Jak se Franta naučil bát

Druhá pohádka Jaroslava Macha, Jak se Franta naučil bát, se povedla o něco lépe. Humorný nadhled a hravá rozpustilost dodávají filmu příjemné pobavení. Herecké výkony potěší uši i zrak diváka, kulisy a všeobecně veselá mysl celkovou zábavu podtrhují a zjemňují. Příběh je jednoduchý a neagresivní a k uspokojení dychtivosti dětského publika si vystačí s obyčejnými filmařskými triky. Hlavní postavou je prostý chasník Franta (příjemný Ladislav Trojan), který nepodléhá panickému strachu archetypálního typu, vyplívající z tradic a zvyků. A proč se ve strachu klepat a třást, když hrdinovi nikdy nejde o holý život? Nejrozkošnější postavou je strašidlo Bonifác (dobrý Josef Kemr) a ve spojení s ním se rozehrává nejpoutavější forma rozverného humoru. Z výraznějších postav je zde Bonifácův kolega a strašidlo Cyril (sympatický František Filipovský), stydlivější a trestanější více než jeho druh ve zbrani. Z dalších rolí: do Franty zamilovaná mlynářova dcera Verunka (zajímavá Jana Andrsová s hlasem Aleny Kreuzmannové), její vystrašení rodiče (Oldřich Velen a Miluše Zoubková), či rozverná dvojice dřevorubců (příjemní Jaroslav Vojta a Josef Beyvl). Je to prosté, a přesto dostačující a zábavné ve svém určení i provedení. (26.01.2017)

No, na čtyřicetiminutový pohádkový film je to trochu slabé. Těžko hledat něco zajímavého a vskutku pohádkového. Pouze Josef Kemr a František Filipovský se dají ocenit. Jinak ale zde není nic pohádkového, až na strašidla, ani humorného. Kluk vleze do mlýna, párkrát se zasměje strašidlům, sebere poklad a pak si uvědomí, že se mu líbí holka. Bohužel...moc slabé. (30.03.2018)

Ideální program na sváteční ráno, kdy se člověk pomalu sbírá z postele a nic se mu nechce. Tenhle film mi doteď zůstával utajen. Bylo fajn sledovat věčně vysmáteho mladého starého Trojana, který se ne a ne naučit bát, standardně nastandardní výkony úsměvných strašidel v podání Kemra a Filipovského a například epizodní roličku pana Vojty, jehož typický hlasový projev rozsvítí snad každý film......................moje hodnocení = 6,5 z 10. (16.07.2019)

Nebojím se vůbec ničeho a vůbec nikoho.“  „Když se člověk nebojí, tak zažene zlé duchy.“ – Ježíš Kristus vyháněl zlé duchy.  Boží jméno nadarmo: Verunka: „Pro Pána, to ne!“ 11:17 – za měsícem je modrá obloha, nikoli vesmír. 13:20 – škapulíř = talisman = čarodějnictví „kouzlo proti nebezpečí“. „Sedmero kvítí, co člověka ochraňuje.“ Samozřejmě Franta si škapulíř rád vezme. „Proč se nebojíš?“ „Nemám čeho.“ Strašidla se chovají jak pětileté děti. Půvabná Verunka (Jana Andrsová). (12.02.2022)

Tuhle pohádku jsem viděl dnes poprvé, což mě vzhledem k jejím kvalitám vlastně ani nepřekvapilo. Asi vědí proč, i přes skvělé obsazení duchů tuhle dost hloupou a nepoutavou záležitost moc často nevysílají. Jak vidno, i za starých dobrých časů se netočily jen kvalitní pohádky, ale naštěstí to byly jen výjimky. Naopak v dnešní době je to bohužel naooak a je zázrak, když se povede nějaká pěkná :-(. 40%. (30.03.2018)