Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Sci-Fi
  • Dobrodružný

Recenze (1 001)

plakát

Bumblebee (2018) 

Sympatickej film a to hlavně proto, že neřeší takový sračky, jako předchozích několik Transformerů a místo toho se snaží soustředit na postavy (ačkoli postava Johna Ceny je typicky klišoidně dementní - nicméně do dobový nálady filmu sedí naprosto skvěle) a příběh nechává co nejjednoduší a tudíž dokonale funkční, protože každej charakter tu má svojí roli dokonale podpořenou jeho načrtnutou osobností a každá nakousnutá myšlenka a dějová linka je nakonec ukončená k absolutní divácký satisfakci. Jakmile ale dojde na akci, Bay tomu zásadně chybí. Knight tady sice nikterak nepohořel, bitky jsou přehledný a všechno, ale na rozdíl od těch Bayových trikových orgií nedokážou tak ohromit. Bay je prostě jen jeden. Ve výsledku to ale vlastně tolik nevadí, protože bitek je tu jak šafránu, takže se nestihnou okoukat, a poměrně dobře zvládnutej humor a důraz na sympatický a vtipný postavy to celý ty skoro dvě hodiny dokáže utáhnout.

plakát

Černobyl (2019) (seriál) 

Kvůli brutálnímu hypu, kterej do mě šil ze všech stran, jsem tak nějak hned od začátku čekal, že do mě tadlencta minisérie bude prát jednu emoci za druhou a nedovolí mi ani na chvilku vydechnout, leč nestalo se a s konečným ohlédnutím je to vlastně dobře. Černobyl totiž na nic netlačí. Prakticky krok po kroku ukazuje (filmařsky naprosto precizně) jednotlivý momenty a fakta daný události, s těžkostí a ponurostí a totalitní nesmyslností toho všeho a je jen na člověku, aby si to přebral a nechal to na sebe postupně dosednout. Technická (myšleno fyzikální) stránka věci tu není ani trochu odbytá a přece věřím, že srozumitelná lajkovi. Poslední epizoda je asi jedna z TOP seriálových epizod, co jsem viděl. Tady prostě nejde jít pod pět. Doufám, že se HBO pokusí (hlavně úspěšně!) navázat něčím podobným.

plakát

Godzilla II Král monster (2019) 

Čekal jsem, že tam bude víc potvor, než v jedničce, což se teda vyplnilo, ale zároveň tam asi bylo i víc lidí - nebo jsem aspoň měl ten pocit. Scénáristi se teď totiž snažili dodat tomu příběh, kterej by dával při sledování lidských protagonistů nějakej... příběh. Prostě story o něčem. Což je na jednu stranu fajn, protože ač to neni žádná oscarová scénáristika, nejhorší to taky neni (jo, má svoje díry, ale i poselství stavějící na myšlence prvního dílu a dál s ním pracující). Na druhou stranu je to ale asi i jeden z hlavních kamenů úrazu, protože když dáte víc prostoru lidem, logicky zbyde míň prostoru pro potvory, kvůli kterým na to lidi do toho kina ale jdou NE?! Takže v tomhle ohledu to člověka přecijen začne chvílema nudit, ale pak přijdou na řadu potvory. Nástup Ghidoraha mě ještě úplně nevyndal, ale scény s Rodanem už jo. Ty totiž byly nasnímaný tak, že nejvíc vynikala ta jeho obrovitost, ten pocit malosti, kterej oproti němu člověk má. Přesně ty pocity, který vyvolávaly scény s MUTO a Godzillou v jedničce. A tady narážím na druhej kámen úrazu. Dougherty není Edwards a je to znát. První Godzilla měla takovou jedinečnou a zvláštní atmosféru, kterou si mě získala. Navíc bitky mezi potvorama byly snímaný převážně z pohledu lidí, který mezi nima jen tak procházeli a probíhali a snažili se přežít to běsnění, se kterým nemohli nic dělat a stejně tak tam byl postavenej i příběh. Nic složitýho, jen bezmoc a přežití "války bohů". Dougherty na tohle většinu času nehraje. Bitky jsou snímaný hlavně z pohledu potvor a ač dojde na parádní záběry a sekvence, není tady tak silnej pocit tý obrovitosti. Toho, že ty lidi jsou jen mravenci, na který stačí šlápnout. A to je strašná škoda, že už se tu na to tolik nehraje. Jednička se taktéž pyšnila hudbou, která přesně seděla do tý ponurý atmosféry. Tady je hudba zase jiná a líp naopak sedí do tý epičtější atmosféry a stylu. A kolem a kolem je to hudba fakt parádní. Zase se budu opakovat, ale celá ta hudba kolem Rodana fakt neskutečně šponovala napětí. Za mě je ta honička s ním prostě asi nejlepší akční sekvencí, co jsem letos viděl (co jsem přišel z kina, tak ten soundtrack dávám furt dokola). Ale zahanbit se nenechaj ani znělky pro Godzillu nebo Mothru - Medvěd zkrátka zase nezklamal! A mě film i přes ty výtky taky rozhodně nezklamal. 4* určitě zasloužený, ačkoli jsou o trochu slabší než u první Godzilly. Těším se, až se do sebe pustí s Kongem. Jo a Atmos nutnej!

plakát

Hlava 22 (2019) (seriál) 

Chvílema parádně a vtipně ujetý, jen aby to vzápětí bylo brutální, drsný, emotivní a šokující. Nezvyklá kombinace, avšak fungující na jedničku - podle mě i líp než v knížce. Ovšem nutno dodat, že tu jsem četl před víc jak deseti lety a tak si z ní pamatuju skoro prd (hlavně scéna s bitkou s kočkou Mladýho Joe (nebo jak se jmenoval) mi uvízla v paměti a ta tu naneštěstí není), takže se radši tomuhle porovnání nakonec vyhnu.

plakát

Trhlina (2019) 

Rozhodně povedená a nadmíru věrná adaptace. Místama to teda trochu skřípe, sem tam něco málo chybí - třeba v prostřední části, která působí trochu zkráceně a proto se jí pořádně nedaří seznámit diváka s dvojicí přibyvších postav (věřím, že prodloužená TV verze, pokud se teda pořád chystá, tohle napraví). Nicméně řemeslně je to prvotřídní, práci s kamerou je radost sledovat a hudba a vůbec zvuková stránka je neskutečná. Poslední třetina je v obrazový verzi stejně napínavá, tísnivá, atmosférická a šílenstvím zavánějící, jako ve verzi knižní - navíc obohacená ještě o tu boží hudbu. Práce s atmosféru je tu věru povedená a to zřejmě i díky absenci klasických hororových lekaček. Ne, tady se po vzoru předlohy jede na šílenství, tísnivost, bezmoc, beznaděj a naprostou iracionalitu všeho, co se kolem (ne)hrdinů děje. Za 4*, pátou si šetřím na mnou vyhlíženou prodlouženou verzi.

plakát

Avengers: Endgame (2019) 

Čistej (tohle slovo jsem snad ještě nepoužil, o to větší sílu v tomhle komentáři má) NERDGASM. Skvělý zakončení dlouhatánský ságy, který není vůbec takový, jak jsme si představovali a přece funguje na všech frontách, protože i když to mělo skoro 3 hodiny, uteklo to jako epizoda krátkýho seriálu a v prodlouženým závěru jsem si u každý scény říkal, ať to ještě neskončí - což jsem si naposled říkal asi někdy kdysi u Návratu Krále. Ne, sice to v člověku (alespoň ve mně) nezanechalo až takovej dojem a plnou hlavu myšlenek a všeho, jako tenkrát Návrat Krále, to se už asi nikdy žádnýmu filmu nepovede. Jako závěr jedný Avengers ságy to ale přesně plní to, co by mělo - baví to, probouzí emoce, dojetí, překvapuje a hlavně smysluplně uzavírá (SPOILER nad cestováním v čase je vždycky potřeba přimhouřit oči a platí to i tady KONEC SPOILERA). Vlastně jediný, co prostě vytknout musím, je hudba. Avengers theme je super, ale jinak je tu ta hudba prostě strašně nevýrazná a nezapamatovatelná a to si tenhle film nezaslouží. Ale to je tak nějak problém celýho MCU, nejen tohohle filmu, protože když už s v některým filmu dobrá a zapamatovatelná hudba objevila, v dalších dílech jí povětšinou trestuhodně opomenuli.

plakát

Star Trek: Discovery - Season 2 (2019) (série) 

Výborná první polovina, která nabídla zajímavej děj, tajuplnou sezónní zápletku, super efekty, napětí... Žel bohům, s tím, jak se to blížilo ke konci série, to začalo dávat menší a menší smysl a i když jednotlivý epizody pořád dokázaly pořádně zabavit tak, jak space opera zabavit má, musel jim člověk leccos odpustit a snažit se u toho moc nepřemejšlet, protože ke konci série co epizoda, to minimálně (v tom lepším případě) jedna nějaká kravina, která vůbec nedávala smysl.

plakát

První člověk (2018) 

Neskutečně lidsky pojatej film o tématu, kterej by každej jinej uchopil co nejvíc epicky a hrdinsky. Co si zaslouží nemenší pochvalu je kamera a celkovej vizuální styl, díky kterýmu to chvílema působí, jako kdyby to celý natočili před těma 50 rokama, a záběry, který jsou snímaný jakoby z pohledu Armstronga v kokpitu/modulu plus neskutečný ozvučení, člověku dávaj pocit že tam fakt sedí s nim a dávaj tomu tak na intenzitě a stísněnosti.

plakát

Spider-Man: Paralelní světy (2018) 

Myslím, že nebudu příliš přehánět, když u tohohle "spajdyho" použiju slovo geniální. Geniální počínaje vizuálním stylem, geniální pokračuje scénářem a postavama, který fungujou jak samy o sobě, tak ve společnosti ostatních, geniální rozhodně nekonče humorem, akcí, emocema, coolovostí, odkazama... no mám pokračovat?

plakát

Robin Hood (2018) 

Film, kterej je strašně těžkej na zhodnocení. Pokud člověk přistoupí na tu základní vizi, kdy je to celý vlastně nefalšovaně moderní film z týhle doby, jen místo útočných pušek a kulometů po sobě v Afghánistánu (sorry, v Arábii) střílí lukama a šipkometama a válečný lobby (sorry církev) vydělává na základě živení válek z peněz daňových poplatníků, pak se to divákovi bude líbit, protože režie je fakt efektní, přestřelky jsou tu jak z Matrixu nebo Černýho jestřába (luky místo bouchaček) a hudba dostatečně úderná. Pokud v tom ale někdo bude hledat nějakou větší logiku, tak ji nenajde, protože to prostě smysl nedává už asi tak od druhý minuty filmu. Jako akční výplach to ale nenudí, proto možná malinko nadhodnotím.