Hotaru no haka
Grave of the Fireflies
Obsahy(1)
Ponurý příběh vypráví o dvou sourozencích, kteří se snaží přežít hrůzy Druhé světové války. Seita a jeho malá sestřička Setsuko jsou ponecháni osudu, když jejich maminka zemře na následky zranění po ničivém bombardování. Otec slouží u japonského námořnictva, ale rodina od něj už dlouhou dobu nedostala žádné zprávy. Dětí se ujme teta, avšak kvůli častým neshodám Seita se Setsuko odchází. Najdou si přístřeší, ale obstarat dostatek jídla je téměř nemožné... Hrob světlušek je založen na stejnojmenném románu podle skutečných událostí Akiyuki Nosaky. Bývá považován za jeden z nejpůsobivějších protiválečných snímků. V kinech byl promítán společně s pohádkovým anime Můj soused Totoro, který měl diváky po traumatickém zážitku povzbudit. (Fabienne)
(více)Recenze (380)
Tenhle film dělí diváky na dvě kategorie - ti, kteří se vcítí do postav a skoro s nimi dýchají, prožívají jejich bolest a utrpení, a potom jsou tady ti, kterým to příjde prvoplánové, příliš uslzené. Bohu/žel/dík se řadím k té cynyčtější skupině, které snímek přišel prvoplánový. (Pro zajímavost, v Japonsku byl snímek uváděn zároveň s filmem Můj soused Totoro, který měl působit jako jakýsi protiklad. Veselý a barevný pohádkový příběh Hayao Miazakiho) ()
Dojímavé, ale príliš sentimentálne pre plné hodnotenie. ()
Naprostý souhlas s uživatelem Ani_Mike. Pravda je, že příběh je srdceryvný, s citovým vydíráním to ale nemá naprosto nic společného. Asi jediný film, kterému dávám pět hvězdiček, přesto už ho znovu vidět nechci. Bylo to na mě až moc silné kafe. ()
Japonský, animovaný, válečný film? To v televizi normálně neběží... Taky co by z toho televize měly? Nikdo přece nechce vidět smutné příběhy. Ale prodejci papírových kapesníků by určitě jásali... Světlušky docela přímočaře útočí na emoce. Leč, někdy až moc prvoplánově a rozhodně mě na těch 93 minut nepřipoutaly k obrazovce. Abych to srovnal s dvěma snímky, které jsem nedávno viděl, a které mají shodné některé styčné body. Princezna Mononoke - k té anime prostě sedne mnohem lépe, snad je to i očekávané, že japonský animovaný film bude fantasy... Život je krásný - též příběh dětí/dítěte za války. Ale lepší, ,,hezčí". Mému zážitku rozhodně nepřidalo anglické znění, ve kterém mnoho věcí prostě musí vyznít divně. ()
Čakal som čokoľvek a snažil som sa byť pripravený na všetko ...márne. Najsilnejší filmový zážitok môjho života, ktorý prekonáva všetky vojnové (proti-vojnové) filmy ako Pianista, či Shindlerov zoznam a ja som pri ňom plakal ako malé dieťa. Prekrásny animovaný film je vlastne óda na život, ktorý si nechávame tak lacno prechádzať pomedzi prsty nezmyslami ako vojnami a deštrukciou. Nádherne vykreslené chcenie prežiť dvoch súrodencov, ktorým neostalo prakticky nič, a ktorým bohate stačilo že majú jeden druhého je právom označovaný za jeden z najlepších filmov všetkých čias, byť v našich končinách je nepochopiteľne zabudnutý až podceňovaný. Najlepšie na tom ale je, že si vás film podmaní aj napriek tomu, že viete ako sa to skončí ....tomu sa hovorí sila podania príbehu. PS: Ako čítam miestne komentáre tak trocha nechápem o akom citovom vydieraní tu všetci hovoríte. Tento klenot je dojemná nádhera, ktorá ale ani raz neskĺzne do lacného gýču. Čo ani raz, tá má od gýču tak ďaleko, ako mačka od psej búdy .... ()
Sourozenci Seito a Setsuko zůstali sami, sami v krutých kulisách 2. světové války v Japonsku. Jen těžko se protloukali a zažili věci, které by žádné dítě, ani dospělý člověk zažít neměl, ale i tak se dokázali zasmát a byli šťastní, že zůstali spolu. Přesto, že od první scény je jasné, jak film dopadne, přála jsem si, aby to bylo jinak. Citově vyděračský film s tragickým příběhem, od kterého jsem čekala trošičku víc, ale i tak byl výborný. Doufám, že ho uvidí co nejvíce lidí, aby si uvědomili, jaká je válka svinstvo a poučí se do budoucnosti, aby už nikdy nemuseli být další smutní Seitové a Setsuky. ()
Ten film v podstatě ani jednou neřekne, že válka je zlá. Ale stěží si budete odnášet něco jinýho. BTW Citové vydírání vypadá jinak. Tohle byl pravdivý popis. ()
Velmi silný protiválečný film od slavného studia Ghibli. Obrovská emocionální nálož, některými až kritizována jako citové vydírání mi osobně nevadila a ano, na konci jsem byl, řekněme na měkko. Snad budu mít možnost si někdy přečíst i knižní předlohu. ()
Proč světlušky tak rychle umírají? Film hrob světlušek je pro mě první anime které jsem kdy viděl a musím říct, že i přes můj lehký odpor k tomuto žánru, to je velmi slušný Japonský film pojednávající o životě dvou sourozenců za druhé světové války. Nenechte se zmást názvem, ale světlušky tady představují maximálně nějakou metaforu. Na rok 88 je animace fakt skvělá a originální dabing snad ještě lepší. Příběhově se jedná o (pro někoho smutné) válečné drama a i já musím přiznat, že byl film místy dost smutný. Ale problém byl, že nebyl smutný či dojemný tak moc, jak jsem o něm slyšel. Hodnocení: PROPERLY RATED 7/10 ()
Jeden z nejsmutnějších filmů, které jsem kdy viděl. Hrůza války v podobě ničivého bombardování japonských měst, tisíce mrtvých civilistů, podmanivá hudba a příběh dvou sirotků, staršího bratra a jeho malé roztomilé sestry. Nejprve přijdou při náletu o mámu, poté žijí s příbuznými, ale jejich teta se k nim nechová zrovna přátelsky a není nadšena z toho, že jí visí na krku dva sirotci. Tak se přestěhují do opuštěné stoly a to je začátek jejich konce. Ačkoliv se brácha snaží a shání jídlo kde se dá, tak sestra trpí podvýživou, neustále brečí a viditelně umírá. Doktoři jí nepomůžou, a tak malá sestřička nakonec umře. Odtrhnutí se od společnosti člověku nepřinese nic dobrého a za války to platí dvojnásob, už jen proto, že přijdete o příděly potravin. Brácha pak skončí jako totální troska, což je ukázáno hned na začátku. Vše je protkáno motivem světlušek, které vylétají každou noc a které si sestřička zamiluje a když umřou tak jim vykope hrobeček. Asi nemám ani sílu tohle více komentovat, protože válečné utrpení, bezmoc a beznaděj válečných sirotků je dost silné téma samo o sobě. Tohle je film, který už nikdy nechci znova vidět. Film otevřeně hraje na city a pro přecitlivělé úzkostlivé povahy jako je ta moje to není úplně vhodný snímek před spaním. Budu z toho akorát týden v depresi. Díky japonská mango! ()
Vojna je tým vôbec najhorším, čo ľudstvo kedy vymyslelo. Animovanou snímkou z roku 1988, vychádzajúc z čiastočne autobiografickej predlohy spisovateľa Akiyukiho Nosaku, to potvrdzuje aj režisér Isao Takahata. Príbeh dvoch sirôt - Seita a jeho malej sestry Setsuko - z obdobia konca druhej svetovej vojny v Japonsku zachytáva, ako sa im darí unikať pred padajúcimi bombami, ale nedarí sa im unikať pred sprievodnými aspektami vojnového konfliktu, akým je v tomto prípade najmä nedostatok potravín. Tragický príbeh tohto deprimujúceho filmu má u diváka jednoznačne schopnosť veľmi silným spôsobom pôsobiť na emócie. Táto schopnosť je však iba jednou z jeho silných stránok. Tými ďalšími sú jednoznačne animácia, ktorá len v malom dáva poznať, že vznikla v roku 1988, ako aj zobrazenie súrodeneckého vzťahu medzi Seitom a Setsuko. Ten vnáša do diela mimoriadne silný a osobný aspekt, pričom na ňom prakticky stavia celý príbeh. Na vzťahy ako také, či už upevnené alebo pretrhané, je tu celkovo kladený veľký dôraz. Vidieť to možno na príkladoch Setsuko a jej a Seitovej mamy, správaní sa tety, u ktorej sa hlavná dvojica ocitne, alebo na interakciách Seitu s dospelými ľuďmi (farmári, polícia atď.). Hotaru no Haka je retrospektívou - pohľadom na blížiaci sa koniec krátkeho života, ktorým postavy Seita a Setsuko od začiatku filmu prechádzajú. Takýto spôsob rozprávania dodáva už tak dosť smutnému príbehu ešte o čosi viac pochmúrnejší nádych. Takahatovo dielo je pohľadom na vojnu z druhej strany, ale u diváka má jednoznačne schopnosť zabodovať viac než akýkoľvek film, v ktorom to vo vzduchu neustále sviští letiacimi guľkami zbraní. S viacerými mimoriadne silnými scénami a ešte silnejším protivojnovým odkazom bude mať, zdá sa, vždy čo povedať. ()
Jakkoliv zvrhlé počiny produkují japonští tvůrci animé, stále jsou schopni zasáhnout přímo na hruď. Ukrutně smutná a nesmírně dojemná lyrická báseň z druhé světové války staví spojence do nepříznivého světla ničitelů jediného štěstí, záchytného bodu či jistoty – rodiny a tepla domova. Krutost a pomíjivost lidské existence tak vyplouvá na povrch doslova v ryzí podobě. Pro fanoušky animé nutnost, pro lidi se srdcem na správném místě povinnost, pro ostatní osvícení. ()
Jsem schopný vcítit se i do kamene ležícího na trávě, do kterého někdo vehementně kope, ale tady jsem zůstal chladný jak slovenský radiátor během plynové krize. Když to řeknu jasně, Hrob světlušek na mě žádný dojem neudělal. Z pohledu vtažení do příběhu ze mě udělal jen diváckého outsidera, který čeká až se bude moci zapojit do hry. Ale to nepřichází a nepřichází. Nebudu rozlišovat na japonské anime, americké anime, africké anime. Animované filmy můžou dojímat, okouzlovat, působit a poučovat stejně jako hrané filmy. A může to fungovat i pomocí několika čar spojených do obličeje. Zkrátka na tomhle kritika nepadá na úrodnou půdu. Hlavní potíž je příběh. Ono je smutné, když sourozencům zemře matka a zůstanou ve válečné době sami. Jasně vidíme to, co je jasné - nebylo to nic jednoduchého a ani vzájemná sourozenecká láska nepřekoná nedostatek jídla a nemoci. Válka je prostě krutá. Je dobré, že to film ukázal z pohledu malých dětí, ale pořád mně tam chybí něco, co by mě dostalo a kvůli čemu se k jiným filmům tak rád vracím. Když to vezmu přímo, ten film se vleče a já budu s chutí pokračovat v hledání lepších kousků, které mně nabídnou to, co mně Světlušky nenabídly. K tomu připočtěte skutečně nevýraznou hudbu a jsme hotovi. Jen by mě zajímalo, jestli dopadla hraná verze z roku 2008 lépe, ale pokud je to jen oživlý převod tohoto příběhu, nevím, jestli by byla reakce jiná. ()
Po zdejších komentářích jsem se velmi těšil, ale tohle teda ne. Uznávám kvality animáku po jeho řemeslné stránce, ale co se týče scénáře resp. konkrétního chování hlavního hrdiny byl jsem navýsost rozezlen. Zde často omýlané citové vydírání, které je evidentní, by mi vůbec nevadilo, pokud by se hlavní klučina občas nechoval tak trochu jako "vůl." Mrzí mě, že to musím napsat, ale pokud někdo bojuje o každé sousto a ke konci si vzpomene, že má vlastně na účtu v bance peníze, resp. trucuje a tak nemůže dostat jídlo z přídělu, jinak se to říct nedá. Přitom zrovna dramata dětí obvykle jsou hodně vděčným tématem, ale tou blbostí to pro mě tvůrce zabil.... PS: A to zpravidla u kvalitních filmů nemám v žádném případě problém se dojmout. ()
Ohromně silný příběh o lásce, ale z trochu jiného pohledu, než jsme na zvyklí. A právě asi proto mě film tolik zaujal. Láska mezi bratrem a jeho mladší sestrou a jeho obrovská touha ochraňovat ji za každou cenu, je něco, čím film ještě více získává na své dojemnosti. Jde o velice smutný film - vždyť je to válka ) a přesto má ještě něco navíc, něco, díky čemuž nemáte pocit, že to je jen pouhopouhé hraní divákovi na city a snaha onoho diváka rozplakat. ()
Já se tedy nijak citově vydírán necítil (a to jsem na podobné praktiky vysoce citlivý) a "Hotaru No Haka" mne emocionálně smetlo způsobem, kterému se máloco vyrovná. Krásný, byť strašlivě smutný film. ()
Bol to smutný film, teraz to vyznie trocha cynicky, no mohol byť ešte smutnejší, viac deprimujúci. Tie siroty dostali malé rany od osudu, na môj vkus, ale nebolo to najhoršie.... ()
Existuje člověk, co u tohohle filmu neplakal? ()
od prvej scény sa vie o čo pôjde, veselé to nebude, no napriek tomu je tam pár úsmevnych momentov aj keď povedal by som skôr také pousmiatie cez slzy, pretože všetko to je na veľmi smutnom pozadí, smrťou to začalo a smrťou to končí... ()
"Vlčie deti Ame a Yuki" mi prišli dojímavejšie, ale uznávam, mimoriadne silný a dojímavý príbeh. Nikdy ma neprestane udivovať, čo všetko sú Japonci schopní vytvoriť s animákmi. ()
Související novinky
Studio Ghibli zamíří na Netflix
Legendární japonské studio Ghibli zodpovědné například za filmy Princezna Mononoke nebo Hrob světlušek zamíří v zemích mimo USA na Netflix. Jeho kompletní knihovna animovaných titulů (s výjimkou… (více)