Režie:
Alan J. PakulaScénář:
Alan J. PakulaKamera:
Néstor AlmendrosHudba:
Marvin HamlischHrají:
Meryl Streep, Kevin Kline, Peter MacNicol, Karlheinz Hackl, Günther Maria Halmer, Rita Karin, Eugene Lipinski, Josh Mostel, Stephen D. Newman (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Mladý spisovatel Stingo přijíždí v roce 1947 z amerického Jihu do newyorského Brooklynu. V penzionu, kde se ubytuje, se seznamuje s dvojicí milenců, Židem Nathanem, až patologicky zaujatým problémem Židů a holocaustu, a něžnou Polkou Sophií. Hned zkraje si všimne, že jejich vztah prochází prudkými zvraty a Nathan se někdy chová neuvěřitelně surově. Přesto se nakonec stanou přáteli. Stingo se pouští do psaní svého románu s autobiografickými prvky … Brzy zjišťuje, že Sophie byla v koncentračním táboře, přestože je čistá árijka, kde – jak vypráví – zemřel její otec, varšavský profesor práv, i její manžel. S Nathanem se seznámila, když jednoho dne omdlela v knihovně. Půl roku po příjezdu do Ameriky byla na konci sil. Nathan ji zachránil, staral se o ni, vařil pro ni a vedl s ní dlouhé rozhovory. Při jednom setkání se Stingem mu svěří, že kvůli masu, které tajně sehnala pro svou matku trpící tuberkulózou, byla poslána do koncentračního tábora. Přežila a pak strávila nějaký čas ve Švédsku … Jednoho dne dosáhne Nathanův záchvat zuřivosti vrcholu. Zatímco Stingo se Sophií přichystali oslavu jeho nového vynálezu z oboru biologie, o němž stále hovoří, udělá scénu, oba uráží a zdrcená Sophie se opět postaví na jeho stranu. Druhý den jsou oba pryč. Stingo Sophii hledá na katedře polonistiky, kde mu její vedoucí sdělí, že Sophiin otec byl vášnivý obdivovatel nacistů a antisemita, tedy opak toho, co mu Sophie napovídala. Jeho protižidovské postoje byly všeobecně známé, přesto ale jakožto potencionálně nebezpečný intelektuál nakonec skončil v koncentračním táboře. Když si Sophie druhý den přijde pro věci, všechno přizná, i to, jak se o otcových postojích dozvěděla, když mu jednoho dne opisovala projev, s nímž měl vystoupit a který proklamoval „vyhlazení“ jakožto konečné řešení židovské otázky v Polsku. Vzpomíná i na Poláka Josefa, který ji tehdy velmi miloval a jehož sestra Wanda ji žádala, aby se připojila k odboji. Sophie ale odmítla a Josefa brzy nato zabilo gestapo. Ona sama byla i s dětmi zatčena a transportována do Osvětimi … Vypráví, jak při selekci vězňů poslali jejího chlapce Jana do tábora pro děti, zatímco dcerka šla do plynu. Díky znalosti němčiny se Sophie stala sekretářkou velitele tábora Rudolfa Hösse. Hned po příjezdu ji kontaktoval vězeň, který ji žádal, aby v pokoji Hössovy dcery Emmi sebrala rádio. Sophie váhá. Mezitím se dozvídá, že v dětském táboře vypukla epidemie a snaží se i za cenu, že se mu nabídne, uprosit velitele Hösse, aby ji propustil na svobodu. Ukazuje mu otcův článek o „konečném řešení židovské otázky v Polsku“. Höss odmítá a tak Sophie prosí alespoň, aby jejího syna poslal do Německa na převýchovu v rámci projektu „Lebensborn“. Höss slibuje, svůj slib ale nedodrží. Sophii se nepodaří ani sebrat rádio, malá Emmi ji přistihne. Syna už nikdy nespatří. Velitel Höss je přeložen a Sophie se vrací na svůj blok... (TV Prima)
(více)Recenze (395)
Z filmu je prostě znát, že čerpá z velice obsáhlé předlohy. Myslím, že mohl Pakula knihu přepsat lépe. Například Stingovo neúspěšná, vedlejší, milostná aférka mi přijde zbytečná a pouze zcizuje od zajímavé dvojice Sophie a Nathana. Vůbec celá první část je slabší. Síla filmu však spočívá ve scénách z koncentračního tábora. Kontrast mezi zabláceným táborem a vilou Rudolfa Hesse je hrůzný. Scéna, kdy si Sophie povídá s Hessovou dcerou je děsivá i přestože zde není nic vyřčeno. Ve scéně je patrná již od dětství výchvou vštěpovaná nenávist a pohrdání, která vypovídá o zrůdnosti doby stejně efektně jako mnohem brutálnější záběry. Meryl Streepová mluví skvěle polsky, německy a hlavně si geniálně poradila s polským akcenetm v angličitně. Když jsem zkusmo přepnul na dabing a slyšel jsem pouze Zlatu Adamovskou mluvit normálně, viděl jsem jak tím okamžitě výkon M. Streepové spadl o 50%. ()
Velké zklamání! Akademická nuda s brilantní Meryl Streep v příšerně nezáživném dramatu, v němž se začalo něco dít cca půl hodiny před koncem. Díky Meryl hodnotím ještě objektivně, jinak bych to snad zahodil do koše. Takovou nasranost po projekci jsem dlouho neměl, s Alanem Pakulou si do noty asi nikdy nepadnu.45% ()
Meryl Streep dle očekávání válí, ale kolem ní se to místy bortí jako domeček z karet. Knihu jsem nečetl, ale její filmová podoba jakoby místy netušila, jak správně „nastartovat“ diváka. Jako jeden z nich nebudu sypat hvězdy jen proto, že film sklidil nemalé množství filmových ocenění a pochvalných poplácání po ramenou. Na mě je až příliš sterilní, nenápaditý, akademický a nebýt vzpomínek na minulost, nebudu mít už nikdy důvod se k tomuhle křehkému dramatu vracet. ()
Drama, stavějící především na výkonu Meryl Streepové. Ta hraje Sophii velice přesvědčivě a i díky tomu byl film diváky přijat poměrně příznivě. Za zmínku stojí fakt, že tvůrci pro roli Sophie uvažovali původně dokonce i o Magdě Vašáryové. Streepová se prý k roli dostala hlavně díky zákulisním machinacím. ()
Pomalu plynoucí ale maximálně působivé a silné drama se strhujícím výkonem Meryl Streep, která zde předvádí svůj podle mě nejlepší herecký výkon a hlavně ve scénách z koncentráku působí opravdu věrohodným dojmem a tu její nelehkou volbu bude divák prožívat i s ní. Velice kvalitní výkon zde předvádí i výborný Kevin Kline a velice mě překvapil většinou spíše komediální Peter MacNicol. Kdo četl knihu tak ho film nepřekvapí ale pro neznalce knižní předlohy by to mohla být velice těžká podívaná. ()
Galerie (173)
Photo © Universal Pictures
Zajímavosti (35)
- Když navštívila Streep Oprah Show (od r. 1986), byla ji puštěna scéna její "volby". Měryl přiznala, že jí byl klip velice nepříjemný a že se na scénu nikdy nepodívala. (jezurka42)
- Natáčení probíhalo na různých místech Brooklynu a v New Yorku City. (jezurka42)
- Když John Cleese zhlédl tento film, rozhodl se obsadit Kevina Klinea do svého filmu Ryba jménem Wanda (za kterou pak Kline získal Oscara). (Xixao)
Reklama