Prostřihy

Na tento film jsem se hodně těšila a nechala se ukolébat, tak vysokým hodnocením uživatelů a přišlo velké zklamání. Pokaždé, když se musím nutit, abych film nevypnula a musím se přemáhat, abych ho vůbec dokoukala celý, tak se někde musela stát chyba. Za začátku měl film dobře našlápnuto a sliboval opravdu slušný divácký zážitek, v průběhu to nějak upadalo, až jsem se nakonec dočkala vytouženého konce. Povídek, tam prostě bylo nahuštěno na můj vkus moc, takže jsem se nějak začala ztrácet v ději a v nějaké hlavní myšlence, tedy pokud tam vůbec nějaká byla. Tak jsem ji neobjevila. Navíc, hercům jsem pořád nějak jejich role nemohla uvěřit, zvlášť mužské postavy, byli prakticky stejné jak povahou, tak podobnou vizáží a občas jsem si je mezi sebou pletla. Bohužel hru na skutečný život nezachránila ani jadrná slova postav a překvapivý závěr s obětí zemětřesení. Uznávám, že možná je chyba ve mně a já tento film bohužel nedokážu náležitě docenit. Tak 2 a půl *. (31.03.2012)

Zpočátku mi chvíli trvalo, než jsem se v té změti postav, načatých témat a situací orientoval, ale jakmile jsem se chytil, docela mne to vtáhlo. Kaliedoskop hloupostí, necitelností, falše a povrchností se točí dlouho v roztříštěných sekvencích, ale nakonec se naráz složí do rozumitelného a výmluvného obrazu. (09.05.2021)

Rozhodně pozoruhodná, pestře rozmanitá filmová kompozice, ale spíše jen pro náročnějšího diváka, je to takový zvláštně nesourodý dějový slepenec drobných epizod, jen tak zdánlivě vznikající jakoby z náhodných prostřihů do mnoha běžných životů obyčejnějších obyvatel Los Angeles, dějové úseky se vzájemně kříží, propojují, překrývají, a to až do absurdních souvislostí, tak nějak jako životní osudy jednotlivých postav, nepochopitelně, nepředvídatelně, vždy ale náhle, překvapivě, takže pozornost vnímavého diváka je stále patřičně po celou dobu vytěžována, film tak plyne a rozhodně se nemáte čas ani chvilku nudit, právě tak při sledování funguje opravdu jen mistrovské dílo. Bravo!!! Zajímavý komentář : Fridecka (09.07.2012)

Koláž mikropříběhů spojených bolestí. Intrimně, ale zároveň s mrazivou nenuceností vyprávěný příběh života, kdy se v jediném okamžiku náš všední den může změnit v naprostou noční můru.  Korunováno nepříjemně skvělými hereckými výkony, křik Andie MacDowell mi pronikl až do morku kostí,  zamrazil cynismus Freda Warda či proradnost Tima Robbinse a jako vždy okouzlila inteligentní krása Madeleine Stowe.  Všech citových úderů na solar se mi pak od Altmana dostalo zcela bez patosu, ale s nezvratností a krutostí, jakou dokáže připravit právě a jen život. De facto pravdivé strhávání lidských masek bez moralistického poučování či kreslených srdíček na okraj. Upřímné, bolestivé, očistné a především lidské. Pět. (08.12.2022)

Spokojnosť, ktorú som očakával po odhalení spôsobu rozprávania či štruktúry filmu, sa dostavila v podstate v plnej miere. Mám rád mozaiku príbehov, ktoré sa navzájom čiastočne prelínajú, lebo to pripomína život z akejsi vtáčej perspektívy a jeho kauzalitu. Altman tu predstavil mnoho postáv a situácií. Niektoré boli veľmi vydarené, niektoré menej. Objektívne teda film skôr na 4 hviezdičky, priklonil som sa ale k piatim na základe možnosti, že ide o podnet pre vznik ďalších podobne natočených filmov, ktoré sú pre mňa srdcovkami, ako napríklad: The Ice Storm, Magnolia alebo Crash. A to už je veľká vec. (22.11.2013)