Jean od Floretty

Zatím mám za sebou první část, a smekám nad vším, co Claude Berri dokázal. Atmosféra, prostředí, kamera, herci, a samozřejmě Pagnolův silný příběh, to vše na výbornou. Pochvala míří i do dabingového studia České televize, protože pánové Munzar, Donutil a Novotný rozhodně nezklamali. Kdo z nás by nechtěl žít v Provence a chovat králíky! Gerard asi nikdy nezažil víc fandění. (27.07.2014)

Marcel Pagnol ve svém románu inicioval hodně silný archetypální příběh a režisér Claude Berri (specializující se na adaptace velkých francouzských románů - mimo Živé vody adaptoval i Zolův Germinal) ho vhodně rezonoval a rozvrstvil - motiv člověka bojujícího proti intrikám svých bližních (zde nepřejících sousedů), v archetypu hada zahřívaného vlastní hrudí, i transgenerační pomsty patří k těm základním prvkům lidské empirické výbavy. Nezměrným přínosem je navíc zřejmě nejlepší role Gérarda Depardieu... Ve své jednoduchosti převelice silný příběh a stejně silný film, jehož vázaným pokračováním je druhý, neméně dobrý, díl nesoucí poetický název Manon od pramene... (26.08.2008)

Prvni cast zpracovani francouzskeho romanu, ktery se odehrava na prekrasnem venkove Provance. Pribeh se drzi chamtivosti dvou clenu rodiny Soubeyranu, kteri prahnou po sousedskem pozemku, ale puda se neustale dedi az nakonec prechazi do ruk mestaku. Ti maji velke plany, jak transformovat sidlo do zdrave fungujici farmy produkujici cerstve produkty a tim se uzivit a presperovat. Jenomze vsechno neni tak jednoduche, jak se v prvotnich planech na papire a ve vypoctech muze zdat. Boj s prirodou a s neprivetivosti venkovanu je nemilosrdny. Vse podtrhuji presvedcive vykony celeho hereckeho ansamblu. 75% (16.04.2011)

Kritický realismus může kvést i v naší době. Básník Provence Marcel Pagnol (1895-1974), který stojí v pozadí této filmové série, má svými pohledy do zřejmě meziválečné (?) jihovýchodní Francie, i Francie svého dětství, co nabídnout. Vrstevník např. našeho Jaroslava Havlíčka nebo výrazného představitele ruralistické generace Františka Křeliny či Švéda Moberga konfrontuje sluncem zalitou krajinu gaugoinovských či goghovských obrazů s nejpřízemnějšími pudy tamějších nejchamtivějších sedláků a statkářů. Dnes vyhynulý lidský typ je schopen všeho - i zničení slušného člověka. Trio Depardieu-Montand-Auteil v tomto tématu doslova exceluje; zvlášť silně působí Auteilova kreace sice přiboudlého, ale jinak stejně bezohledného jedince jako jeho neblahý strýc. Přidáme-li k tomuto triu čtvrté jméno, jméno slavného režiséra Clauda Berriho, jistota až geniální filmové kvality je takřka jistě zaručena. A s ní i nevšední divácký zážitek. (24.12.2010)

80 % - Velmi zdařilá románová adaptace se skvělými hereckými výkony. Až idylická vizuální stránka (prosluněná Provence) ostře kontrastuje s drsným, syrově vyprávěným příběhem. Ten byl ale možná přece jen trochu přímočarý a skončil přesně tam, kde se dalo tušit, bez momentu překvapení, který by v divákovi zviklal přesvědčení, jak to asi skončí. (27.04.2010)