Zahulíme, uvidíme

Zda-li na to má vážený divák žaludek a zda-li balí trávu o sto šest, komedie Harold & Kumar Go to White Castle ho náležitě pobaví. V ostatních případech si bude všímat JEN nepříliš vtipné teenagerské road-movie, ve kterém jde především o pořádně propečeného hamburgera. Ústřední dvojice (nesmělý Korejec a volnomyšlenkářský Ind – skutečně úžasný tah) tak pentluje z absurdity k absurditě (zhulený digitální gepard je už příliš), přičemž scénář viditelně disponuje hluššími místy – vyhrabu se z jednoho průseru, abych spadl ještě do hlubšího – a tak je jen dobře, že naši hrdinové nepřešlapují dlouze na jednom místě. Je tak třeba přiznat, že se nejedna potencionálně vtipná scéna ve svém průběhu přecvakne do špatně načasovaného NIC!! Co je ale na tom, když i to málo překvapivě i režisér a dvojice John Cho a Kal Penn přetavili do navýsost stravitelné formy? Osvěžující je i hnací motor obou mladíků (nejde o zásun, nýbrž o žrádlo), potěší i solidní množství cameo roliček těch, jenž mají k žánru co říct, rasově podbarvené gagy nebo snové scény (zejména ta, v níž se Kumar muchluje a vzápětí utěšuje brečící pytel marihuany). Prostě zářivý příklad toho, kterak by nemělo být tímhle žánrem opovrhováno!! (28.05.2008)

Jedná sa o vyslovene zábavnú zábavu. Leiner asi vie čo baví moderného mladého diváka a musím priznať že si viedol lepšie a z menším rozpočtom ako napríklad Janák so svojimi teen stupidity komedy na čechy celkom veľkým rozpočtom. Ale nechcem porovnávať českú a americkú teen scénu pretože američania majú predsa len navrch. V prípade tohoto filmu ale nespravili typicky teen komédiu aj keď pár prvkov by sme tam našli. Väčšinou je to taká road movie ktorá zmení hlavných hrdinov na nepoznanie alebo si prinajmenšom uvedomia čo je v živote dôležité a to je dosť veľa nemyslíte. Absurdné vtipy sú podávané tak nečakane a s takou ľahkosťou že som sa úprimne smial. Sú tam nejaké tie fekálie ale kupodivu nie sú vyslovene odporné ale skôr mierne rušivé čo je len a len dobre pretože dakedy je u teen komédiu väčší dôraz na sračky ako príbeh. Aj keď príbeh je úprimne povedané mierne jednoduchý musím priznať že ako celok mi nevadil pretože úprimne cesta do white castlu ktorá zabere celú noc, keď ste zatknutý, pokúsaný medvedíkom čistotným, okradnutý niel patrickom harrisom , a nemáte trávu a zhúlite geparda. Fakt povedzte mi kde by ste toto videli? dôležité je podotknúť že krátka stopáž len prispieva filmu a Leiner natočil scény úplne normálne takže nejaké umenie nečakajte a jediné na čo sa môžete tešiť je John Cho a Kal Penn ktorý ako keby sa zrodili pre tieto postavy a ich humor drží celý film nad vodou čo bol skvelý komerčný ťah. Jedna s tých lepších amerických komédií. (03.10.2008)

Poměrně mě překvapilo, o kolik zábavnější může být film žánru teenagerská komedie, nebo alespoň žánru, který využívá podobného typu humoru, když hlavní role není svěřena teenagerům. Obsadit Inda a Asiata byl nápad dobrý, a hlavně jejich ne/snaha vypořádat se s rasismem je prvkem, ketrý tenhle film staví trochu výš než ostatní filmy s dementním humorem. Stejně tak zápletka, která konečně není další variaci na téma "do rána musíme zasunout", ale do rána se přežerem hamburgerů, působí svěže, absurdně a... možná bych se nedivil, kdyby za nějakou dobu kultovně. I přes tuto poměrnou originalitu a inovativnost se ve filmu objevuje typická směska lepších a horších vtipů, které asi nijak nepřekvapí... Tak fakt nevím jestli tenhle film někdy zkultovní. Zahulíme, uvidíme. (19.02.2005)

Nepamatuji si, kdy jsem se za své hodnocení naposledy tak nenáviděl. Co ale dělat s filmem, jehož syrové ztvárnění vztahu mladého perspektivního indo-američana s metr čtyřicet vysokým paklem haše vám vžene slzy do očí v dojetí nad tím, že na světě existují větší idioti než vy. Kdyby ten film měl o hodinu víc, jdu na pět, protože pak už je všechno jedno. (25.02.2016)

Unylou, neprotřelou a televizní režii zachraňují mladí a sympatičtí představitelé, díky kterým snímku odpustíte i nějaké ty žánrové fekální záležitosti v podobě „prdící soutěže“ atp. Škoda jen, že noční výlet mladých zkouřených dobrodruhů, nestojí scénáristicky ani za starou bačkoru a pokud je nějaký gag či vtip dobře rozehrán, většinou se ve svém průběhu zlomí a míří přímo do horoucích pekel (gepard, Freakshow). I když je film myšlenkově v zásadě sympatický a neprezentuje nijak pokroucenou ideologii, nelze mu odpustit absenci komediálnosti, která je v tomto případě smrtelná. Bohužel i princip valící se sněhové koule v tomto případě trestuhodně selhává díky špatnému načasování a vystupňovaní. Alespoň, že se v té odpolední podívané dá, pokud máte opravdu chuť, najít sympatická katarze. A marihuana zabíjí, protože to říkali v televizi... (29.05.2005)