Aky

Přece jen se našel ještě další neotřelý filmový pohled na svět autistů. Velmi povedený film, který zúročuje zejména herecký výkon Claire Danes, jež je ve všech polohách, od protivně exaltovaných až po budící soucit, naprosto skvělá.

Výtečná kamera, dusná atmosféra, skvělé herecké výkony.Děj mi vadil.

Pět hvězd za vizuální stránku. Za obsah bych se obešel i se čtyřimi, ale ta formální rovina je opravdu mimořádná.

Je to natočené tak trochu na sucho. Zdá se mi, že z příběhu příliš trčí, že autoři chtěli především sdělit své úvahy o účelnosti vedení amerických válek, o odpovědnosti politiků, stejně jako odpovědnosti všech Američanů za Svět. Tím vyprávění jako by chvílemi zadrhávalo, když nad příběhem převažují myšlenky, které je do něj zapotřebí nacpat. Ale i tak moc pěkný film.

V celém filmu jde více o filozofii než o příběh, což s s sebou přináší jistou těžkopádnost. Nápad soudit Boha za to, že dopustil holocaust, není úplně nový, kdysi dával Hallmark film, který měl název Rozepře s podobným námětem, v němž si autoři dali více práce s dramatickou stavbou. Vzhledem k námětu tady v hodnocení trošku přidávám.

Velmi povedená varianta na mnohokrát zpracované téma, se kterým si všichni někdy nějak hrajeme: co by se stalo, kdybych se tenkrát zachoval jinak, kdybych udělal něco, co jsem měl udělat, ale napadlo mne to až později, kdybych udělal něco, co jsem zaplaťpánbůh neudělal… Zpočátku mne překvapovala ona jako by předimenzovaná drsnost, ale postupně si člověk uvědomuje, že bez téhle extrémní brutality, by se z toho mohla stát úsměvně zábavná hříčka pro nedělní odpoledne. Tohle je však Film.

Přece jen poněkud slabší, než jsme u Atkinsona zvyklí, i tak ale skvělé. Nejsilnější pasáž je zřejmě ta v bance s mnoha rozvíjejícimi se přirovnáními, co je to vlastně život a jak by se měl využít.

Filmů o životě s mentálně postiženým dítětem je už pěkná řádka, ale tento vyniká tím, že je natočen značně nesentimentálně, dokonce místy s humornou nasázkou, což mu dodává na sdělnosti i přesvědčivosti.

Jsou to všechno známé věci a situace, ale toto polo dramatické a polo dokumentární zpracování je nesmírně vkusné a elegantní. Je radost se na to dívat.

Možná je to v rámci Daňkovy tvorby o poznání slabší než jeho nejsilnější kousky, ale pořád je to skvělé, až člověku chvílemi přeběhne po zádech mráz a jindy zase vyprskne smíchy. A zejména Hanzlík je zde také skvělý.