Fallout

Bylo by to asi i za plný počet nebýt několika dílů, které byly odfláklé a zbytečné. Fallout mě uchvátil prvním dílem a hned si mě v následujících 3 dílech skoro ztratil. Vyplatí se vydržet, protože závěrečná část je opravdu laskomina nejen pro příznivce videoher, ale obecně pro jakékoliv fanoušky televizní tvorby. Škoda, že na další díl série si počkáme ještě minimálně 6 let. Do té doby si budeme muset vystačit "jen" se seriálem. (23.04.2024)

Seriálový Fallout ukázal ako najlepšie treba na videoherné adaptácie, vyrozprávať svoj vlastný príbeh s novými postavami v kulisách herného sveta. Veľmi ma bavilo skúmať čo všetko tento svet ponúka, a na objavovanie tu toho bolo dosť. Je cítiť, že do toho nasypali hromadu peňazí, lebo vyzerá to fakt výborne, a v symbióze s praktickými efektami to pekne ladí. Postavy sa tiež podarili, Walton Goggins to tiahne rozhodne najviac, či už sledujeme jeho pištoľnícky mód alebo minulosť cez flashbacky. Ella Purnell ako naivná Vaultarka to ale zvláda tiež super, človeku je sympatická a fandí jej. Aaron Moten ako člen Bratrstva oceli ťahá za ten kratší koniec, no stále aj jeho miesto v príbehu funguje ako má. Príbeh baví, tempo je správne odsypávajúce, takže nuda a naťahovanie nehrozia. Ponúka aj napätie, ktoré celý čas visí vo vzduchu, a viete, že niečo tu nehrá, zvraty a odhalenia, ktoré sú správne dávkované, akciu, čo sa nebojí drsnosti, no zároveň nie je nadužívaná. Občas mi nebolo úplne jasné ako fungujú isté technológie/prístroje a celkovo pravidlá toho sveta, keďže som nikdy nehral hry, no dalo sa cez to preniesť. Je to proste našlapaná a zábavná štýlovka, ktorá ma okamžite zaháčkovala a nemohol sa od nej odtrhnúť. Sem s druhou sériou. (12.04.2024)

Seriál Fallout není výborný kvůli nádhernému vizuálnímu kabátku a slušně zpracované akci (když už na ní dojde). Není to ani o tom vystihnutí jedinečné estetiky, jakou je slavná herní značka proslulá. Tahle televizní show funguje, protože její tvůrci jsou sami fanoušci videoher. Nolan, Wagner a Robertson-Dworet znají hry ze série Fallout. Hráli je nesčetněkrát a vědí, jak důležité je odvyprávět dobrý příběh. Namísto doslovného přepisu jedné konkrétní dějové linky si vytvořili příběh vlastní. Svou vlastní fanfikci vycházející z milovaného zdrojového materiálu. Fallout není bezchybné dílo, avšak přístup jeho tvůrců za bezchybný klidně označím. Ani těch několik výtek (častý prvek náhody, scenáristické zkratky) nedokáže nalomit mé vnitřní přesvědčení, které říká, že jsem konečně viděl povedenou herní adaptaci. A vás ostatní, hrou nepolíbené jedince, srdečně zvu, jelikož tenhle bizarní svět má a do budoucna ještě určitě bude mít, co říct. (21.04.2024)

Fallout byl pro mě španělská vesnice. O existenci her samozřejmě vím a zhruba tuším o čem jsou, ale nikdy sem žádnou z nich nehrál (rozehrání a cca dvě hodinky hraní Fallouta 4 nepočítám) a ono je to možná dobře. Díky tomu mě totiž seriálová verze extrémně bavila a fungovala na mě jak ve vážnějších, brutálnějších, tak i v těch poťouchle černohumorných momentech a celou dobu mě bavilo špekulovat nad tím co, kdo, kdy a proč (i když se některé věci dají celkem snadno odhadnout dopředu). Ella Purnell je sympatická hrdinka, která v sobě kloubí odhodlání a naivitu a dá se s ní celkem snadno ztotožnit, Walton Goggins si všechny maže na chleba ať už v civilu nebo jako ghoul a jediný kdo tak lehce zaostává je Aaron Morten jako třetí do party. Chápu že jeho postava neměla být neomylný akční hrdina a polohu uťáplého týpka bojujícího primárně sám se sebou celkem zvládá, nicméně i tak je z hlavní trojice nejslabší. Druhou řadu klidně co nejdřív. Zasloužené silné čtyři plus pátá za to že moc podobně zábavných mixů sem v rámci seriálové tvorby v poslední době zas tolik neviděl...85% (16.04.2024)

Škoda. Ako zarytý fanda série som veril, že to bude na mňa fungovat. Lebo dvojku mám síce na nejakom pomyselnom piedestáli izometrických rpg, no nostalgicky musím priznať, že som si dávno-pradávno užil aj ten facelift, čo tomu spáchala Bethesda, potažmo Obsidian. A nie, žeby som si z tohoto televízneho fanservisu občas s úsmevom čosi nevyzobal. Vlastne som si to dal takmer na jeden záťah, no problemo. No ako celok je to skôr také cosplayové hranie sa na hru. Síce s povedomou a sympatickou estetikou, brutalitou, hudbou atď.... ale tá nádejne nastrelená atmosféra sa rosypáva s pribúdajúcimi postavami a epizódami len v nejaké kulisy, v ktorých tá story v závere už mala bližšie k teenegerským Hunger Games, než k tomu depresívnemu cynickému postapu, na ktorom som bol odkojený. (13.04.2024)