Nezapomenutelné dětství

Docela slabé, a to se přitom na obrazovce míhá spousta známých herců. Slabý příběh ale nemají šanci utáhnout. Scénka při kupování letenky byla rozhodně nejlepší a obecně poslední část filmu je lepší, takže to trochu vytáhne nahoru. Aby to byl ale film nezapomenutlný, tak tomu hodně chybí - vtip, lepší hudba, propracovanější postavy...takhle je to strašně schématické a monotónní. Škoda, tenhle film jsem měla v merku už dlouho a nakonec docela zklamání. (11.12.2010)

Musím říci, že jsem velice příjemně překvapen - jedná se o sympatický režijní počin Davida Duchovného, který dokáže diváka potěšit, příjemně pobavit a v neposlední řadě dojmout. Velmi silná je především poslední třetina filmu, kdy si vzala život Tomova matka. Film v sobě obsahuje velmi zajímavé prvky, kamerové záběry i pozoruhodné dialogy, a přesto že tento film k sobě nepřitáhne masy diváků, mám po jeho shlédnutí velmi silné dojmy a naprosto zaslouženě mu dávám čtyři hvězdičky. Robin Williams se rolí bláznů, polobláznů a snílků už asi nezbaví, ale tentokrát mi připadá celkem nevýrazný, naopak poměrné dobrý dojem na mě udělala Téa Leoni v roli Tomovy matky. (05.02.2012)

Vše z Tommyho dětství byl krásný film, který bych neváhala ohodnotit minimálně 4 hvězdičkami. Když se ale přehoupl do dospělé části, jeho kouzlo bylo ztraceno. Na scénu se vkradl, vlastně tam skočil, klasický americký slaďák. Pointa? Dost chabá a skoro bych řekla o ničem... Ne, část s Duchovnym se nepovedla - poselství se nekonalo, jen mi to dost zkazilo celý dojem z tak moc příjemně rozjetého filmu. Škoda. (23.07.2016)

Co mi na tomto filmu vadilo nejvíc? Těžko říct... asi všechno to, co je typické pro laciný sentiment: ... ta myšlenková plochost, ta faleš vydávající se za hlubokou životní pravdu, to podsouvání sexu dvanáctiletým, ten retardovaný dospělák, který rozdává svoje moudra à la Sokrates, kudy chodí ("Vím, co vím. A přesně vím, co nevím..."), ta černošská narkomanka z okna samotky ve vězení, která umí 13letému tak skvěle poradit s moudrostí až nadpřirozenou... (Asi proto je to symbolicky "shora", ne?) A ten 13letý, který maminku odpojí od hadiček hned po tom, co prohlašuje, že on, on sám se o ni bude starat... A aby výčet všeho, co nemusím, byl úplný, tak ještě přihazuji na váhu vulgarity a nevkusnosti slovem i obrazem. - Mimochodem proč musí být tolik scén na WC? To je nějaká nová móda? - Do toho všeho výše zmíněného pak pohoršující zacházení s Biblí ve škole zapadá zcela přirozeně... Nemohu tenhle film hodnotit, nerada dávám "odpad". Ale při troše dobré vůle si přece jen odnáším jednu upotřebitelnou myšlenku: "Utíkej, utíkej odtud...", radí černoška Tomovi. Ano, utíkám od české televize, kterou jsem si zase jednou neuváženě a naivně zapnula! (03.10.2013)

Nostalgické drama, které potěší nejen tím, že dlouho netušíte k jaké avizované osudové věci míří, ale také příjemně dobovým vzhledem a to nejen pokud jde o kulisy, ale také styl a tempo vyprávění s ne právě typickou stavbou. Dlouho totiž kloužete nahoru v příjemně vzpomínkovém vyprávění o jednom nepříliš šťastném přesto poklidném dětství, neobvyklém přátelství a první lásce, které se v poslední třetině nečekaně zvrtne v drama, kde jedna špatná rada uvolní lavinu gradujících nepříjemností s nečekaně tragickým koncem. Příjemně jitřila náladu vyprávění také nedořečenost některých postav a detailů. Duchovny zkrátka svým celovečerním režijním debutem příjemně překvapil. (07.02.2011)