Jean od Floretty

Marcel Pagnol ve svém románu inicioval hodně silný archetypální příběh a režisér Claude Berri (specializující se na adaptace velkých francouzských románů - mimo Živé vody adaptoval i Zolův Germinal) ho vhodně rezonoval a rozvrstvil - motiv člověka bojujícího proti intrikám svých bližních (zde nepřejících sousedů), v archetypu hada zahřívaného vlastní hrudí, i transgenerační pomsty patří k těm základním prvkům lidské empirické výbavy. Nezměrným přínosem je navíc zřejmě nejlepší role Gérarda Depardieu... Ve své jednoduchosti převelice silný příběh a stejně silný film, jehož vázaným pokračováním je druhý, neméně dobrý, díl nesoucí poetický název Manon od pramene... (26.08.2008)

Docela zklamání. S hodnocením a následným komentářem jsem počkal až po zhlédnutí 2.dílu a musím říct, že tenhle mi přišel o něco lepší. Problém je v tom, že mi to moc nesedlo; příběh byl chvílemi nudný, Depardieu naprosto jalový, chvílemi se sice objevil i v malé dávce humor, ale celé tohle dílko mi připadá takové bez výrazu. Knižní předlohu jsem nečetl, takže ani nemůžu srovnávat. Ale dost přemýšlím o tom, proč tento sníemk vznikl; už jsem viděl spoustu a spoustu lepších dramat a tohle se z obyčejného průměru prostě nedostane. (02.09.2008)

Aby som načrtol, kto je Jean od Floretty, tak je to zhruba 35. ročný chlapík, ktorý má ženu a dieťa, a čoskoro sa presťahuje na statok, kde to bude smrdieť samými pretvárkami, najmä zo strany jednej osoby, ktorej ide o všetko, pričom mu pomáha veľký m-e-n-t-o-r, ktorý ho koriguje, čo a ako má robiť... V samom úvode vidím, ako Cesar so synovcom, Ugolinom, idú navštíviť brata - matky, Jeana, od ktorého chcú kúpiť pozemok. Nechce o tom ani počuť, v tom zoskočí dolu zo stromu, kde sa schyľuje k šarvátke, Cesar ho tresne hlavou o skalu, čo ho zabije, a tak to obaja naaranžujú tak, aby to vyzeralo na nehodu. Chlapíkov pozemok skrýva p-r-a-m-e-ň, ktorý by poskytol dostatok vlahy na plán Ugolina, ktorý by chcel pestovať karafiáty, čím by sa rozprávkovo nabalil, ak by ich začal húževnato predávať. A F-l-o-r-e-t-t-a je práve sestrou zabitého, už mŕtvou matkou Jeana, ktorý sa sem nasťahuje so svojou rodinou, aby zorganizoval univerzálny nový život, ktorý by si riadil pestovaním úrody, má geniálne plány, ktoré mu z časti vychádzajú, ale čo mu chýba, je v-o-d-a, ktorá na pozemku je, ale skrytá pred jeho zrakom, utajená, aby náhodou o nej nevedel, lebo vtedy by sa chamtivým ľuďom skrížili plány. Jean má na chrbte - hrb, ale inak, je to dobrák od kosti, že by dal aj to posledné. Slizký Ugolin sa s ním dá do reči, spriatelia sa, že mu začne Ugolin pomáhať, ale to len preto, aby vyzvedal, čo ide robiť, potom, keď dorazí za strýkom, Cesarom, tak mu všetko vyžvaní, čo sa dozvedel. Cesar je vlastne v pozadí, tichý pozorovateľ, ktorý pozerá a skúma. Všetko sa odohráva práve medzi Jeanom a Ugolinom, ktorému Jeanova žena a dcéra - absolútne nedôverujú. Zo Jeana sa vykľuje strašný w-o-r-k-o-h-o-l-i-k, ktorý drie do úmoru, typický predstaviteľ s-e-d-l-i-a-k-a, ktorý vidí len tu robotu. Len niekto mu hádže polená pod kolená... Závisť, nenávisť, pretvárka a vypočítavosť, to vystihuje POVAHU ľudí, ktorí sú všade okolo nás, nielen v Pagnolovej knihe. Jedná sa o výnimočný film s Yvesom Montandom v pozadí, v popredí, sú perfektní Daniel s Gérardom, ktorí do slova a do písmena, predvádzajú h-e-r-e-c-k-ý k-o-n-c-e-r-t, až ma mrazilo !!! Nekonečne prospešný film, ktorý dokonalo vystihol pravú podstatu myšlienky, a to, že chamtivosť, je, bola, a bude... Claude Berri a Bruno Nuytten sú BORCI !!! Po celý čas som mal divný pocit... Excelentné !!! Majstrovské !!! Nadčasové !!! Dúfam, že pokračovanie - Manon od prameňa, ( ktorá je vlastne dcérou, Jeana ), bude rovnako strhujúce, ako prvý diel, kde sa na konci dozvedela pravdu, určite viem, že ich nenechá na p-o-k-o-j-i... (20.06.2016)

Filmový diptych Jean od Floretty / Manon od pramene je kinematografickým triumfem po všech stránkách, počínaje podařenými hereckými výkony (fascinující Yves Montand není zdaleka jediný), přes překrásnou kameru snímající kouzelné provensálské exteriéry a pečlivou výpravu, po nádhernou hudbu Jeana - Clauda Petita. Tomu všemu zkušenou rukou vládne režisér Berri, který i scény, jež by snadno mohly sklouznout k lacinému melodramatu, zručně kočíruje velice vkusným způsobem. (06.03.2009)

80 % - Velmi zdařilá románová adaptace se skvělými hereckými výkony. Až idylická vizuální stránka (prosluněná Provence) ostře kontrastuje s drsným, syrově vyprávěným příběhem. Ten byl ale možná přece jen trochu přímočarý a skončil přesně tam, kde se dalo tušit, bez momentu překvapení, který by v divákovi zviklal přesvědčení, jak to asi skončí. (27.04.2010)