Acid House

„Takže mám padáka?“ – „Ne. Jen tvé místo se stalo nadbytečným. Pamatuj, že nejde o nadbytečného člověka, ale o místo!“ Hodně zvláštní, absurdní, jistým způsobem poutavý a originální film. Vyváženost dramatických scén a černého humoru je překvapivě slušná vzhledem k obsahu jednotlivých příběhů, stejně tak v případě samotných povídek (akorát Měkkejš nepůsobí tak „mimózně“). Všechny 3 ale mají společné špinavé skotské ulice, jejich povětšinou primitivní a nějakým způsobem jeté obyvatele, losera/y mezi hlavními postavami, odzbrojující přízvuk (u kterého bych si bez titulků zřejmě vůbec neškrtnul) a zoufalé konce (dokonce i symbolické). Nechybí také ponaučení typu: „Neser Boha, promění tě v hmyz.“ (kolika lidem asi tato pasáž nadzvedla mandle?) či „Měkkejš se nikdy nezmění.“ (a ne jak v hollywoodských filmech, že…). A jako bonusy jsou zde 2 psychojízdy v podání masařky (originální a vtipný let za pomstou) a sjetého Coca při bouřce (jeho představitel Ewen Bremmer je opravdovou hereckou hvězdou filmu) + jeho dětského převtělení po porodu (velmi vypiplaného). Jistě ne každému film sedne (třeba kvůli fantasy složce, nesympatickým postavám, typu humoru), mě však Acid House velmi pobavil a přiklepávám mu solidní 4*. „Začínám mít plný zuby toho věčnýho ospravedlňování. Nemáte žádný právo mě kritizovat. Dal jsem vám tuhle zemi a udělal vás, čůráci, k obrazu svýmu. Tak se taky trochu starejte sami. Ten pitomec Nietzsche neměl pravdu, když říkal, že jsem mrtvej. Nejsem mrtvej. Jen na všechno seru!“ (10.09.2014)

Před nedávnem se mi dostala do ruky kniha, která mi pěkně dlouhou dobu unikala, přestože se můžu považovat za Weslhova fanouška se všim všudy. Z nějakých 20 povídek jsou tu vybrány 3 - Masařka, Měkkejš a The Acid House (Barevnej svět). Když jsem se postupně prodíral knihou, už jsem dumal nad tím, které povídky pro ten film můžou být vybraný? Masařka a Acid House byla jasná volba a filmové zpracování se mi zamlouvalo a to i přes to, že ta ujetost neskrývaně prýští do očí jak uher na čele patnáctiletýho přeborníka v supermariu. Namísto Měkkejše jsem měl z knihy jiné favority, ale teda svým výrazem snad předčil svou předlohu - dost hustý. Všehovšudy je to dobrej, kontroverzní film, kterej se s divákem moc nesere a s některými detaily nese i slušně artové pokoukání s etickými a (hlavně) lingvistickými lekcemi skotského podloubí. (15.02.2021)

odporný film plný nechutných scén, ktorý sa snaží byť kontroverzný. zlepenec 3 príbehov, s ktorých ten prvý je o tom ako sa dá za 1 deň prijsť o všetko, druhý o totálnom idiotovi, postave, ktorej mi vlastne ani nie je ľúto lebo takto si nechať "exkrementovať" na hlavu na to sa snáď nedá ani nič povedať. a tretí? vrchol nechutnosti, kde sa mi pri pohľade na dieťa ktoré fuckuje zdvíhal žalúdok. ak bolo toto cieľom tvorcov, rozhodne sa im to podarilo. ja ale nechápem na čo sa takéto filmy točia. (06.03.2010)

The Acid House je solidně ujetý film, ale o tom až později… Masařka: Když se vám posere celý život během jednoho dne a když navíc potkáte Boha v hospodě, který vám řekne, že sice existuje, ale že je to líná píča, která na vše sere, myslíte si, že nemůže být hůř. Ale ono může. Jinak ocenil jsem hlavně ten vyhazov z fotbalu, protože za tu dobu, co žiju ve Skotsku (sice ne přímo v Edinburghu, kde se film odehrává) jsem poznal, jací jsou Skotové fotbaloví fanoušci, a myslím, že stačí, když napíšu, že jsou do téhle hry ještě více zapálení než my. 80 %. Měkkejš: Chlápek, co je opravdu měkkej. Vezme si prostitutku a vychovává její dítě jako vlastní a když se mu zahazuje se sousedem, tak mu není schopný ani jednu ubalit. Na téhle povídce mě nejvíce bavil Kevin McKidd, který "měkkejše" podal přesvědčivě. 70 %. Acid House: Asi nejdivnější povídka ze všech, aneb jaký to je být miminem, když vás přitahuje vlastní matka. Nicméně je to zábavné a chvíli i podivně strašidelné (mimika mimina, například). 80 %. Celkové zhodnocení: Tenhle film je opravdu dost ujetý. Ale když si na tohle zvyknete, stejně jako jsem si po chvilce zvykl já, tak se dočkáte podívané, na kterou jen tak nezapomenete. S Trainspottingem bych to moc nesrovnával, protože tohle si jede vlastní cestou a docela slušně. 80 %. (11.09.2011)

Ne každý den je posvícení a ne každá adaptace knihy Irvina Welshe dopadne jako Trainspotting. Trainspotting to rozhodně není, ani to neměl být. Přesto se určitá podobnost najde, v atmosféře snímku a zejména v postavách. Oba jsou o mladých chlapech, kteří nějak neví, co se životem. V Transpottingu mi ovšem byli ti feťáci sympatičtí, i když se jejich život topil ve sračkách (někdy doslova), dalo se jejich chování svým způsobem chápat a jejich život ve filmu prožít s nimi. Acid House tak bohužel vůbec nezafungoval. Postavy mi byly ukradené, atmosféra mě nevtáhla, hudbu si už nepamatuju a ani nic z filmu mi neutkvělo v paměti. Někomu to může sednout více, ale pokud film minete, o nic zásadního nepřijdete. (27.06.2023)