John Q.

50% - SPOILER - John Q byl koukatelný film. Pokud nepočítám ubrečenou mámu a tuny klišé a deux ex machina, posouvající film z kolonky "ze života" do kolonky "WTF?". Nebýt toho, Denzel by zachraňoval syna za cenu vlastního života, protože by mu nic jiného nezbylo. Ne, že bych byl morbidní, ale tak by se mi to líbilo. Takhle ještě 3* i díky pár zmínkám o kulturistice... :) (24.08.2008)

Něco tak nudného, kde je každá vteřina ukázkou těch největších filmových klišé, jsem už dlouho neviděla. Divák si klidně může celý film dopředu odcitovat, protože snímek je od první do poslední minuty neuvěřitelně průhledný. K tomu je ještě nesnesitelně sentimentální a vy, místo abyste plakali, začnete dostávat nekontrolovatelné záchvaty smíchu. Nakonec si říkáte, že by byl dobrý vtip, kdyby Johnova syna (po úspěšné operaci srdce) přejelo třeba auto. Ano, až takový cynismus ve vás paskvil tohoto druhu může vyvolat. Jen mi nedochází, proč roli v téhle příšernosti vzalo tolik skvělých herců. (18.06.2002)

Spravedlivou kritikou zaujaté melodrama nenechává na pochybách, komu stranit – zoufalý dobrotivý otec (naplno prodaný charizmatem Denzela Washingtona) vs. bezcitný zdravotnický systém reprezentovaný elitářským doktorem a jenom na peníze hledící ředitelkou (plus komickou policií). Nebojte, prozřou všichni. Pohádkové skamarádění chápavých rukojmí s únoscem obepíná čekání na zázrak, ke kterému víme, že dojde, proto záměr jímavé oběti nepadá na úrodnou půdu, když nás patetický happy end nemůže minout. (27.07.2021)

Ne zcela šťastné nastavení amerického systému zdravotnictví a jeho financování je obecně známou věcí, nejsem si však jist, zda na tom dokáže takováto účelově sentimentální populistická agitace něco změnit. Není mi ani blízká myšlenka řešit životní krize, ať už jsou sebezávažnější, se zbraní v ruce. To bychom se vrátili do středověku. Scénář je šitý horkou jehlou s přídavkem laciného patosu a koňské dávky klišé. Naštěstí Nick Cassavetes se snaží s minima vymáčknout maximum a značně mu vypomáhá dobrý casting s tahouny Denzelem Washingtonem a Robertem Duvallem v čele. (17.11.2015)

Ja sa u tohto určite nebudem vyhovárať na kalkul, hru na city, klišé a iné veci, čo sú tomu vyčítané. Je to skrátka spracovanie vážnej veci, ktorá je v dnešnom egoistickom svete reálna. Keby ste to zažili na vlastnej koži, byť na dne, ani nie svojou chybou a byť potrestaný životom, tak by ste to nikdy nebrali takto. Možno to nebolo niekedy až tak reálne, ale téma a dej sú podľa mňa výborne vystihnuté. Niektorí ľudia si skrátka nevedia vážiť, čo majú, nepochopia niektoré veci, pokiaľ o ne neprídu. Spamätajte sa kým nebude neskoro. Podľa mňa veľmi dobré. (05.02.2012)