La Science des rêves
Náuka o snoch
Režie:
Michel GondryScénář:
Michel GondryKamera:
Jean-Louis BompointHudba:
Jean-Michel BernardHrají:
Gael García Bernal, Charlotte Gainsbourg, Alain Chabat, Miou-Miou, Emma de Caunes, Sacha Bourdo, Pierre Vaneck, Aurélia Petit, Yvette Petit (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Scénaristou a režisérem filmu je Michel Gondry, vynalézavý tvůrce oceněných filmů, mezi něž patří například kultovní Věčný svit neposkvrněné mysli. Nauka o snech je podivínským výletem do kolážové říše divů, která je vyrobena z papíru, celofánu a představ. Nauka o snech je laškovná romantická fantazie odehrávající se v chaotickém mozku Stephana Mirouxa (Gael Garcia Bernal), mladého výstředního muže, jehož sny mu neustále napadají reálný svět. Když dřímá, stává se z něj charismatický moderátor „Stephane TV,“ který přednáší „nauku o snech“ do papírových kamer. Ve skutečném životě má nudnou práci ve vydavatelství Pařížského kalendáře a hyne láskou ke své sousedce Stephanie (Charlotte Gainsbourg). Přestože je Stephanie Stephanem zezačátku okouzlena, je zmatena jeho dětinstvím a labilním postojem k realitě. Stephanův spolupracovník Guy (Alain Chabat) je obyčejný praktický chlapík a snaží se Stephanemu radit, jak se chovat k opačnému pohlaví. Stephane však žije v obláčcích a neposlouchá ho. Protože není schopen získat si srdce Stephanie když bdí, rozhodne se hledat odpovědi ve svých snech. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (386)
Vítejte ve světě kartonového studia, papírových kamer, bizarního kutilství i kulinářství... Vítejte v pořadu Stephana Mirouxe, mladého snílka unikajícího do svého světa fantazie, jenž se prolíná s realitou, hranice v nedohlednu. // Michel Gondry servíruje imaginativní pochoutku dle mého gusta. ()
Neuvěřitelně překrásný film. Gondry je geniální vizionář a neméně geniální scenárista. Způsob, jakým se mu podařilo zachytit pocity člověka zmítaného mezi tím, co je a tím, co by chtěl aby bylo, jeho bezmoc a beznadějnou lásku a zoufalství, s jakým bije hlavou o zeď (doslova) je naprosto unikátní. Stejně tak způsob, jakým začne potlačovat hranici mezi skutečností a snem... Charlotte Gainsbourghová je strašně zajímavá, Alain Chabat se zklidnil a podává snad nejcivilnější výkon, co jsem měl možnost vidět, výkon Gaela Garcíi Bernala v hlavní roli je ale ještě někde úplně jinde - je impozantní, přesvědčivý a zároveň naprosto jedinečný a neokoukaný. Takhle jsem v životě nikoho hrát neviděl... Chybička by se sice našla (pomalejší tempo v poslední třetině), přesto je ale Nauka o snech jedním z nejkrásnějších filmů, co jsme měl možnost vidět a rozhodně putuje do mé osobní Top ()
Tenhle film ja ne mě až trošku moc velký psycho, ze začátku to ještě šlo, ale pak se mi začalo stávat, že jsem se strácel v ději a nebylo vždycky jasný co je realita a co je sen, sice to zřejmě byl úmysl, jenže mě se to teda zrovna moc nelíbilo, taky je škoda, že jsem se v podstatě nic nedozvěděli o Bernalových snech, jako třeba proč je má a tak podobně. Takže srovnávat tenhle film s Věčným svitem fakt nemá moc smysl, protože tohle neni ani zdaleka tak propracovaný a koncová pointa Věčnýho svitu daleko předčí, sice celkem pochopitelnej, ale zároveň taky dost divnej konec. Co se ale filmu nedá upřít je zábavnost, skoro celej film se dá dobře bavit a to hlavně díky Alianu Chabatovi, ten je tady fakt neskutečnej borec, ale i Gael Gacía Bernal mu zdatně sekundoval ve vtipných situacích. Škoda že to bylo tak zmatený, jinak se mi to líbilo ()
Exploze nápadů podaná příjemnými herci v příjemném tempu příjemným způsobem --- bla bla bla, to jsou ale kecy. Film mě nenechal vydechnout ani na chvíli, ale dalo se to vydržet, protože jsem se ani nenadechovala. (2009) --- Možná bych se neměla znovu dívat na filmy, které mě kdysi okouzlily, protože vždycky když si zpětně uvědomím, že ti muži tu pravou ženu na úkor té snové vůbec nenechají žít, tak jsem smutná. ()
„Trochu doleva. Nahodilost se dělá obtížně. A pozor, ať ti tam nevleze pořádek!“ Hravý, milý, úsměvný výlet do snů a představ hlavního hrdiny (přičemž několikrát jsem se přistihl, že nevím, zda sní či bdí) překypující spoustou různorodých, často střelených a originálních nápadů (nejvíc se mi líbilo únikové papírové auto). Naproti tomu realita postupně přestává být tak příjemná a zábavná, jako byla zpočátku, spíš je vlastně čím dál víc smutnější a v dramatických pasážích film rozhodně neselhává, spíš naopak (nejsilnější mi z tohoto pohledu přišly scény s hádkou na schodech a potom návštěvou před odjezdem, obě mně přišly dost opravdové, teda když pominu hořícího chlapíka). Veselejší je rozhodně pozorovat hlavní bláznivou dvojici snílků, když provádí svoje ztřeštěné představy, které se okamžitě stávají skutečností, jejich vzájemná chemie je v tu chvíli dokonalá. A vše uzavírá hořko-sladký konec, který mě popravdě řečeno docela překvapil, čekal jsem ho trochu jiný, ale čím víc o něm přemýšlím, tím mi přijde, že k tomuto fantazijnímu příběhu vlastně dokonale sedne a neměnil bych ho. Objektivně to na plný počet není, ale za ten silný emoční efekt, který ve mně snímek vyvolal, těch slabších 5* přece jenom dám (takže po Věčném svitu je to 2:0 pro Gondryho). „Jako by sis sahala na penis levou rukou.“ – „Nemám penis!“ – „Ale máš levou ruku.“ ()
Bál jsem se, že si Gondry v tomto žánru bez Charlieho Kaufmana neporadí. A bál jsem se zbytečně. Mimořádně citlivý a civilní film plný situací, které působí podivně, ale opravdu se dějí. Gael García Bernal je výborný a působí na mě tak úplně opačně než v jeho předchozích filmech. Film je možná občas až příliš zmatečný a tomu závěru jsem též moc nevěřil, ale lze jej přesto doporučit všem milovníkůn originálních příběhů a fanouškům Gondryho předchozího filmu. ()
Ačkoliv Gael García Bernal patří k mým nejoblíbenějším hercům a Gondryho minulým filmem "Věčný svit neposkvrněné mysli" jsem byla absolutně nadšená, tomuto filmu jsem jaksi neporozumněla. Ale třeba je chyba na mojí straně. Budu ho muset vidět minimálně ještě jednou, abych mu pak třeba přišla na chuť. ()
Originální výtvarná expozice do světa, v němž se prolíná realita se sny. Vizuální stránka však naprosto převálcuje samotný příběh, který zde působí spíše jako doplněk. Gael se po odvážné a horkokrevné "Mexické jízdě" rozhodl uvelebit do světa bizarních představ a výjevů. Charlotte Gainsbourg budu mít pořád v mysli jako zdrcenou ženu z fenomenálního Antikrista. Pro mě rozhodně ne tak geniální a mistrovské jako Věčný svit neposkvrněné mysli, ale rozhodně stále Gondryovsky osobité a svérázné. ()
Gondry je filmový iluzionista. Toto je už druhý film, v ktorom dokázal aj dramatickú romantiku podať v hravom a krehkom podaní. A zároveň si vybral znova jednoduchosť príbehu vyloženú v tých najzložitejších a najkomplikovanejších filmových variáciách. V tomto príťažlivom snovom filme je ale jednoznačné, že mu ide o vyčarenie divákovho úsmevu, než vlhkosti v očiach. Samozrejme nie v každej scéne tá snová fantazijnosť zašmakuje každému, ale poväčšine určite. A vzhľadom na priebeh deja to chcelo akýsi fajnovejší záver. 85%. ()
Gondry - jeden z mála generačných klipárov (platonicky zamilovaný do oldschoolových animačných techník), ktorý zaslúži nálepku umelec. A možno aj génius. ()
Bdím, abych snil. Sním, abych bděl. Chtít dokonalost po projevu té nejryzejší imaginace, to by od chorobného snílka jako jsem já nebylo vůbec fér. 4,5* ()
Navýsost distinktivní, hravý a dětsky poetický styl Michela Gondryho se vrací v plné parádě a všechny fanoušky jeho práce na fenomenálním Věčném svitu okouzluje tak osvěžujícím formálním pojetím, jaké jen může moderní kinematografie nabídnout. Navíc (!) stejně jako v jeho předešlém snímku není forma (většinou) samoúčelná, naopak - zodpovědně slouží příběhu a stavění emocí. Samotný příběh potom není nijak zvlášť originální (snad až na prvek rozmazanosti mezi snovým a reálným světem), přesto dokáže krásně vykreslit vztah dvou obyčejných neobyčejných mladých lidí, kteří bojují s ostychem, vlastními komplexy, ale i s tak zdánlivě banálním problémem jako je jazyková bariéra. Gondry opět pracuje jen s malým okruhem herců, přičemž devadesát procent prostoru opět věnuje ústřední dvojici, resp. Stephanovi. Komorní, poetický, skutečně snový snímek. Jen tak dál, Micheli! 90% ()
Nudnou realitu jeho života zastiňuje svěží a barvité snění. Bizarnosti v podobě snů si vzal pod svá magická křídla velmi chytrý a originální režisér Michel Gondry. Jeho hrdina vede monology, sleduje své vzpomínky, překvapuje, zmatkuje. Chaos je to i režijní – v tom dobrém i špatném slova smyslu. Sotva se něčeho můžeme chytit, dostáváme se vzápětí o kus jinam, překvapí nás nějaký vskutku zajímavý výtvarný nápad, aby nás režisér vehnal zase k nějaké nekontrolovatelné bizarnosti. Je to divácky velmi křehké a riskantní, tvůrci nemohli vůbec tušit, jak na to právě diváci budou reagovat. Přesto mi tohle řádění sedlo, hodně osobní kousky se totiž ne vždy podaří!! 75% ()
Tento film je zjevně pro náročnější diváky, takže vesnickej buran jako já tohle bohužel nemůže pořádně ocenit. Prostě pro tohle nemám ty správné buňky, nedá se nic dělat... ()
Uff...Musím vo všetkom súhlasiť s Malarkym. Bernal je sympaťák, film je plný nápadov, ale ako celok je to taká volovina, ktorou som aspoň ja iba stratil čas. Podobné filmy neodsudzujem, sny a ich prelínanie s realitou je vždy skvelý námet na film. Jednoducho mi prístup režiséra nesadol. Taký Večný svit nepoškvrnenej mysli, alebo ešte podobnejší Imaginárium Dr. Parnassa od T. Gilliama je podstatne filmovejší a mne bližší. Nechytilo ma to a iba som znechutene vyčkával kedy to skončí. 40%. ()
Gondry se vám zaryje pod kůži. Gondry vás pobaví. Michel Gondry je.... on je...divný? Tenhle člověk má bezpochyby největší fantazii se současných režisérů. On dokáže během hodiny a půl odvyprávět tolik informací, že se vám ke konci zdá, že máte hlavu jako kredenc. Ale to vyprávění je nádherný, poetický a ano přiznávám někdy dost chaotický, ale proč to řešit? Po VSNM vyslal další otázku do časoprostoru. Co je sen? Co když sen je skutečnost a skutečnost sen? Je to bizarní, ale co když je to pravda.... U mě Nauka o snech vyhrála na celé čáře a já se jdu uložit do říše spánku. Takže dobrou noc Michele Gondry! ()
Imaginácia doktora Gondryho, nahá, vyzývavá, divokrásna… ()
Něco neuvěřitelného, nevím, zda důvod proč se mi film líbil byla jeho samotná kvalita, nebo fakt, že z hlavním hrdinou jsem se dokázal neuvěřitelně ztotožnit (akorát on je hezoun a mnohem větší magor), celkově je imaginace autora zajímavá a díky bohu jsou animované pasáže opravdu ručně animované a ne celopočítačové. Děj na závěr (stejně jako Stephanovy "nálady") příjemně graduje. Obzvláště dobrou volbou bylo obsazení Charlote Gainsbourg, která oplývá velice specifickou krásou a do snímku se hodí, jako snad nikdo jiný. ()
Poznáte ten pocit, keď je film presne taký, ako čakáte, no zároveň úplne iný? Asi by som si prial aby to bolo viac o hlavnom páriku, resp. IBA o hlavnom páriku a ich láske (ako VEČNÝ SVIT), alebo som proste čakal niečo trošku menej artové (opäť ako VEČNÝ SVIT - to bol takmer nerealizovateľný kompromis medzi divným artom a dojímavým Hollywoodom). No za to, že je tu scéna, na ktorú nezabudnem (telefonát zo sna) a tiež za to, že film má srdce, zaokrúhlim hviezdičky hore. ()
Křehké a popletené. Tak jako jednání dětsky čisté, neposkvrněné mysli, před prvním pádem. V tom jediném okamžiku života, kdy milujeme jako dospělí, ale uvnitř ještě dokážeme být dětmi. Když city nesmyslně přetékají a hranice mezi realitou a snem bledne. Před prvním pádem. A tmou. ()