Fallout

První čtyři díly jsem v ruce lačně třel řádně ztvrdlý džojstyk. Dostal jsem k tomu totiž jako stimulaci naprosto parádní nápadité, originální, sugestivní, místy brutální, nemilosrdné i hnusné a skvěle odsejpající postapoporno, jemuž jsem ihned odpustil i toho slizkého, bolševicky vroubovaného tranzistora. Vždyť přeci po dvou stech letech radioaktivního spadu se Země musí přirozeně hemžit bandou, tentokrát nedobrovolných, mutantů, které je nezbytně nutné privilegovat a stavět na vzorové piedestaly, žáno? Při pátém díle mi však džojstyk v ruce náhle ochabl a zůstal chcíple viset až do konce seroše. To se totiž malý Nolan zase obsedantně musel pořádně zatahat za zduřelé ego a kompulzivně předvést, jaký že to je yntelechtuální a umělecký kabrňák, co „vymyslí“ mohutně navatěný narkoleptický kauzální pičoid i do přitrouble degenerativní počítačové hry, načež přepnul do poooomalu mechem obrůstající šablony Westworld a až do konce kupil ultranudné, špatně zdramatizované a veskrze zbytečné až otravné hromady klišovitě žluklých neoliberálních rodinných hovnot vypleštěné mladé komunistky a unylých kokotporátních rádobyintrik kolem dříve naprosto fantastického a veskrze démonického Waltona. Je to rozhodně o třídu lepší než prudivý bolšozávadný výplach Last Lofas, avšak výsledek jen půl na půl. A to je děsná škoda, protože kdyby se podařilo udržet famózní qalitu prvních čtyřech dílů po celou hrací dobu, vycákl by mi na konci z pákového ovladače střílecí knoflík. Teď mě z toho nenaplněného prvotního rozdráždění akorát tak bolí základna. (15.04.2024)

Splněnej sen. Fakt se mi stává málokdy, že vidim něco, u čeho jsem dojatej čistě ze samotný existence věci, a že se ta věc povedla. Tady se ale nejen povedla, ne, ona naprosto dokonale a věrně zpracovává to, co miluju a to do tý míry, že jsem tim naprosto ohromenej. A já Fallout absolutně miluju. Je to herní série a značka obecně, která má v mym srdci jednu z nejvyšších pozic, někde mezi franšízama jako jsou Indiana Jones, Alien, Matrix a tenhle seriál teda nastavuje laťku toho, jak by adaptace videoher měla vypadat a ukazuje, že seriály jsou lepší formát pro obrovské herní příběhy a světy než adaptace "pouze filmová", která je omezená stopáží a brání využít maximální potenciál. Tady se povedlo fakt všechno od samotné myšlenky toho na čem herní Fallout staví, což je průzkum wastelandu a survival, kdy hráč prakticky bez ničeho vyrazí s nějakym cílem do post-apo krajiny a musí improvizovat, musí se adaptovat a tenhle feeling dobrodružství zpracovává seriál na jedničku. Pomáhá mu k tomu i naprosto dokonalý audiovizuál a humor, který je taktéž naprosto věrný předloze a samozřejmě, a to je možná nejdůležitější, podle mě se jim povedlo natočit seriál tak, že funguje sám o sobě a není u něj vyloženě nutná znalost her (ale mohl by sloužit jako dobrá motivace si ty hry zahrát). Všechny hlavní postavy i samotný příběh jsou podle mě skvěle napsaný. A herecké obsazení je taky naprosto top. Roztomilá Ella Purnell v roli Lucy funguje skvěle díky kontrastu její naivity vs brutalita a nekompromisnost wastelandu. A Walton Goggins jako ghoul-desperád je podle mě snad jeho životní role, ten se tu maximálně vyřádil a fakt ho žeru. Takže tak. Za mě 10/10. A podobně kvalitně bych rád viděl zpracovanej Bioshock, Half-Life a Deus Ex a konečně, proboha někdo, prosim... taky Resident Evil. :) (19.04.2024)

Narovinu, tohle je ta nejlepší videoherní adaptace vůbec. Seriálový Fallout dělá každou jednu věc, co se adaptace týče, správně. Tvůrci vzali svět Falloutu jako kulisy pro svůj příběh, který ale nádherně zapasovali do tohoto světa, takže vám připadá, že by tohle klidně mohl být děj Falloutu 5. Jde vidět, že tvůrci brali originální materiál s respektem a měli ho nastudovaný skrz na skrz. Výhoda dělat adaptaci ze hry jako je Fallout je ta, že základ této herní série stojí na vašich volbách od vašeho vzhledu, atributů, schopností a vašeho stylu hraní až po volby ovlivňující příběh. To znamená, že si tvůrci jednoduše mohli sestavit svoje kompletně nové postavy s jinými silnými a slabými stránkami tak, že to nijak nenarušuje konzistenci světa Falloutu. To třeba nepochopili tvůrci The Last of Us seriálu, kteří brali ten striktně nalajnovaný příběh bez možnosti voleb jako něco, s čím si můžou vyhrát, jak oni chtějí, včetně kompletního redisignu vzhledu a vlastností hlavních postav. Pro mě jako fanouška Falloutu je tenhle seriál naprosto perfektní, protože z něho absolutně srší atmosféra tohoto postapokalyptického světa. Od hudby z šedesátek, netradičních zbraní nebo celkové "ujetosti" Falloutu až po takové drobnosti jako hackování počítačů přesně jako z her. Takže pro ty, kteří jsou tímto světem nepolíbení je to prakticky perfektní uvítání a troufám si říct, že většinu takových lidí tento seriál přiměje svým šarmem si vyzkoušet minimálně jeden z titulů herní série, což je absolutní výhra pro všechny strany. (19.04.2024)

Abych se přiznal, tak kdysi jsem zkoušel hrát třetí díl a vůbec mě to nebavilo. Proto jsem od Fallouta dal ruce pryč a nějak jsem se o hry už nikdy nezajímal. Tím pádem jsem od seriálu vůbec nic nečekal a asi tohle bude i ten hlavní důvod, proč mě seriál hrozně bavil. Hlavní tři postavy mají každý svůj vlastní příběh a musím říct, že mě ani jeden nenudil. Absolutní pecka, ale přijde v momentu, kdy se potkají a každý má rozdílné pohledy na danou situaci a řeší to i po svém, což jsem bral jako takový easter egg z rpg her. Od začátku jsem hltal, každou scénu a byl mile překvapen kam se příběh posouvá a kam až došel.  Ne vše vypadá, tak nádherně jak se na první pohled zdá a ne všichni jsou ty kladný a záporný postavy. Výborné zakončení první série, které zodpoví spousty otázek, ale taky zároveň otevře dveře pro další příběh na který se už teď hodně těším. (18.04.2024)

Hry jsem nehrál, ale seriál se podle mě opravdu povedl. Výborně budovaný svět, výborně natočené akční scény a humor, často černý, který se dobře hodí do postapokalyptického prostředí. Co se týká jednotlivých příběhů, tak v první půlce mě nejvíc bavila Lucy a ve druhé vault. Jediné, z čeho mám poněkud rozporuplné pocity, je přílišná podoba s Westworldem. Jonathan Nolan a Lisa Joy si nejspíš řekli, že vytáhnou stejné eso a postava Ghoula je tak povahou, chováním, dějovými linkami a téměř i ohozem naprosto identická s postavou Eda Harrise ve Westworldu. Přiznám se, že to trošku zviklalo moji důvěru v tuto tvůrčí dvojici. (20.04.2024)