Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Pan Novák (Jindřich Plachta), úředník v pojišťovně, se stará jen o svou práci, nic víc ho nezajímá. Dokonce i společenské změny v únoru roku 1948 ho nechávají lhostejným. Uvědomí si je teprve, když je pojišťovna zrušena. Musí se rozhodnout: buď odejde do důchodu a nebo půjde pracovat do továrny. Ani jedna z těchto možností se panu Novákovi nezamlouvá... Snímek, zrealizovaný i na popud Jindřicha Plachty, byl natočen "úderkou" filmových pracovníků jako dar IX. sjezdu KSČ. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (38)

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Lehce úsměvná agitka. 1) Přerod úředníků v nadšené dělníky nepůsobí věrohodně. No jak by taky mohl? Nekoukej a pomoz!_____ 2) Film vznikl na pomoc tehdy již neúspěšné akci z prosince 1948 - zařazení asi 65 000 úředníků do výroby. Podařilo se přesunout nakonec jen asi 20 000 lidí. Nový pokus byl úspěšnější. V roce 1951 se ze 77 000 plánovaných podařilo umístit asi 51 000 osob. Vedle získání nových pracovních sil pro rozvíjející se těžký průmysl šlo především o čistky s cílem odstranit z administrativy komunistům nenakloněné úředníky._____ 3) Všiml jsem si 31letého Miroslava Horníčka či 35letého Josefa Hlinomaze._____ 4) Velmi na mě zapůsobil budovatelský song Vyhrňme si rukávy ve tříčtvrtečním rytmu._____ 5) Už víte, kdo v 11. století zradil Čechy cizákům? Přece Prkoš Bilinský Němcům v roce 1041. Pořádně se učte, milé děti, bez těchto znalostí socialismus nevybudujeme. ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Agitační komedie na podporu náborové akce 70. tisíc z administrativy do výroby, tudíž ve své době svinstvo, dnes těžko pochopitelné, ale na škodu by to občas zopakovat nebylo:-) Jedinou světlejší stránkou filmu je snad jen obsazení J. Plachty do hlavní role úředníka pojišťovny, přeřazeného do továrny ke stroji, kde si musí zvykat jednak na nové prostředí, nové lidi, ale i na nový duch doby. Téma ve svém principu není nikterak vtipné, bohužel, jen poplatné tehdejší politické situaci. Plachtův výkon ovšem film zlidšťuje a uhlazuje jinak dost ostré ideologické hrany. Plachta byl tehdy velice žádaná a skutečně velmi populární filmová hvězda, která zajistila v té době alespoň vysokou návštěvu když už nic jiného, ale film byl nejspíš ve své době i povinností. Určitě stojí za připomenutí všechny ty Plachtovy komické výstupy (nemotornost, komické drama šedivého kancelářského dříče, maloměšťácký strach z hlomozu a rytmu továrny, strach z drsných rukou dělníků), které ve mně vyvolávaly obrovské salvy smíchu, a to určitě nejen u mě. To všechno zde Plachta vylíčil přímo mistrovsky, svými velmi úspornými pohyby, lakonickými větami, nepatrným zachvěním v obličeji s dlouhým nosem, lehkým mrknutím dobráckého oka, i když poněkud často vyděšeným z nového prostředí, atd atd. Scény, kdy jeho značně vychrtlé tělo prohlíží doktor u komise a on mu říká, že je naprosto zdráv, což musela být v té době obrovská provokace, anebo kdy se ho dělníci v továrně ptají, u čeho pracuje, a on jim odpovídá jednoznačně a dobrácky, že u lisu, a oni na něj: "Tak na něj dávej pozor, abys ten lis nezchvátil!", jsou vesměs tragikomické. Nebo když si jen tak odložil nohu na jeden z těch obrovských strojů, který se náhle spustí, a on skáče po jedné, to jsou vše výborné gagy podobné Chaplinovým z filmu "Moderní doba". Dávám za 3*, a to jen díky Plachtovi kterého mám rád a který po následujících dvou filmech za pouhé dva roky zemřel.. ()

Reklama

GIK 

všechny recenze uživatele

Vodpuste pane rado, že jsem vám tyknul. Než bych byl řek „račte“, tak bylo po vás! To je jediný dobrý vtip této smutné veselohry. Viditelně již vážně nemocný úředník Novák jde zachraňovat výrobu do Kolbenky. Revizní lékař Felix měl být po té, co oznámí těžce nemocnému člověku, že je naprosto v pořádku a své ochablé svalstvo si má jít tužit do fabriky, okamžitě odeslán ke kolegovi na psychiatrii. Pochybuju, že image komunistické strany po tomto filmu nějak závratně stoupla. Zlověstné nadávání Nováka všem prokuristů, že jsou Prkošové (zrádci), je silná káva i pro skalnější soudruhy z KSČ. Neustále omílaná odrhovačka na tisíc způsobů „Vyhrňme si rukávy“ taky zrovna nepřispívá k pohodě. Herecky o dvě hlavy všechny převyšuje Kreuzmann, Plachta se snaží, ale viz zdravotní stav, Valentová taky ujde, ale jinak je to bída. ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Budovatelská komedie a komunistická agitace. Je to až strašidelné, když se takto manipuluje s člověkem a vštěpuje se mu ten správný názor. Úředníci netřeba, nejdůležitější a nejpotřebnější je pracující dělnický lid. Ale ti, kdo se měli dobře, stejně nepracovali, ale opájeli se na nekonečných schůzích, kde se schvaloval další postup. Obdivovat se zde dá snad jen Plachta, Effa a skupina úředníků nastupující do továrny. Tam alespoň občas proběhne nějaká vtipná a trefná hláška. Nemíchat se do politiky je prozíravá věc. Ale ani to nepomohlo úředníku Novákovi (Jindřich Plachta) v jeho klidu. A v rámci potřebné komunistické transformace byl přeměněn v hrdého dělníka s uvědomělým a pokrokovým myšlením komunistů. Z dalších rolí: Novákova oddaná manželka Emilka (Meda Valentová), Novákova naivní dcera Dana (Ludmila Fraňková), přemoudřelý průvodčí tramvaje Karel (Josef Pehr), zkažený mladík Vašek Kunc (roztomilý Karel Effa), podvratný prokurista Robert Pánek (František Kreuzmann st.), domovník a dělník Šusta (Bolek Prchal), řízný dělník Lojza Soukup (Jaroslav Zrotal). A půvabná šestice úředníků převelených do továrny: Bejček (Josef Křikava), Novotný (Jiří Valenta), Fiala (Ota Motyčka), Hurych (Josef Hlinomaz), Dobeš (Václav Trégl) a Jirotka (Miroslav Horníček). Bylo by to všechno chvályhodné, kdyby to nebylo překroucené, upravené a pokrytecké. Vize rovnosti a blahobytu je zajímavá, ale v kontextu s dobou a skutečností lživá a zavádějící. Bylo by krásné státi se šťastným dělníkem. ()

Ony 

všechny recenze uživatele

Když se ve filmu Nevíte o bytě? odněkud z neznáma vynořil Josef Křikava a začal zpívat, připadalo mi to strašně vtipné. Když se úplně stejně vynoří v Panu Novákovi, už to zas tak vtipné není. Ale jsou tu, pravda, jiné perly. Třeba takové vyznání lásky mezi mladými soudruhy: "Já tě potřebuji. Politicky. Rozumíš?" ()

Zajímavosti (2)

  • Snímek má spojitost s komunistickou kampaní „77 000 do výroby“, která měla za cíl doplnit nedostatek pracovních sil zejména v těžkém průmyslu inteligencí – převážně úředníky – a tím ji vyřadit z běžného života a (dle tehdejšího výraziva) včlenit do dělnické třídy. (Komiks)
  • Film byl natočen úderkou filmových pracovníků jako dar IX. sjezdu KSČ. (sator)

Reklama

Reklama