The Forgotten
Zlodeji pamäti
The Forgotten
The Forgotten
The Forgotten
Režie:
Joseph RubenScénář:
Gerald Di PegoKamera:
Anastas N. MichosHudba:
James HornerHrají:
Julianne Moore, Christopher Kovaleski, Anthony Edwards, Jessica Hecht, Linus Roache, Gary Sinise, Dominic West, Alfre Woodard, Robert Wisdom, Lee Tergesen (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Telly Paretta (Julianne Moore) přišla před 14 měsíci kvůli tragické letecké havárii o svého osmiletého syna Sama. Zatímco se snaží vyrovnat s tímto neštěstím a následným rozchodem s manželem Jimem (Anthony Edwards), dozvídá se od svého psychiatra Dr. Munce (Gary Sinise) děsivou skutečnost - dle jeho tvrzení trpí halucinacemi, nikdy žádného syna neměla a své vzpomínky si sama vytváří. Šokovaná Telly se pokouší nalézt jakékoliv důkazy o Samově existenci - fotografie, videonahrávky, památníky... Ale to všechno je pryč.
Telly začíná propadat přesvědčení, že se skutečně zbláznila. Pak ale potká naději v podobě Ashe Corrella (Dominic West), otce jedné z dalších obětí stejného leteckého neštěstí, a oba společně se vydávají hledat způsob, jak dokázat existenci svých dětí a vymanit se z šílenství, které je obklopuje. (oficiální text distributora)
(více)Diskuze
Na tenhle film sem šel tehdy v roce 2004 s bejvalou, s vědomím, že nemá ráda sci-fi a že to bude spíše thriller než sci-fi. A toto očekávání nadevšechno splnil. Pět hvězdiček to jistě nebude. Julianne Moore mi v mnoha polohách vadí v tomto filmu. Tak jak jsem ji obdivoval ve filmu The hours, tak v tomto filmu si asi herecky dala dovolenou. Ale zpět k filmu. Scénář super. Režie ucházející. Strašně se mi líbíly ty lekačky, jak někdo začně mluvit o mimozemšťanech a najednou zmizí, jakoby unesen do nebe obrovskou rukou. Bavil jsem se a viděl jsem ten film po letech - třech - na podzim 2007 znovu a znovu se mi líbil. Zase jsem si tam našel něco jiného. Čtyři hvězdičky zaslouží.
hm on ma tenhle film dva konce? specialni pro HBO?
v podstatě nezaujalo
Tenhle film měl dobrou základní myšlenku, která však byla velmi špatně rozvedena. Přdstava, že si vzpomínáte na někoho, jehož existenci ostatní popírají a koho navíc milujete je až děsivá. A teď to dilema- zradil mě můj vlastní mozek, nebo mám jediná já pravdu................To se mi asi jako jediné na filmu líbilo, ale jinak ostatní děj postrádal myšlenku. Je vidět že člověk, který tento příběh zplodil, měl poměrně omezenou představivost, některé vyústění některých zápletek je až příliš zjednodušené. Upřímě díky úseku od začátku po chvíli, kdy se Ash Corrella pere s federály a kříčí "Já si vzpoměl! Vzpoměl jsem si! " Jsem od filmu čekala mnohem víc, ale zklamal mě................