Beetlejuice

Strašné zklamání, Burtona miluji a stejně to samé mohu říct o jeho humoru, ale ten mi tentokrát připadal dost laciný. Michael Keaton jako Beetlejuice byl sice úžasný, ale nepřipadal mi nějak moc vtipný, lepší mi připadali scénky, kdy se o strašení starali Adam s Barbarou, zejména pak ta, kdy na se oblékli do prostěradel a pokoušeli se nahnat hrůzu novému obyvatelstvu, což se jim ale nedařilo podle plánu, stejně rozkošná pak byla i večeře. Samozřejmě že těch kladů tam je více, ale jinak na mě tenhle Burtonův snímek zatím moc nezapůsobil, což je rozhodně škoda. 40% (20.08.2006)

Z Burtonovej filmografie som určite videla aj lepšie filmy, napr. osobne mám slabosť pre Mŕtvu nevestu (2005). Ale i tak Beetlejuice zaraďujem k tomu lepšiemu, čo som od neho videla. Zbožňujem tie nádherné kostry vynárajúce sa z hrobov s pohŕdavými úškľabkami a ksichtami a skoro zakaždým s nejakými ironickými poznámkami. A k tomu ešte Burtonov dvorný skladateľ Danny Elfman... mám pocit, že k plnohodnotnému "burtonovskému" uspokojeniu treba iba bláznivú Elfmanovu hudbu a Burtonove mŕtve prízraky. Jeho morbídny štýl je proste jedinečný a nezameniteľný a ja jeho filmy budem snáď obdivovať navždy. (01.05.2008)

Moc mi to nesedlo a vlastně mi to vůbec nepřišlo jako komedie - ve skutečnosti mi celý ten film přišel strašně depresivní. První rána přišla hned na začátku, když se ukáže, že se Adam s Barbarou utopili (kvůli tomu debilnímu čoklovi) - vůbec jsem na něco takového nebyl připravený! A želel jsem ztráty tak sympatických mladých lidí (obsadit Aleca Baldwina a Geenu Davis do rolí manželů mě osobně nadchlo, protože mám oba herce moc rád). Evidentně těm chudákům nikdo nesdělil zásadní poučku, že čelnímu střetu se zvířetem se nikdy - NIKDY - nesnažíme vyhnout stržením volantu, nýbrž naopak zvíře v cestě nabereme čelně, aby náraz co nejvíce absorbovaly deformační zóny, které jsou na to připravené. Neznám moc filmů, kde by hlavní postavy zemřely již v úvodních minutách, a zde mi to fakt těžce nesedlo. Za druhé mě hluboce rozlítostnila Burtonova vize posmrtného života, v němž se člověk stane ve vlastním domě cizincem a současně vězněm - představa, že bych měl prožít něco podobného jako filmoví manželé, mi přijde zcela nesnesitelná. A konečně šok jsem prodělal i v momentě, kdy se na scéně konečně objeví titulní postava Betelgeuse (na záměně jeho jména za Beetlejuice fakt nic vtipného nevidím), protože jsem zděšeně zjistil, že mi je extrémně nesympatický, a nenáviděl jsem ho a současně nechápal, že se v celém filmu vlastně vyskytuje překvapivě málo (asi jen 15 minut), ačkoli je to titulní postava. Na druhou stranu tam hrají skutečně skvělí herci (Winona Ryder!), na svou dobu to má velmi dobré triky, a místy tam probleskuje ta nádherná fantazijní živelnost, kterou mám na Burtonových filmech rád, ale stejně nic z toho ten film v mých očích zachránit nedokázalo, a podruhé bych se mu už vyhnul. (09.12.2021)

Kdybych se vrátil strojem času o čtvrtstoletí dřív, tak dám asi 5 hvězdiček. Vzpomínám si, že někdy na začátku 90. let jsem ten film párkrát viděl, a čuměl jsem na to s otevřenou hubou. Tehdy mě všechny ty speciální efekty naprosto fascinovaly. Teď jsem se tak nějak z nostalgie na Beetlejuice podíval znovu a prostě musim konstatovat, že ten film šíleně zestárnul. Jsou filmy, který nestárnou nebo dokonce snad ještě s přibývajícíma rokama jakoby dozrajou, ale Beetlejuice ten případ neni. Jediný, co nezestárlo, jsou ty kalypso songy (Harry Belafonte). Jinak se ve filmu najde sem tam nějakej ten záblesk černýho humoru. Bohužel, nejvtipnější postava z celýho filmu (Michael Keaton) se na scéně objeví až někdy v půlce. Většinu času jsem byl nucen sledovat Aleca Baldwina, kterýho nemám rád, a Geenu Davis, kterou doslova nesnášim. Dávám 3 hvězdy asi hlavně z nostalgie. (08.11.2017)

Takový skoro typický Tim Burton. Není to sice jeho nejvydařenější dílko, ale určitě je to těžká pohodovka se spoustou výborných vtipných scének a velmi dobrými herci v čele s famózním Michaelem Keatonem. Ten opravdu řádí a je na něm vidět, že se při natáčení bavil. Kromě scének, kde vystupuje on, je nezapomenutelná scénka, ve které všichni nechtěně zpívají a tančí tu známou písničku "É-o-é-é-é-o" od Harryho Belafonta. (23.07.2002)