Aky

Poměrně povedený film, na jehož kvalitě se ze všeho nejvíce zřejmě podílel Geralda Durrell se svojí literární předlohou.

Dokument sám o sobě není nijak originální ani objevný, co na mě ovšem zapůsobilo, je stále přítomný podtext: ať se zlo snažilo sebevíc, přece jsme tady a život - náš život! - běží dál.

Střízlivý dokument dokládající, že všechno to, co mají kritici Benešovi za zlé, se nestalo náhodou, ale bylo uloženo v jeho povaze a nemohlo to proběhnout ani dopadnout jinak než tak tristně, jak to dopadlo. Úředník má vést úřad, nikoliv stát.

Skutečně je to bratr Panství Downton. Mistrně se zabývá atmosférou Londýna na přelomu století a vzniku a budování mimořádného obchodního domu, podobně jako Downton skvostně zobrazuje anglický venkov stejného období. Vyprávění je příjemně rozložené do několika osudů konkrétních lidí zaplňujících děj. S poslední hvězdičkou jsem váhal, ale nakonec ji při srovnání s Downtonem nedal, neboť zde přece jen chybí více napětí a všechno běží trošku jen po vršcích.

Kdyby zde Gabin nebyl tak mladý, člověku by ani nepřišlo, kolik tenhle film už má roků. Jednoduchoučký příběh, který strhává zejména optimistickým espritem a atmosférou francouzských kabaretů v dobách jejich největší slávy.

Povedené drama, které sympaticky končí tam, kde začalo, a v němž divák prožije blahý pocit naplněné odvety za utrpěná příkoří. Tak trochu je to do značné míry optimistická studie gamblerství, v níž vítězí poctivost a vytrvalost.

Velmi zvláštní forma převodu Zweigovy povídky. Nicméně velmi zajímavá inscenace, která kombinuje humor s napětím a zejména s využitím plejády tehdejších hereckých osobností.

Milý malý vánoční seriálek o široké rodině lehce praštěných lidí, kteří jsou každý jinak potrefení, chtě i nechtě si ubližují, ale přesto je stále patrné, že se mají rádi. Příjemné je zjištění, že Australané, byť slaví Vánoce v pětadvacetistupňových vedrech jsou mnohem podobnější nám než třeba Američanům.

Je to takový spíše rádoby westernový seriál. Na rozdíl od amerických sourozenců mu chybí vynalézavější scénář, větší napětí, silnější herecké osobnosti. Všechno plyne jaksi pořád stejně, do značné míry očekávaně, o osudy vzájemně si podobných protagonistů se není co příliš bát. Nicméně když už se zdá, že by mohla přijít nuda, člověk si na vlídnější poetiku normálních lidí neschopných nadpřirozeně přesných zásahů a vůči všem ranám odolných brad zvykne a docela se baví.

Kvalitní výprava, kvalitní herecké obsazení, nicméně, co je to platné, když příběhy zůstaly šestákovými.