Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Napínavý detektivní film podle povídky spisovatelky Hany Proškové se odehrává krátce po válce na jednom zámku, kde na brigádě pracuje parta studentů na reevidenci archivu. Za dlouhých večerů si při společných sedánkách vymyslí fiktivní postavu „Přízrak“, která se záhadně pohybuje v prostorách zámku a ruší jeho klid. Recese se však pro někoho stává příležitostí uskutečnit svůj zlý úmysl. Fikce se zhmotní a nebezpečí začíná být krutě skutečné… (Česká televize)

(více)

Recenze (47)

Schlierkamp 

všechny recenze uživatele

Československý televizní film natočený podle povídky H. Proškové odehrávající se v létě 1946 na starobylém hradě, kam přijela skupina studentů filozofické fakulty na brigádu. Studenti si pro zpestření pobytu na hradě a také znervóznění správce hradu pana Leníčka (B. Navrátil) vymyslí fiktivní postavu, která se se sípavým dechem pohybuje po hradě. Záhy však začnou studenti své legrácky litovat, neboť Eriku (I. Vávrová), jednu ze studentek, začne skutečně sledovat a ohrožovat neznámá osoba. Díky této tajemné hrozbě je rázem atmosféra na hradě zcela odlišná než na začátku a mění se i chování jednotlivých studentů, obzvláště poté, co dojde k nevysvětlitelnému zmizení Eriky z hradebních prostor. V závěru dojde k pozoruhodnému, překvapivému, ale logickému rozuzlení, jež má co dělat s Eričinou smutnou minulostí a nepěknými zážitky během právě skončeného světového konfliktu. V rolích studentů se objevili mladí herci, jež ve většině v současnosti patří k uznávaným hereckým umělcům - J. Langmajer, M. Táborský, M. Suchánek, M. Bočanová či méně známý M. Mejzlík, jenž se však lstí nejvíce zasloužil o objasnění totožnosti záhadného hradního přízraku. Dále jsme mohli sledovat M. Vávru jako hrubiánského řidiče, nájemníky části hradních prostor V. Jandáka s manželkou J. Švandovou. Hodinový televizní film Přízrak režiséra D. Kleina mě zaujal především v dramatickém závěru, ale i v ostatních částech snímku lze cítit mysteriózní hororovou náladu. U hodnocení tohoto snímku, jenž naznačuje přesah a nečekané důsledky válečných událostí do životů osob po válce, si nejsem zcela jist, nejraději bych udělil tři a půl hvězdy, ale vzhledem k tomu, že je to nemožné, hodnotím nakonec pouze průměrně, neboť mám dojem, že do nadprůměru přece jen něco schází. ()

ostravak30 

všechny recenze uživatele

Mladí začínající herci a zkušení mazáci vedle sebe. Bohužel je trochu toporný scénář. Nejprve to vypadá, že si dělají legraci studenti, takže žádné mystérium a když už víme, že ne, tajemno je ukončeno vraždou, jejíž odhalení ale netrvá moc dlouho. Divákovi tak místo napětí zbude jen zvědavost, kdo že to vlastně a vraždil a proč. To druhé nám navíc prozradí až v závěru vypravěč příběhu. ()

Reklama

topi 

všechny recenze uživatele

Nebylo to vůbec špatný, kamera byla moc pěkná, prostředí zámečku taky výborný, herci taky skvělí, tady se sešla elita mlad´ochů - Langmajer, Táborský, Suchánek, Mejzlík, Bočanová, Vávrová. Ze starších hereckých kolegů byl nejlepší Miloš Vávra v roli agresora Grubera, on už jinší role hrát snad ani nemůže, jenom padouchy. Dále se zde předvedla moje velká oblíbenkyně Emma Černá, kterou jsem si zamiloval ve Vláčilově kultovním snímku Adelheid. Navrátil i Jandák byli taky výborní. Příběh byl zajímavej a až ke konci filmu jsem ho prokoukl, nicméně pointa byla výborná. Hudba dotvářela skvělou inscenační atmosféru. Takže vlastně všechno v pořádku. Co mě ale opravdu vadilo, tak to, že příběh se odehrával v roce 1946 a herci byli oblečení do hadrů z let devadesátých, to mě opravdu moc rušilo, stejně tak, jak i některé rekvizity, které rozhodně pocházely z doby nedávno minulé. To si teda Dušan Klein měl pohlídat a rekvizitáře a kostymérku pořádně seřvat! Jinak kdyby to mělo tu pravou poválečnou atmosféru, která tady opravdu hodně chyběla (vzhledem k tomu, že se v ní odvíjí celý příběh), tak bych neváhal i s plným počtem. Televizní filmy se dají taky zvládnout s patřičnou atmosférou a ne je jen takhle odfláknout. Ale určitě jinak zajímavej snímek. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Hana Prošková psávala nepochybně kvalitní detektivní příběhy, žel, jejich televizní adaptace jsou většinou skomírajícím stínem téhož. Klein v případě Přízraku navíc rezignoval na příslušné ukotvení v dobovém milieu (1947) i na kvalitní herecké obsazení (s výjimkou výtečného Bořivoje Navrátila), tím pádem není příliš o co stát. ()

Wacoslav1 

všechny recenze uživatele

V podstatě dost banální příběh, ale některý scény mají docela slušnou atmosféru, i když ta nevhodně zvolená hudba to trochu kazí. Pointa je pak lehce předvídatelná, ale neurazilo mě to a jako jednohubka se to dá zkouknout, ale podobně jako jiní se nemůžu zbavit dojmu, že nejenom zde Klein svým tuctovým televizním zpracováním trochu zazdil slibnej námět. I když předlohu jsem nečetl, takže nemůžu úplně soudit, ale nemohl jsem se zbavit dojmu, že se z toho dalo při trochu větším množství invence vytáhnout víc.55% ()

Galerie (4)

Zajímavosti (3)

  • Přízrak je natočen na základě stejnojmenné povídky, která je dostupná v knize „Smrt programátora“ od Hany Proškové z roku 1971. (Winster)
  • Filmový zámek je Červený hrádek u Sedlčan. V době natáčení sloužil Okresnímu archívu v Příbrami. Po roce 1989 byl zámek v restituci vrácen rodu Mladotů. (rakovnik)
  • Píseň, kterou parta studentů zpívá na zámku, nese název „It's A Long Way To Tipperary“. (majky19)

Reklama

Reklama