Zahulíme, uvidíme

Naprostá šílenost, u které jsem se ale bavil podstatně lépe než u režisérova předchozího filmu Hele vole, kde mám káru? (tahle hláška ovšem mimochodem zazní i tady). Vzhledem k tomu, že tu jsou natolik ujeté scény jako jízda na gepardovi, překvapí solidní propracovanost scénáře, který při všech těch ptákovinách má hlavu a patu. Navíc obsahuje morální poselství podané takovým způsobem, že jsem ho v pohodě strávil, aniž by se mi vzpříčilo v krku. Hlavní hrdinové jsou sympatičtí, vedlejší postavy často dost svérázné a zajímavé. Chvíli jsem uvažoval i o čtvrté hvězdičce, a to se mi u tohohle žánru zrovna často nestává. (13.03.2005)

Celou dobu jsem jenom přemýšlel, jak asi chutnají ty burgery od White Castle. Jenže v Americe vám do nich stejně nejspíš naplivou, tž. si radši nechám zajít chuť. Harold a Kumar jsou vcelku průměrná huličská komedie, ale když je člověk v rauši, může to být fakt síla. Jízda na gepardovi je totiž nehorázný úlet a taky by mě zajímalo, kde ten týpek s mokvajícíma puchýřema na ksichtě nabral takovou babu...?!? (04.04.2007)

CITÁT - Ty vole, pamatuješ, jak jsme se tak strašně zhulili a házeli věci z mostu, abychom viděli, jestli plavou?.......... Režisér Danny Leiner navazuje na úspěch své teenagerské veselohry Hele, vole, kde mám káru? Scénář : Jon Hurwitz a Hayden Schlossberg. Kamera : Christopher Ball a Bruce Douglas Johnson. Hudba : David Kitay - Ocenění: 2005 - MTV Movie Awards - nominace (za píseň "Hold On") http://www.youtube.com/watch?v=uIbXvaE39wM 2005 - Teen Choice Awards - nominace (za píseň "Hold On") CHYBY VE FILMU - 1 - Při pohovoru s Kumarem hned na začátku filmu se na stole mění poloha pera i s papírem. 2 - Když Kumár zastaví u cesty, aby se šel vymočit, značka ukazuje šipkou do leva. V dalším záběru zase šipka ukazuje doprava. 3 - Když se ve White Castlu Harold baví se dvěma holkama, má jedna z holek na krku přívěsek. Během střihů je řetízek jednou pod tričkem a jindy zase venku. PS : V chybách by se dalo pokračovat, ale já chci zůstat u dvou ** - CITÁT - Drž hubu. To je klasika. Nádherný příběh o někom, kdo si připadá nedoceněný, nemilovaný... (03.05.2011)

Pár dobrých a několik skvělých vtípků v jinak dost nevyvážené komedii o dvou zhulencích, kteří se vydali na strastiplnou a poněkud dobrodružnou cestu za vyhlášenými hamburgery. Příběh sám o sobě asi nemá cenu rozebírat (popřípadě do něj ještě dlouho rýpat), takže to shrnu asi takhle: chlapci se při natáčení asi hodně pobavili, já tedy o poznání méně, ale když si vzpomenu na některé jiné komediální skvosty (například ty s přívlastkem Movie), říkám si, že to zase až tak špatné nebylo. 50% (29.07.2008)

Zda-li na to má vážený divák žaludek a zda-li balí trávu o sto šest, komedie Harold & Kumar Go to White Castle ho náležitě pobaví. V ostatních případech si bude všímat JEN nepříliš vtipné teenagerské road-movie, ve kterém jde především o pořádně propečeného hamburgera. Ústřední dvojice (nesmělý Korejec a volnomyšlenkářský Ind – skutečně úžasný tah) tak pentluje z absurdity k absurditě (zhulený digitální gepard je už příliš), přičemž scénář viditelně disponuje hluššími místy – vyhrabu se z jednoho průseru, abych spadl ještě do hlubšího – a tak je jen dobře, že naši hrdinové nepřešlapují dlouze na jednom místě. Je tak třeba přiznat, že se nejedna potencionálně vtipná scéna ve svém průběhu přecvakne do špatně načasovaného NIC!! Co je ale na tom, když i to málo překvapivě i režisér a dvojice John Cho a Kal Penn přetavili do navýsost stravitelné formy? Osvěžující je i hnací motor obou mladíků (nejde o zásun, nýbrž o žrádlo), potěší i solidní množství cameo roliček těch, jenž mají k žánru co říct, rasově podbarvené gagy nebo snové scény (zejména ta, v níž se Kumar muchluje a vzápětí utěšuje brečící pytel marihuany). Prostě zářivý příklad toho, kterak by nemělo být tímhle žánrem opovrhováno!! (28.05.2008)