Recenze (4 351)
Příběhy včelích medvídků (1984) (seriál)
Plagiát Broučků, jenže bez Karafiáta. Po celou dobu si při sledování uvědomuji, že to nejsou Broučci, ale jen Včelí medvídci.
Napoleon (2002) (seriál)
Jedno z nejpovedenějších ztvárnění Napoleonova příběhu. Vyčnívají Clavier a Depardieu. Děj plyne pozvolna, a pokud člověk není vůči Napoleonovi ze zásady zaujatý, může si ho pěkně užívat.
Krkonošské pohádky (1974) (seriál)
Nádhera, která zraje v čase stejně jako víno do lahodnosti.
Hitlerovy ženy (2001) (seriál)
Zajímavý a "záslužný" seriál, který přes tušené pikanterie z Hitlerova života diváka přiláká k zájmu o to, jak to vlastně bylo s tím fašismem.
Hitler a holocaust (2000) (seriál)
U podobných dokumentů, jaké natočil Quido Knopp, mne vždycky napadá, že kdyby se je podařilo nějakou fintou předvést dnešním neonacistům, že by přece museli pohlédnout na svět jinak, než jsou zvyklí. Vím, že to tak není, ale přesto mi připadá důležité, že se točí a navíc v této mistrovské kvalitě.
Hercule Poirot (1989) (seriál)
David Suchet je a vždycky byl Hercule Poirot. Jen svět si toho všiml až později. Už kvůli němu a kvůli atmosféře staré Anglie, kterou autoři seriálu vykouzlili, nemohu dát míň než 5.
Covington Cross (1992) (seriál)
Rytírna, jak má být. Souboje, humor, chvilkami napětí. Postavy jsou většinou buď dobří nebo zlí, není třeba tápat, herci fajn, prostě pohoda.
Cirkus Humberto (1988) (seriál)
Myslím si, že Eduard Bass by musel být spokojen. Tahkle nějak asi cítil, myslel a uměl vyprávět. Romantika, krásné příběhy, sentimentu tak akorát.
Byli jednou dva písaři (1972) (seriál)
Nádhera a pohlazení po duši. Málokdy se to stane, ale zde čeští herci a režisér výrazně překročili a převýšili francouzskou literární předlohu. Po shlédnutí tohoto seriálu, se už knížka číst nedá.
Bratrstvo neohrožených (2001) (seriál)
Naprosto dokonalé. Nemám co vytknout a popisovat klady, by bylo jen nošením dříví do lesa a sov do Atén.