Mnichov: Na prahu války

Jedného z najnesympatickejších politikov v dejinách Európy si zahral charizmatický Jeremy Irons. To vlastne samé o sebe hovorí za všetko. Našťastie Irons je dobrý herec a tak táto postava je aj vo filme hodná pľuvanca. Rozohratý príbeh v pozadí je síce fiktívny, no spolu s dobovými ulicami sa napriek občasnému prehrávaniu celkom sledovať dal.  Ale ten alibistický blud v titulkoch na konci si fakt mohli nechať, na druhej strane tým ešte viac zhodili sami seba. Je škoda, že českého  distribútora nenapadlo premenovať film viac do nášho jazyka: Mníchovská zrada - ak by sa film volal takto, aj mne osobne ako Čechoslovákovi by sa naňho trochu inak (lepšie) pozeralo. (03.02.2022)

ať už o Mnichovské dohodě vznikne cokoliv, pro našince to bude vždy citlivé téma a pokud má Mnichov : Na prahu války sloužit jako její obhajoba (viz.poslední věta - Podpis dohody dal spojencům rok na přípravu na válku a díky tomu jí nakonec vyhráli), pak se to moc nepovedlo.Nepomáhají tomu ani přidané fiktivní postavy, které Chamberleina varují před důsledky podpisu a mají v rukách celkem přesvědčivé argumenty.Byl bych ještě ochoten pochopit snahu o to vyobrazit celou situaci jako složitou,kde jakýkoliv výstup bude nakonec špatně, ale film v tomhle sám sobě podráží nohy.Technicky mu sice není moc co vytknout, ale přidaná hodnota je bohužel nulová...40% (23.01.2022)

Věděla jsem podle ohlasů, jak moc budu z celkového vyznění coby Čech naštvaná, přesto jsem do toho šla. Natočené je to poutavě, o tom žádná. Ale ten britský pohled a potřeba za každou cenu Mnichovskou dohodu nějak ospravedlnit, mě neskutečně vytáčí. A pokud to převedeme na současnou "diplomatickou" situaci kolem konfliktu Rusko vs. Ukrajina (aneb opět o vás bez vás), jen se zas a znovu ukazuje, že některé nejmenované státy jsou ochotny obětovat menší či méně důležité země, aby měly klid. Pokud tu i po 80 letech od dané události vznikne film, ve kterém chybí byť jen náznak sebereflexe, těžko čekat, že k podobným věcem nedojde znovu. (26.01.2022)

Film, který není špatný, ale ani nějak skvělý. Rozehrává špionážní zápletku na pozadí sjednávání mnichovské dohody, ale důvod je nejasný, když získání tajného dokumentů k ničemu nevede. Konečná poznámka, že dohoda získala Británii čas na válku, vlastně vůbec neladí s vyzněním filmu, kde je Chamberlain vykreslený jako naprostý naiva. Hitlera hraje stejný herec jako v Pádu třetí říše Goebbelse, akorát mu není vůbec podobný... (26.01.2022)

Komentář k filmu by bylo dobré začít (omlouvám se, poněkud obsáhlejší) exkurzí do dobové geopolitiky. Za vznik Československa v žádném případě nevděčíme Velké Británii, nýbrž politickému idealismu amerického prezidenta Woodrowa Wilsona a jeho představě o sebeurčení národů a snaze Francie obklíčit Německo spojeneckými státy, které mu znemožní pomýšlet na odvetu. Britové želeli rozpadu Rakouska-Uherska, které považovali za ideální útvar k udržení pořádku ve střední Evropě. Byli dědičnou monarchií a český nacionalismus házeli do stejného soudku problematických malých nárůdků, jako byli Irové, kteří jim tehdy těžce zatápěli. Civilizace pro ně končila v Berlíně a Vídni, o situaci ve střední Evropě se nezajímali a veškerou energii směřovali k udržení své rozlehlé koloniální říše. Ta se už tehdy dostávala do problémů, leckde vznikala národní separatistická hnutí a správa říše si žádala stále větší prostředky. Ve východní Asii hrozil vzestup Japonska. Britové a speciálně Chamberlain dlouhou dobu považovali nacismus jen za výhonek autoritářského nacionalismu, který tehdy konec konců v Evropě dominoval, a jeho revoluční radikalismus nedokázali předvídat. Britové nikoho nezradili, protože s námi narozdíl od Francie neměli uzavřenou spojeneckou smlouvu. Rozhodovat o cizích hranicích jim nedělalo žádné potíže (o nás bez nás), byli na to jako imperiální velmoc zvyklí. Ten, kdo zklamal, byla francouzská vláda, ale Francouzi ve 30. letech procházeli vleklou krizí a Daladier si spočítal, že bez pomoci Británie to nedá. A tak, i když si strategický rozměr porážky při obětování Československa spočítal, neviděl jiné východisko než se k Británii přidat. Film sám je studený jak psí čumák a leckde mu schází napětí, které by při špinážním dramatu člověk očekával. O nešťastné volbě obsazení postavy Adolfa Hitlera psali už mnozí. Hitler byl tehdy na vrcholu popularity i svých fyzických a duševních sil a s tím upírem Nosferatu, který nám předkládá snímek, neměl nic společného. Typově přesný je naopak Jeremy Irons v roli Chamberlaina, ale obávám se, že to je jediné, co divákům z dlouhodobého hlediska utkví v paměti. Osobně nemám rád, když se v realisticky tvářícím historickém dramatu objevují pitomosti typu útoku esesáka na člena britské diplomatické mise na vrcholném setkání při mnichovské konferenci, kam se soustředila pozornost světové veřejnosti. Ten by mohl považovat za obrovské štěstí, pokud by skončil pouze v koncentráku a nikoliv rovnou před popravčí četou. Celkový dojem: 55 %. (23.02.2022)