Godzilla x Kong: Nové impérium

Prakticky ten samý, všemi barvami zářící koktejl, který všechno, co jsme viděli minule, doručuje v mnohem epičtějším měřítku. Na snímku Godzilla x Kong: The New Empire je sympatické to, že si na nic nehraje. Fakt, že se jedná o čistokrevný blockbusterový výplach prezentuje s hrdostí sobě vlastní, přičemž právě v tomto bodě tvůrci snad ještě více šlapou na plyn. Jsme zde tedy svědky neskutečných bizarností (trhání zubu), které ale díky svému odzbrojujícímu způsobu prezentace vlastně docela zapadají do celkového vyznění. Právě ta vizuální stránka je opět výkladní skříní celého projektu – všechny monstra a další atrakce vypadají vážně dobře, pročež v kombinaci s dunivým soundtrackem tvoří neuvěřitelnou audiovizuální přehlídku, v níž si ale stejně všimnete určitých problémů. Tím zřejmě největším je neukojitelná chuť tvůrců přicházet s dalšími a dalšími vychytávkami a dějovými zákrutami – ve výsledku se tyto zprvu jistě dobře mířené nápady mění v nepřehlednou barevnou změť, v níž se divák po chvíli zcela ztratí. Ve finále tedy dostaneme audiovizuálně vypiplanou řež monster, které ale bohužel po nějaké době začne poněkud padat řetěz. Avšak i přes toto zjevné negativum se stále jedná o nenáročně zábavnou podívanou, které velké plátno prostě sluší. Dobrá práce! (Viděno v kině CineStar IGY České Budějovice) „Is that a mini Kong?“ (28.04.2024)

Uf, tady se mi už těžko hodnotí. Na jednu stranu mě mrzí, kam se nová verze Godzilly přesměrovala, z celkem realistickýho katastrofickýho fláku k barevným paletám a kámoši jak hrom se vším co je větší jak Everest. Akce je sice přehledná, pestrá a z části zábavná, ale je to prostě monsterverse Fast and Furious. Země v zemi za blánou, kde žijí lidé, to mě poser. 3* a.k.a 55% (14.05.2024)

„Help, I'm steppin' into the twilight zone…“ Nejde srovnávat, ale užil jsem si to stokrát víc než druhou Dunu. Wingard propůjčuje téhle uřičené kaiju fantasmagorii sebevědomý formální ksicht a mně osobně dělá obrovskou laskavost – vždycky jsem si říkal, že japonskou monstrságu bych hrozně rád nakoukal a strašně moc bych ji chtěl mít rád, ale vizuální provedení je u starších kusů prostě tak katastrofální a směšné, že to nedokážu. A teď jsem dostal hollywoodský dárek s prvotřídními efekty, kde se dějí tak šílené a tak zábavné věci, že moje neskrývaně spokojená tvář v kině mohla být skvělým úlovkem pro skrytou kameru. Je to už skoro úplně odtržené od reálného světa, ale jeho zapojení a interakce s monstry, zasazování mezi ničené pamětihodnosti a technologický futurismus jsou současně kreativnější a svým způsobem i stylovější než kdy dříve. Pomáhá tomu už jen dobře vložené zapojení dokumentární formy, zpravodajství a nakonec i zoomování jak z archivu Monarchu. Tempo je neskutečně šláplé, a přestože postava konspirátora už je trochu pasé, lidské postavy vůbec nepřekáží. Vévodí stejně Kong, jehož etudy nabízí zase jiný zážitkový experiment a jeho polidštění rozprostírá plno nových možností, jež nyní chtě nechtě musím nazvat vzrušujícími. Podzemní říše vypadá jako nový zlatý důl pro těžbu dolarů ze světa tak neurvalého, že v rámci západního mainstreamu nemá dlouhodobě konkurenci. Antigravitační bitka Godzilly a Konga mě naprosto překvapila i vrchovatě uspokojila ty divácké choutky, jež mám hluboko zakódované a je zatraceně složité jim dopřát nějakou euforii. Edwardsova Godzilla mi šmakuje víc, ale tohle je dílo naprosto odpovídající svému kánonu i námětu a já za něj děkuju. „My beacon's been moved under moon and starWhere am I to go, now that I've gone too far?…“ 85 % (05.05.2024)

Poslední příspěvek do Monsterversa je nepřekvapivě opět parádní slátanina, kdy námět zřejmě opět vymyslela ratolest některého z producentů a režisér Adam Wingard si povzdechl, načež se podíval na šek a zpět na scénář s nadějí, že díky komerčnímu úspěchu snad dostane lepší nabídku. Jednou. Nuže vydal se točit a musím říct, že si vlastně zaslouží pochvalu, protože z toho mála opět vykřesal v pohodě ukoukatelnou věc. Současné americko-čínské pojetí Godzilly (a Konga) je přinejmenším dehonestující. Zatímco amíci z Godzilly udělali památkyníčícího dobráka, Japonci se drží monster varianty a je to za mě dobře. Godzilla by se dala uchopit jako lovecraftovský horor (když se k tomu Cthulhu nikdo pořád nemá) či survival katastrofický film, místo toho je jen přitroublá řežba. Lidé zůstávají jako nutné narativní zlo a CGI je sice ok, ale je ho tolik, že živý herci jsou až nepatřičným elementem. Edwardsova Godzilla měla k dokonalosti daleko, ale byla aspoň originální. Největším kladem tohoto je pouze ještě větší docenění Minus One. (31.03.2024)

Je to žánrový standard, který mě osobně stačil. Vizuálně nápaditý, akcí naplněný a hlavně zábavný snímek, jenž sbírá body přesně tam, kde by měl. Zamrzí větší absence Godzilly, nevýrazný záporák a souboje monster převážně mimo povrch Země. Mytologie a příběhové věci nedávají vůbec smysl a je to hloupé až do nebes, stejně tak jako předvídatelné. Pokud však dokážete vypnout mozek, užít si opravdovou atrakci pro kina a bavit se u dobře natočené akce, je tento snímek pro Vás jako stvořený. V opačném případě do kina nechoďte. A jestli se dočkáme trojky? Osobně si myslím, že už nebylo třeba ani pokračovat tímto a měl by se Monsterverse nějak uzavřít. Jestli tomu věřím? Ne. Pokud snímek vydělá, závěr trilogie tady máme do pár let. (30.03.2024)