Moje první láska

Jedná sa o ten prípad, keď chémia medzi hercami úspešne zakrýva neatraktívnosť príbehu. Výkony detských hercov by totiž nenasrali ani ženu na vrchole laktačnej psychózy. Anna Chlumsky a Macaulay Culkin dokázali nebyť prehnane dospelými deťmi a tiež neskĺznuť do preafektovaného fakana. Vkusný film o vzťahoch. (23.05.2015)

Príjemný rodinný film s dramatickými prvkami, ktorému pomáhajú výkony hlavných predstaviteľov, zatrpknutého Aykroyda, roztomilej kozmetičky Jamie Lee Curtis až po sympatického Culkina a sladkú Annu Chlumsky. Mám rada tie rozprávkové príbehy z amerických mestečiek rámcované honosnými vilami a celkom ,,obyčajnými" osudmi. (26.02.2010)

Předpokládal jsem, že půjde o rodinný film točící se okolo dvou dětí a jak český název napovídá, o jejich "lásce". Dostal jsem rodinný film, kde jediná láska je otcova nová přítelkyně a hlavní dětská hrdinka s ní má problém, protože se cítí odsunuta na druhou kolej. Jak originální, což? Ne. Ale budiž.... problém je, že se tam hodinu nic neděje, film tak nějak plyne, nenudí, ale ani nepobaví a v závěru pak příjde laciná ždímačka, která dle mě nefunguje, protože je špatně vygradovaná, uspěchaná a typicky americká. Ale jde o děti! Hrůza! Není to špatný film, ale ve všech svých žánrech funguje polovičatě nebo vůbec. (28.09.2017)

Moc hezký příběh o dětském světě, nejen pro děti. I když mi přišlo, že domácí prostředí, ve kterém se děj odehrává, mohlo v době vzniku filmu, počátku let devadesátých, vyvolat ve spoustě dětí i docela depresivní a chmurné pocity. I na mě, člověka, jež má dětství hodně daleko za sebou, to tak místy zapůsobilo. Jedno léto, jedno velké přátelství a křehkost dětské duše. Poměrně sympatičtí Macaulay Culkin a Anna Chlumsky k sobě dobře padnou a je zajímavé poslouchat jejich myšlenky. Jamie Lee Curtis to zde opravdu moc sluší. Ve třech scénách jsem měla na krajíčku (když Vada přišla na obřad svému kamarádovi, když ji Jamie česala a ona řekla jistou větu a nakonec, když v závěru filmu přečetla svou báseň). Když jsem se tak na ty dvě děti dívala, jak bezstarostně jedou na kolech po klidné ulici, pomyslela jsem si, jaká to byla zlatá léta a jestli se současné děti k sobě takto dokáží ještě chovat. Přemýšlela jsem nad tím, jak vyrůstají dnešní děti a jak jsou vychovávány. Dnes už snad ani neexistuje něco jako to nevinné, čisté a bezstarostné dětství. Dřív se děti navštěvovaly a ptaly se jeden druhého, jestli půjdou ven. Dnes se ptají, jestli budou na Facebooku. Dřív přiběhly hladové domů a zeptaly se mámy, co bude k obědu. Dnes si koupí radši hamburgery a colu. Dřív se možná chlubily nad tím, jaké dostaly krásné kolo nebo hračku. Dnes se starají o to, jaké písničky mají v drahém mp3 přehrávači či stylovém mobilu. Dřív soutěžily o to, kdo udělá větší bublinu ze žvýkačky. Dnes se zajímají o to, kde sehnat cigaretu a zamachrovat tak. Dřív si možná před spaním četly pohádky. Dnes se dívají před spaním na Óčko nebo MTV. Dříve snily o tom, čím by chtěly být. Dnes si v časopisech čtou o tom, jaké by měly být a jak vypadat, aby byly "cool". Dřív se nestaraly o to, že běhají celý den po venku a mají natržené kalhoty nebo odřená kolena, když lezly na stromy. Dnes je zajímá, aby měly moderní, značkové oblečení, přesně podle trendů. Dřív se zastyděly, když pronesly nevhodná slova. Dnes se jimi klidně oslovují. Dřív měly úctu k dospělým. Dnes jsou schopny jít po ulici a bez jakéhokoliv svědomí někoho urazit či se mu vysmát. Dříve spolu mluvili o všem možném, uměli říct "mám tě rád". Dnes si vystačí slovy jako MTMR, PAPINKY, LOVÍSKUJU TĚ UPA MOCINKY či MUCK:-*. Dříve neznaly pojmy jako hipec, emo a neměly ponětí, kdo je to šampón či barbínka. Dokáží ještě v současnosti naslouchat jeden druhému, vnímat ho nebo se o něj starat? Nebo je pro ně dnes dobrý kámoš ten, kdo má nejlepší oblečení, "hrubý" mobil a dokáže se zasmát každé blbosti? Kam se ale podělo to "dětství"...? (24.01.2011)

Vcelku příjemná komedie, která svou nejtěžší munici vyplýtvá hned v začátku a poté nenápadně sklouzne do vyježděných kolejí sice úsměvné, ale fádní až nudné romantiky. Leč ve finále si usmyslí, že je třeba divákovi důrazně připomenout, že život není peříčko, a tak se rozhodne zvolit úplně jiný žánr a zkusí vás šokovat a dojmout - nejlépe až k slzám. Sladkobolný závěr je sice trochu vyděračský, ale dá se překousnout. (22.11.2012)