Zayl

Páter Thomas je přesně jeden z těch filmů, který po zhlédnutí rychle vyšumí. Snad jediná scéna, která mě tak trochu vzala je ta s vrtákem. Jinak jsem po celou dobu nabýval dojmu, že se dívám na změť tak nějak poskládaných scén, a i když vím, že Fulci se zaměřuje na detaily, tak tady mi to na rozdíl od The Beyond vadilo. Spirituální linka mi přišla až příliš odbytá, ale ještě víc mě zarážela inteligence obětí, která se rovnala nule. Aspoň to syrové násilí, jak u Fulciho bývá zvykem, je na té nejvyšší úrovni. Nebylo to sice špatné, ale zase ne tak dobré, jak bych očekával. Naprosto typický příklad čistého průměru.

Po příšerné trojce neměla čtyřka kam spadnout. Naštěstí je tu návrat k původnímu konceptu a znovu se můžeme těšit z řádění Michaela Myerse. Je jasné, že z drtivé většiny jde o opis prvních dvou dílů a Myers, jako zhmotněné zlo, zabije co mu přijde do cesty. Jenže při své cestě s ním paralelně následuje i vlna absurdit, které působí spíše komicky. Tyto rušivé elementy naprosto odbourávají atmosféru, což je škoda, ale pořád jde o slušnou vyvražďovačku. V rámci série průměrný díl.

Neměnná zkušenost, že s počtem pokračování klesá i kvalita, platí i v tomto případě. Trojka je oproti prvním dvou dílům slabší, naštěstí však stále dost dobrá, balancující někde na hranici průměrnosti. Atmosféra už je dávno v tahu, což se kompenzuje ve spádu a v soustředění především na jatka. Nejpamětihodnější je asi scéna z kostela a vůbec celá druhá polovina filmu zachraňuje částečně dost velkou nudu z poloviny první.

Sci-Fi film mísící do sebe prvky hororu. Na svou dobu perfektní vizuální koncert podpořen o dobrou zvukovou složku. Nicméně se neubráním srovnání s Vetřelcem, kterého mi tento film do své druhé poloviny připomínal. Bohužel s příchodem druhé poloviny vykrystalizuje do čisté akční podoby a uštědří nám několik nelogických kopanců. Nevyhnulo se ani tradičnímu problému - nikdo nedostal dostatečně velký prostor, tudíž sžití s postavami neexistuje. Konec je pak udělán až moc lacině, což je škoda, protože po povedeném startu pokazit takto druhou polovinu, která vyústí do béčkového finále, zamrzí. Zůstala jen atmosféra, která Horizont události udržela v průměrných vodách.

Relativně dobrý krvavý flák, zprostředkován do splatterovských obrazů. Jde vlastně o takovou všehochuť nabízející všechno, ale přesto nic. Ocenit však musím, že na poměrně jednoduchém nápadu se povedlo do detailu rozehrát několik krvavých scén ve vlaku, jež působí stylově, brutálně, ale i originálně. Ke všemu přichází právě ve chvíli, kdy divák po takovýchto scénách přímo volá. Nicméně neodpustitelným faktem zůstává uspěchanost a několik skoků ze scény do scény, což ve výsledku ničí veškeré napětí. V celkovém shrnutí je The Midnight Meat Train hororem, jenž odstartuje světelnou rychlostí, ale zrovna tak rychle i zabrzdí a nevyhne se viditelným šrámům. Sice poskytne nějakou tu krev, avšak děj neobsahuje žádný další element navíc.

Béčkový science-fiction 80s horor o agresivním slizu, který se před ničím nezastaví. Příběh není vlastně nic zázračného, drží se zaběhnuté šablony, a že se snaží být béčkovým filmem dává zřetelně najevo. I když některé dialogy trhaly za uši, musím vzít v potaz, že jejich úroveň je úměrná době. Celkem se mi ale líbila nápaditost zabití jednotlivých postav a nejednou jsem se musel i pousmát. Ani samotný sliz nevypadal směšně a musím říct, že jde o celkem zdařilou řemeslnou práci s bezvadným hudebním doprovodem vystihující 80. léta. Možná, že kdybych viděl film dřív dal bych vyšší hodnocení, teď to taky mělo něco do sebe, ale stačí to jen na * * *

Policejní kriminálka o korupci v policii dle jasně načrtnuté osnovy. Ve své základní premise film přichází s příběhem již stokrát viděným, jenže ze stojatých vod se ho daří vytáhnout alespoň díky dobrému hereckému obsazení. Přesto jsem se nemohl zbavit pocitu, že není využito plného potenciálu filmu, což potvrzuje i fakt, že zde není scéna, která by mne nějakým způsobem zasáhla. S postupným průběhem děje se film snaží jakoby působit na city, což mu v konečném důsledku nejvíce podráží nohy, jelikož právě nadhled, který byl v první polovině, působil mnohem důvěřivěji. Pozitivem je však dobře zvládnutý závěr s pomíjivým happyendem. S něčím podobným přišel snímek Street Kings, který přeci jen byl lepší, na druhou stranu se Pride and Glory nedá upřít nabídka průměrné podívané.

Romero po vynikající Noci oživlých mrtvol natočil svoji druhou zombiárnu, přičemž kvalitativně určitě ztrácí. Existují hned dva aspekty proč. Prvním je přepálená stopáž plná nudných momentů, než se film vůbec dostává do supermarketu. Druhým jsou masky. Zombíci vypadají vyloženě trapně, takže z toho vzniká jakási komedie. Přeci jen černobílá kamera měla své kouzlo. Na druhou stranu přidává Romero do obyčejné zombie vyvražďovačky motiv kritiky aktuálních problémů konzumní společnosti a to především v nepodstatnosti supermarketů v životě lidí, což důmyslně reflektuje právě na zombies. Taková nadsázka se jen tak nevidí. Nebýt celkové roztahanosti, která zapříčinila řidší atmosféru vycházel by tento snímek nadmíru dobře, takhle je to spíš jen zábavná podívaná, která začíná uprostřed děje. Vyždímat se ale dalo mnohem víc.

Kathryn Bigelow ukázala, že sice má na to, aby dokázala natočit kvalitní snímek, ale skončila tak na půli cesty. The Hurt Locker se vydává trošku jinou cestičkou, než řada jiných válečných filmů. Nesnaží se do vyprávění vtěsnat co nejvíce akčních sekvencí, nýbrž komorně pojednává o skupince amerických pyrotechniků a nahlíží do jejich duší. O tom, jak riskují své životy při zneškodnění bomb a počítají každý den, který si mohou odškrtnout, aby zítra mohli znovu vstát a zneškodnit další. Kladem určitě je, že se film neubírá pouze k strohým militaristickým pohnutkám a i přesto, že se více mluví než střílí, dokáže udržet divákovu pozornost. Celkově se tedy kolíbá na pomyslné hranici válečného až dokumentárního ražení, což někdo může ocenit a někdo se u toho může nudit. U mě je to něco mezi.

Čistokrevná oddychová komedie, která dokáže velmi příjemně pobavit. Těžko u takovýchto filmů hledat složitou dějovou linku. Jde tu o čtyři kamarády, kteří si chtějí zpestřit život a tak se vydají napříč amerikou na svých harleykách. Takovýto výlet se nemůže obejít bez komplikací, které číhají na každém kroku. Humorných situací je zde mnoho a také slovní humor je funkční, i když se nevyhne sem tam nějakému klišé. Ale s klidem mohu říct, že jsem se dostatečně nasmál.