Herci

Spíš než klasický film jsou Herci pásmo skečů, ale skečů nadmíru povedených, vtipných a s pointou.. třeba ten motocyklový s Depardieum je vynikající.. nezbývá, ale než souhlasit s Oskarem, že pro plný pochopení všech nuancí a odkazů by člověk asi musel trvale žít ve Francii a pozorně sledovat tamější kulturní dění.. (19.01.2007)

Francouzský režisér Bertrand Blier je znám svým ne příliš ortodoxním přístupem k filmovému vyprávění. Přesto jeho bláznivé až skoro surrealistické vtípky mají mnohdy dodnes své kouzlo. Tentokrát sezval nejvýznačnější žijící francouzské herce (ti zemřelí mají alepoň poctu v podobě hereckých židliček), s nimiž natočil opět absurdní komedii, v níž se prolínají různé příběhy a osudy a hlavně dialogy. Nic není dané. Někteří herci si stěžují na stále stejné typové obsazování do rolí, jiný na to, že nedostal šálek teplé vody. Gérard Depardieu je zas opilý a po bouračce na motorce hlavou v reklamním panelu. Alain Delon oddeklamuje text a odejde. Jiní herci zkoušejí, zda mohou být nahraditelní - třeba ženskou herečkou. Další přepadnou kolegu a jeho ženu v bytě, odkud se odmítají hnout. Podobných absurdních scének najdeme ve filmu spousty, záleží jen na nás, nakolik se jimi necháme bavit. (31.03.2012)

Tak dobře, kdo čeká komedii ve které se mihne většina francouzských hereckých osobností, utřete slinu. Není to totiž tak docela pravda. Nesledujeme dějovou linku vtipného příběhu, ale spíš navzájem se prolínající repliky, do kterých vchází a pak je zase opouští herci, kteří hrají sebe. Jsou stavěni do situací, které v kontextu s jejich životem, nebo tím jak jsou veřejností vnímáni, působí občas vtipně a absurdně a občas jízlivě. I bez větší znalosti většiny z nich vám dojde, že se často pouští do osobních zpovědí. Někdy jde o nadsázku, jindy o velmi intimní myšlenky. Herecké prostředí i herce znám vcelku dobře, takže mě ohromuje práce Bliera, který takový projekt zrealizoval. A co je tedy pointou této přehlídky hereckého mistrovství? Skládá se tady pocta především starší generaci herců, ale i těm, kteří už tady nejsou. A z posledního záběru je patrné, že je to i jakýsi vzkaz Bliera svému otci. Není to tedy komedie k popukání, ale spíše nostalgická zdravice francouzským hercům a jejich věrným divákům. Kdyby se v Hercích objevil i Pierre Richard a Jean Reno, asi bych hodnotil i líp...prostě proto, že by byl výčet legend téměř kompletní. (15.08.2020)

Nápad bol dobrý, ak by sa do natáčania pridalo viacej hercov a väčšina scén nevyznela, ako výkrik do neznáma. Poniektorí boli na plátne takmer celý čas, zatiaľ čo Delon sa mihol na pár minút v jednej smutnej scéne. Nehovoriac o Belmondovi s jeho divadelnou etudou. A Michel Galabru? Desať sekúnd hral pantomímu do kamery... Myslím, že francúzskych hercov trošičku poznám, ale ako komédia mi to neprišlo, narážky na veci o ktorých každých vie nie sú až tak vtipné. Scéna s Depardieu bola asi jediná zábavná... Proste jeden veľký kŕč a mrhanie talentmi, časom, energiou a peniazmi. (05.05.2009)

"A kde je vlastně Blier?" "Točí další film." Sen každého milovníka francouzské kinematografie: film, kde hrají skoro úplně VŠICHNI (o těch zaneprázdněných a mrtvých se aspoň mluví), ba co víc: hrají sami sebe. Nelekejte se, není to žádný polodokument, ale velmi absurdní komedie, která jako by vycházela ze známé teze, že herců je víc než diváků. Takže herci potkávají další herce, jiné míjejí na ulici nebo je pomlouvají atd. Hned v první scéně si okoralý Jean-Pierre Mareille v restauraci objednává vodu a protože ho číšník přeslechl, nabude paranoidního dojmu, že svou "repliku" nepronesl dost naléhavě a že už není tak dobrý herec jako dřív. Vedle sedící Dusollier ho utěšuje, Francois napomíná, Villeret popichuje atd. Jsou prostě všude. :-) Film je sice velmi stylizovaný, ale letmo se dotýká reality. Mluví se o homosexualitě Jeana-Clauda Brialyho, alkoholismu Jacquesa Villereta nebo o tom, že André Dussollier je nahraditelný kýmkoli (proto ho chvílemi hraje Josiane Balasková). Takže všichni herci slouží jako nástroje velké mystifikační hry (podobně jako hudebníci v Roku ďábla) a já se jen obávám, že k plnému pochopení Herců je třeba být Francouz, sledovat tamější televizi, číst noviny a orientovat se v tom, o kom se co šušká. I tak ale 80% (12.08.2005)