Lolita

Začátek mě bavil, druhá část filmu už méně.. Celkově jsem čekala o trochu víc, ale co se dá dělat.. Těšila jse se na tu zvrhost a napětí chtíč.. No a ono nic.. Ano, chtíč byl cítit z pohledu Jeremyho Ironse, ale to bylo tak všechno.. Irons byl vlastně na celém filmu ten hlavní a nebýt jeho, asi bych to v půlce vypla ;) Líbilo se mi, jak se díval na Lolitu, líbilo se mi i to, jak se Lolita dívala na něj.. Ale to je asi všechno.. Příběh sice zajímavý, ale jinak to bylo nemastné-neslané a až příliš zdlouhavé.. Ovšem závěr docela nečekaný a napínavý, to je plus.. I zpracování filmu (kamera, hudba, ...) bylo příjemné.. Co nejdřív asi budu muset kouknout na starší Lolitu, abych mohla srovnat :) (28.01.2012)

Ani přinejmenším nesdílím obecně panující nadšení, ať už jde o Kubrickovo zpracování nebo o Lynův remake. Opravdu nevím, co je tak úžasného na příběhu stárnoucího submisivního a přinejmenším trochu úchylného zoufalce a nechutného fracka, jež by zasluhovala lekci. Přes odpor, jež ve mně vyvolala tato dvojice, nejsem schopna nahlédnout dál a ocenit jeho kvality, které bezpochyby má, protože jinak bych se na něj snad ani nedodívala. (02.07.2009)

Laneova Lolita je ve vykreslení pocitů hlavní postavy Humberta komplexnější než Kubrickova verze. Divákovi jeho tragický příběh zprostředkovává poetičtěji, skrze zasněný výraz a hlas Jeremyho Ironse, podbarvený melancholickým Morriconem. Prolog se zde po všech těch vztahových strastech tak hezky propojí s epilogem... Druhým Laneovým esem v rukávu je otevřenější, ovšem pořád decentní zobrazení intimního vztahu dvojice. Dobrým rozhodnutím byl taky menší focus na Lolitinu mámu a její vztah s Humbertem, který měl u Kubricka opodstatnění leda jako náhrada za to, co si v jeho době nemohl dovolit do filmu dát. A taktéž doceňuji skrytější postavu démonického Quiltyho. Celkově výmluvnější a uspokojivější film než “originál”. (18.09.2020)

Rozhodne se nejedna o spatnej film, ale kuli par vecem to proste na vyssi hodnoceni neni. Za prve reziser. Lyne sice neni spatnej reziser, ale Kubrick je proste Kubrick. Za druhe, Kubrickovu Lolitu jsem videl pred timhle filmem. Navic nad Kubrickovo Lolitou se da primhourit oko, ze je z roku 1962 a tudiz je to skandalni tak, jak asi nejvic slo, ale to co stacilo v roce 62 uz v roce 1997 proste nestaci. Film ma pribeh prakticky stejnej, jakoby tvurci vzali puvodni scenar a jen sem dali novy herce. To je dalsi problem, jakkoliv je Irons skvelej herec a tuhle roli perfektne zvlad, proste to neni James Mason, to samy plati o Frankovi Langellovi, ten proste neni Sellers. Ale Dominique Swain musim pochvalit. Navic je Kubrickuv film v ramci moznosti sviznej, obcas vtipnej a obcas napinavej a oproti tomu je tahle verze obcas zbytecne roztahana a obcas protivna. Ale jak rikam, za to, ze film nedostane vetsi hodnoceni, muze jen to srovnani s puvodni verzi, jinak to skutecne neni spatnej film. (09.02.2007)

Vlastně ani nevím proč jsem se odhodlal na tenhle film podívat, ale asi po 20 - ti minutách jsem začal litovat. Chcete špatný film? Obsaďte do hlavních rolí nesympatické herce. Tahle lechce incestní záležitost určite negradovala. S postupem času se postupně degradovala na úplné dno. Špatní herci + stupidní děj(pro ten neexistuje slov) = ODPAD. Možná se mnou mnoho z vás nebude souhlasit, nebo vám moje hodnocení přijde přísné. Nicméně ze 137minutové stopáže jsem se nudil asi 130 minut. Zbylých 7 minut jsem se díval, kdy ta blbost konečně nabere konce. Tímhle se zavděčíte asi jenom zapřísáhlému romantikovi! (18.09.2010)