Příběh jeptišky

Tento životopisný snímek je sice udělaný působivě a důkladně, ale mě osobně hluboce nezasáhl. A pokud mě něco na filmu zaujalo, tak to nebyl vyprávěný příběh, ale tvář katolické církve. Která se sice ohání Kristovým jménem, ale jeho odkaz je již dávno zapomenutý a z katolické církve se stala vysoce účinná organizace. Je pokrytecké a snad i arogantní vydávat svoji vizi vidění světa a pokřivené pokračování Ježíšových rovnostářských myšlenek za jedinou správnou životní cestu a vše ostatní odsuzovat jako kacířství a rouhačství. Co katolické církvi vždy šlo, bylo budování monumentálních chrámů, které měli návštěvníka křesťanské svatyně především ohromit. A stejné je to i s obřady. To se promítává i do současné doby, kdy s velkým a dychtivým očekáváním sledujeme precizně promyšlené ceremonie ke všem možným událostem. V náboženství již nejde o samotnou víru, ale o vyvolání obdivu a poslušnosti. O vykazování a prokazování úcty zavedeným tradicím. Pomoc lidem není na prvním místě, na tom je okázalé vzdávání holdu bohu. Jak pokrytecké, jak zkažené! Ale i tato organizace má ve svém středu jedince, kteří se snaží především pomáhat a pracovat ve prospěch těch nejobyčejnějších. I když černoši mají stále sloužit především jako nosiči zavazadel představitelům katolické církve, kteří, i přes svoji okázale ukazovanou skromnost, vyžadují prokazování úcty. Hlavní postavou je belgická řádová sestra Luke alias Gabrielle van der Mal (Audrey Hepburn) se svým talentem, posláním, podřízením, poslušností i pochybností. Jako dcera svého otce chce především dokázat, že je hodna pokračování rodinné tradice a svou cestu do Afriky bere jako své zasloužené poslání. Z dalších rolí: schopný a pracovitý lékař v Belgickém Kongu Fortunati (Peter Finch), přísná i laskavá matka představená v belgickém klášteře Emmanuel (Edith Evans), obětavý Gabriellin otec a vyhlášený chirurg Van Der Mal (Dean Jagger), Gabriellinina spolužákyně z klášterního zaškolování Simone (Patricia Bosworth), schizofrenní Archanděl Gabriel (Colleen Dewhurst), či nevěřící a nechápavý Illunga (Errol John). Afrika byla v době koloniálního panování země mnoha možností i země zaslíbená pro bělochy. Ať žije nesobecká pomoc druhým! Ať je zatracena pokrytecká přetvářka! (02.03.2016)

Příběh jeptišky je dle očekávání dost zdlouhavá podívaná. Je to drama, které chvílemi zajímavě přibližuje život uvnitř kláštera, ale jakmile vychází do exteriéru, padá do nudnějšího průměru a stává se jen obyčejným hollywoodským dramatem. Je to vlastně naprosto stejný problém, který jsem měl u Zinnemanna i V pravé poledne. 6/10 (24.08.2016)

Ukazuje se, že je-li film příliš zdlouhavý, může ztratit své klady. A bylo by ovšem nespravedlivé tento příběh neocenit. Třebas proto, že obsah má poměrně silnou spirituální dimenzi. Tudíž posuzováno s tohoto hlediska to nepostrádá na zajímavosti. Za těchto předpokladů byla už půvabná Audrey Hepburn takzvanou třešničkou na dortu. (21.11.2015)

The Nun's Story jsem neustále (z různých důvodů) odkládal, nevěděl jsem, co od filmu zabývající se takovýmto tématem, vlastně vůbec čekat. Když už mi ale byly všechny hvězdy nakloněny a já se tak konečně dostal k tomu si film pustit, nelituju ani jedné vteřiny (přestože to byla díky rozjetým titulkům slušná bojovka). Film silný, smutný, ale zároveň krásný, že by mě snad bavil i v případě, kdyby hlavní roli nehrála má nejoblíbenější herečka. Natolik mě uchvátil a přinutil i zamyslet se nad různými věcmi, což ve mně moc filmů v poslední době nevyvolalo. K Audrey tolik- přestože je víceméně po celou stopáž nenalíčená a v hábitu jeptišky, sluší jí to snad tolik co nikdy předtím. Úžasný výkon, který prostě měl být oceněn Oscarem. Příběh jeptišky se, s ohledem na budoucí události, stal zásadním i pro samotnou Audrey, mě zahřál u srdce tak, že jej z hlavy nedostanu ještě pěkně dlouho. Jestli vůbec kdy... (A ještě jednou velký dík VenDulin85, že jsem se mohl na Příběh jeptišky konečně podívat ;-). (24.07.2013)

Jako ateista jsem si před první projekcí nebyl vůbec jistý, jak mě Příběh jeptišky osloví, ale zanechal ve mně silný filmový zážitek a ten se u mě dostavil i při dalších zhlédnutích. Snímek mě pasoval do role souputníka sestry Luke a celou její cestu jsem absolvoval s empatickým pochopením. Audrey tomu svým hereckým výkonem (zasloužená nominace na Oscara) velmi napomohla a i když jsem si ji jako jeptišku nejdřív vůbec nedokázal představit, zvládla to bravurně. Film je oživen několika dějovými zvraty (včetně zásahu II. světové války), které film vždy posunou dál, ale i přesto jsem se ani chvíli nenudil, spíš mě zastihl podivný pocit prázdnoty, když příběh skončil a další osud sestry Luke už nebyl ukázán. The Nun's Story nejspíš nebude pro každého diváka (někteří třeba film vypnou už po pár klášterních scénách), ale mně se opravdu líbil a nevidím důvod proč nedat plný počet. (05.04.2010)