Jak se Franta naučil bát

Pěkné spojení nekonečně hluboké Kemrovy melancholie s cholerickým Filipovským a geniální nápad s prohazováním hlav. Při sledování pohádky jsem se sice bát nenaučil, neb to už mám dávno malíčku, ale také jsem zjistil, že jsem naučenou látku nezapomněl. Jak se Trojan s divým leskem v očích chechtal produkci obou bratrů, která byla cokoli, jen ne směšná, šel z něho až strach. Dále bych řekl, že nejen strachu se nenaučil, ale ani dobrým způsobům. Slušně vychovaný člověk by přeci nenechal vláčet těžkou truhlu se (svými) penězi ze sklepa až do poschodí dvěma minimálně stopadesátiletými dědečky, kteří měli navíc dohromady pouze jednu hlavu. (23.07.2012)

No, na čtyřicetiminutový pohádkový film je to trochu slabé. Těžko hledat něco zajímavého a vskutku pohádkového. Pouze Josef Kemr a František Filipovský se dají ocenit. Jinak ale zde není nic pohádkového, až na strašidla, ani humorného. Kluk vleze do mlýna, párkrát se zasměje strašidlům, sebere poklad a pak si uvědomí, že se mu líbí holka. Bohužel...moc slabé. (30.03.2018)

Druhá pohádka Jaroslava Macha, Jak se Franta naučil bát, se povedla o něco lépe. Humorný nadhled a hravá rozpustilost dodávají filmu příjemné pobavení. Herecké výkony potěší uši i zrak diváka, kulisy a všeobecně veselá mysl celkovou zábavu podtrhují a zjemňují. Příběh je jednoduchý a neagresivní a k uspokojení dychtivosti dětského publika si vystačí s obyčejnými filmařskými triky. Hlavní postavou je prostý chasník Franta (příjemný Ladislav Trojan), který nepodléhá panickému strachu archetypálního typu, vyplívající z tradic a zvyků. A proč se ve strachu klepat a třást, když hrdinovi nikdy nejde o holý život? Nejrozkošnější postavou je strašidlo Bonifác (dobrý Josef Kemr) a ve spojení s ním se rozehrává nejpoutavější forma rozverného humoru. Z výraznějších postav je zde Bonifácův kolega a strašidlo Cyril (sympatický František Filipovský), stydlivější a trestanější více než jeho druh ve zbrani. Z dalších rolí: do Franty zamilovaná mlynářova dcera Verunka (zajímavá Jana Andrsová s hlasem Aleny Kreuzmannové), její vystrašení rodiče (Oldřich Velen a Miluše Zoubková), či rozverná dvojice dřevorubců (příjemní Jaroslav Vojta a Josef Beyvl). Je to prosté, a přesto dostačující a zábavné ve svém určení i provedení. (26.01.2017)

Nebojím se vůbec ničeho a vůbec nikoho.“  „Když se člověk nebojí, tak zažene zlé duchy.“ – Ježíš Kristus vyháněl zlé duchy.  Boží jméno nadarmo: Verunka: „Pro Pána, to ne!“ 11:17 – za měsícem je modrá obloha, nikoli vesmír. 13:20 – škapulíř = talisman = čarodějnictví „kouzlo proti nebezpečí“. „Sedmero kvítí, co člověka ochraňuje.“ Samozřejmě Franta si škapulíř rád vezme. „Proč se nebojíš?“ „Nemám čeho.“ Strašidla se chovají jak pětileté děti. Půvabná Verunka (Jana Andrsová). (12.02.2022)

"Vám je hej !! Vy se umíte bát !! Ale já to neumím !!" ;) Tak tímhle pohádkovým kouskem mě Jaroslav Mach dokonale překvapil, protože po poněkud nemastném neslaném filmu O Medvědu Ondřejovi přišel s velkou peckou, která sice rovněž neoplývá zrovna složitým příběhem, v čemž spatřuji fatální nedostatek a příčinu mé neochoty jít s hodnocením výše, a své kvality se snaží stavět zejména na dobrých hereckých výkonech, nicméně po geniální a nadčasové stránce trikové, která prostě nemůže nepřipomínat dnes již legendární Strašidla ze Spessartu Kurta Hoffmana, hodně rázně vystupuje z řady podobných filmů !! Ladislav Trojan, ač jsem zprvu o jeho obsazení dost pochyboval, dal své postavě Franty, zde těžko říct, zda se Jiří Zdeněk Novák inspiroval Werichovým Františkem Nebojsou či pouze parafrázoval Machův starší neméně povedený snímek Hrátky s Čertem podle scénáře Jana Drdy, velmi specifický rozměr, opravdu podal pozoruhodný výkon, nicméně geniální kus práce odvedli především Josef Kemr a František Filipovský jako duchové dvou hamižných mlynářů, přičemž myslím, že lepší či jedinečnější duchy český film nezná !! Skutečně magickou a výjimečnou atmosféru Machovu filmu dodává také malebná kamera Václava Huňky a především působivá hudební složka Františka Belfína !! (30.10.2013)