Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Sci-Fi
  • Dobrodružný

Recenze (1 001)

plakát

Ghostland (2018) 

Dobrej nápad, umě natočenej, jen se z něj dal vytěžit ještě daleko větší mindfuck, takže jeho nepřítomnost byla nakonec poněkud zklamáním, protože tak vrchol filmu přišel vlastně někde kolem poloviny stopáže. Možná bych tomu dal i za 3*, ale přičtu tomu k dobru to, že mě to od jedný události nutilo až do konce přemejšlet, jestli to vlastně celý nebude ještě úplně jinak.

plakát

Jurský svět: Zánik říše (2018) 

Potěšilo hororovější pojetí a hororový momenty a celý orámování proslovama Jeffa Goldbluma jsou fajn, ale celý je to vystavěný vlastně dost předvídatelně a bez nějakých překvapeních, na kterých výborně stavěl předchozí díl (původ holčičky, která je ve filmu vlastně naprosto zbytečná, neberu jako zásadní překvápko). Vizuálně je to ale parádní a i proto nebudu mít úplně problém si to zase někdy pustit.

plakát

Teror (2018) (seriál) 

Zklamání... začalo to dobře, ale s dalšíma epizodama to sláblo a sláblo a jaksi to zapomnělo nějak držet pohromadě. Milion postav, z toho ale jen pár zapamatovatelných, zbytek je člověku úplně volnej, i když zrovna někoho krájí na kusy. Což je docela problém vzhledem k tomu, že příběhu to v sobě má asi tak na 3 epizody (a ne na 10) a ten zbytek se snaží bejt právě o těch postavách, což se mu ale vůbec nedaří a většina scén, kde se "nic" neděje, tak působí jako balast.

plakát

Solo: Star Wars Story (2018) 

Vzhledem k ne moc vysokým očekáváním tomu kvůli následnýmu překvapení s chutí napálím 5 hvězd. Má to parádní tempo, při kterým se střídaj různý "styly", takže film plynule přechází od survivalu v ghettu, přes scény zjevně inspirovaný první světovou, až po ani trochu blbou scifi gangsterku-kovbojku. Ehrenreich hraje docela dobře, dokonce se mu podařilo dost přesvědčivě aplikovat některý z Fordových grimas a gest, takže se jako Han úplně neztratí a celý je to pro SW člověka prostě... super. Powellova hudba taktéž! Škoda těch nízkých tržeb, páč tenhle film by si tu miliardu klidně zasloužil.

plakát

Deadpool 2 (2018) 

Subjektivně trochu slabší než jednička a to asi hlavně proto, že oproti ní nepřináší prakticky nic novýho a tak už nedokáže zapůsobit takovým BOOM, WTF, OMG, WOW pocitem. Hlavní dějová linka je ale na druhou stranu lepší a zábavností - ať už akčních scén nebo hlášek - si to s prvním dílem nijak nezadá, takže spokojenost. A mezititulkový scény to dorazily jak svině.

plakát

Ztraceni ve vesmíru (2018) (seriál) 

Po mírným rozčarování nad tím, jak nešikovně je tu skloubenej scifi survival s rodinným dramatem a po odpadnutí mojí ruky po mávání nad tím, jak tady ty postavy řeší a hádaj se o ptákovinách (v kontextu k tomu, že maj co chvíli zdechnout) v situacích naprosto nevhodných... jsem se nakonec i bavil. Jsou na tom vidět prachy, muzika tomu dává šťávu a pokud to člověk bere jako poměrně oddechový scifi, ač s docela nevyrovnaným... jak to říct... stylem(? - občas až moc cíleno na děti, občas docela drsný, občas se snaží i o zapojení psychologie)... tak je to příjemný pokoukání, kde se člověk i ty postavy nakonec docela oblíbí. Až na Dr. Smith, ta je na přesdržku už od začátku a vlastně až v poslední epizodě to trochu zachránila.

plakát

Avengers: Infinity War (2018) 

Kdosi někde napsal, že je tohle nejlepší MCU film, kterej kdy Marvel udělal. A já tohle tvrzení rozhodně nemůžu rozporovat. Ve filmu snad není jediný hluchý místo, emoce fungujou a není jich málo, tradiční humor se překvapivě dobře mísí s vážnýma momentama, guláš téměř všech postav je až nečekaně chutnej a Thanos... no, řekněme, že z těch pár výstupů tohohle fialovýho šaška v potitulkových scénách předchozích filmů jsem si ho neuměl představit jako hlavního, nejmocnějšího a nejstrašnějšího záporáka celýho dosavadního MCU. Russoovci jsou ovšem plný překvapení, což dokazujou v rámci celýho filmu i v rámci Thanose, kterej tu najednou dostal až nečekaně lidskou "tvář" a všechno, co dělá, dává smysl, ač fialově zvrácenej a zároveň z něj má člověk pocit, že je to SKUTEČNĚ ten nejvíc nejmocnější padouch, jak byl po celou dobu "teaserovanej" (takhle se to dělá, Warneři se svojí Jl... hleďte a učte se!) a kterýho jsme zatím viděli.

plakát

Ready Player One: Hra začíná (2018) 

Čistej a nefalšovanej nerdgasm. Jo, a dost často mi za zlou korporaci IOI v hlavě místo toho naskakovala zkratka EA. Hehe.

plakát

Tomb Raider (2018) 

Spokojenost. Solidně se to drží předlohy, až jsem byl překvapenej, jak moc z toho ten film smrdí povědomostí nejen prostředím a tématem a příběhovou linkou, ale i důrazem na ten drsnej, chvílema skoro až thrillerovitej survival (a to už je to pár let, co jsem to hrál), přičemž ale na druhou stranu zamrzí, že to tady osekali o tu SPOILER nadpřirozenost KONECSPOILERU, což je vlastně asi taková odchylka od hry. Drsnost a napětí taky parádně podporuje i hudba Junkieho, kterej mi dával naději na pozvednutí filmu a jak slyšno, tak nebyla planá. Alicia je fajn, na její ksichtík a vůbec výkony i nelze stěžovat, stěžovat si lze jen na to, co bylo jasný už z traileru, a to její postavu, která tý herní prostě ani trochu neodpovídá (i když má stejný hadry). Je fajn, že si před natáčením dala brutální fyzickej trénink, ale měli jí při tom taky trošku víc krmit. Další věc, který jsem se z traileru bál, byl levnej vizuál. No, v kině to tak levně rozhodně nevypadalo, což pro mě byla úleva. Jo, fakt příjemný příjemný překvapení a jako člověk, co hrál hru a líbila se mu, jsem fakt spokojenej s 90 % filmu.

plakát

Anihilace (2018) 

Příjemná "stalkerovina" (nebo spíš "Piknik u cesty-vina"), která člověka - pokud onen chce - donutí se zamyslet a hledat různý významy a metafory. A ony tam skutečně jsou.