. 8/10

Den před zhlédnutím 22 Jump Street jsem se podíval na Sousedy, takže jsem si první zmíněný film užil opravdu pořádně. Zatímco Sousedi jsou hlavně trapní a málokdy vtipní, tak u 22 Jump Street je to naopak. A závěrečné titulky jsou hodně povedenou třešinkou na dortu.