Salton Sea

Začíná to skvěle! Vizuálně lahodný snímek z prostředí distribuce drog se skvělým Kilmerem a spoustou dalších! Velmi zajímavý scénář obsahuje zhruba ve dvou třetinách překvapivý a zajímavý zvrat, po něm to už jde ale z kopce! Poslední velmi předvídatelná a naivní třetina zkazila moje hodnocení z možných pěti na tři hvězdičky! (17.03.2008)

Val Kilmer po dlouhé době měl štěstí na roli, s kterou se vypořádal poměrně dobře, ale celkově v kontextu filmu je to asi to jediné, co může diváka zaujmout. Neujasněnost vlastní identity, ba jakási schizofrenie cloumá s hlavním hrdinou od počátku filmu a prostřednictvím vzpomínek jsme vtahováni do jeho životního údělu. Zpočátku snímek nezatěžuje diváka složitým dějem, pomalu poznáváme osobu hlavního hrdiny. Postupem času však scénáristovi nejspíše nestačilo volné plynutí děje a účelovými kombinacemi lacině zašmodrchává děj. Ten se s blížícím koncem nejenom začíná tahat, ale i nudit. (05.08.2003)

Moc dobrý film a jistě jeda z nejlepších rolí Kilmera. Příběh byl velmi zajímavý s ještě zajímavějším vyvrcholení a jedinečným závěrem. Nechyběl ani hodně dobrý humor ani pořádná akce. Jen mi trošinku vadili ty uměle natahované, podbízivé a hodně umělé trumpetové scény. Jinak ale veliké překvapení a hodně dobrá zábava. (11.06.2005)

Nesmírně povedený film. Člověk by řekl, že se o drogách toho už moc nového a originálního natočit nedá - ale dá. Především je skvěle napsaný scénář, který provádí příběhem nevypočitatelnými zákruty přinášejícími jedno překvapení za druhým, režie jej povýšila ještě o stupínek výš a Val Kilmer se u mne zasloužil o pátou*. (13.07.2013)

Táhlý děj, který si hraje na rafinovaný příběh s promyšlenou zápletkou, a tentokrát více než kdykoli jindy. D. J. Caruso není schopen přijít s novou myšlenkou a tak využívá ty již dávno zažité - množné číslo používám zcela úmyslně -, nulová překvapivost se tak postupem času stává hlavním důvodem u kolísání atmosféry a hlavně pozornosti diváka... snímek začínán nudit. Prvním schématem je snaha o vykreslení atmosféry bezmocnosti, klasické feťácké doupě, hlas vypravěče jakožto nejsnadnější způsob vysvětlení nastolené situace a samozřejmě příjemné filtry a hudba. Caruso však nebre feťáka jako neustáleného vypravěče a pracuje se snímkem jako s obyčejným kriminálním dramatem. V druhém schématu se seznamujeme s hrdinovou minulostí a je nám naznačováno, že tenhle příběh má více vrstev a vůbec není jednoduchý, zůstává však pouze u náznaků, které na mozkové receptory útočí jeden za druhým, braňme se. Třetí je známá cesta pomsty, která je příliš rafinovaná a hrdina diváka stále překvapuje svou rafinovaností a důvtipem, hraje si s ním stejně jako s předmětem své msty. Jenže opět je to pouze póza. Krom neustálého oblbování a předkládání 'starých známých principů' tak nemá Selton Sea nic co by nám mohl nabídnout. Vlastně ano, přihlouplého Medvídka Pů bez nosu a s legračním úsměvem. [TOP 19/7 69%] (29.03.2007)