Smrtící bumerang

Ano, je to tak, pokud jde o B.B. Thorntona, tohle bylo na Oscara a to co v tomhle filmu bylo okolo něj, není vůbec důležité. I když vsuvky s šílenou kapelou na zápraží jsou opravdu...magické:) Stanislavský by měl radost, takováhle proměna je vážně šílená...nic proti Geoffrey Rushovi, ale za výkon v kombinaci režie/herecký výkon si Oscara rozhodně víc zasloužil Billy Bob. (01.02.2005)

B. B. Thornton svým absolutně strhujícím výkonem pohodlně strká do kapsy Hoffmanova Dešťového mužíčka i Hanksova Forresta Gumpa, ačkoliv ve všech ostatních důležitých atributech (režie, scénář, kamera) tenhle sympatický nezávislý snímek za výše jmenovanými áčkovými velkoprodukcemi dost zaostává. (Mimochodem, o tomhle filmu jsem předem vůbec nic nevěděl, jen že je "prý fajn", a trvalo mi dobrých deset minut, než jsem si v šoku uvědomil, že Karla hraje Thornton; myslel jsem, že to je skutečný postižený člověk.) Za snahu si čtyři hvězdičky zaslouží. (05.05.2005)

Jeden z nejčistších a nejupřímnější filmů vůbec. To stejné by se dalo říct i o postavě hlavního hrdiny, který se svou povahou, charakterem a taky ztvárněním může s přehledem měřit se slavným Forrestem. Začátek filmu je parádně hutný, kdy je divák vtažen nemilosrdně do reality, no pak se taktovky ujímá herecké já Jackylla a Hydea B.B.T., aby se pomalu schylovalo k (díky předvítelnosti trošku bohužel) nevyhnutelnému finále, při kterém bych své pocity popsal jako uspokojivé mrazení. Dlouho, moc dlouho jsem neviděl tak příjemný snímek o čistém přátelství a čisté duši. Zůstane ve mně dlouho, a i přesto, že ke komplexní dokonalosti mu chybí trocha toho drajvu,nemám problém mu vypálit plnou a vřele jej doporučit. I reckon B.B.T made this excellent! PS: U scény v ložnici s kladivem jsem se dokonce parádně zasmál. Jo, a gratuluju distributorovi k dalšímu z naprosto dementních překladů názvu filmu do češtiny, to se jen tak nevidí. 90% (02.06.2014)

Časovo rozdelené do dvoch nevýrazných ale za to svojím posolstvom odlišných dejových rovín, kde si hlavný hrdina za mlada počínal vo svoj kriminálny prospech a po "vyliečení" ponecháva "šťastie" priateľskému okoliu. Človek nemusí byť psychicky zaostalý aby rozoznal dobro od zla, ale niekedy postihnutý človek musí preberať túto hlavnú iniciatívu, keďže zdravý rozum občas chradne. Smekám pred Billom, jeho umelecky dôstojne dielo plné silných emócií ma dostalo, určite kvôli ľudskému scenáru a samotnému výkonu Billa, ktorý ako postihnutý nachádza náhradu za svoju desivú a krutú minulosť u dobrých ľudí. Lenže kde je dobrota a ochota nachádza sa tu aj impulzívne zlo a faloš, kde záporné vlastnosti môžu raz za čas dobro vytlačiť na druhú koľaj. A keď to vie postihnutý postrehnúť a okolie je voči tomu bezbranné, musí bez ďalších okolkov zakročiť. I keď by ho to malo znovu stať (ne)chcenú slobodu... 90% (06.02.2015)

Rovnako zásadný indie počin, ako Tarantinovi Gauneri alebo to najlepšie od Jima Jarmuscha. Typ filmu, aký si vážim zo všetkých najviac – osobný a ľudský, napísaný, zrežírovaný a bravúrne zahraný jedným človekom, navyše bez vízie komerčného úspechu. Piata hviezda za roztomilé Jarmuschove a unikátne Duvallove cameo. (15.01.2008)