Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Přestože je po mozkové mrtvici od roku 1985 paralyzován, čas od času se italský režisérský mistr Antonioni vrací za filmovou kameru. Povídkový snímek Eros je už druhý projekt, na němž přijali spoluúčast další režiséři - podobně jako v roce 1995, kdy psychologický snímek Za mraky (1995) s Antonionim spolurežíroval Wim Wenders. V povídce Ruka se Wong Kar-wai zabývá svým utkvělým tématem osamělosti muže pohlceného milostnou vášní: v Hongkongu roku 1963 propadne mladý krejčí Chang osudovému citu k prostitutce. V povídce Equilibrium se Steven Soderbergh vrací do New Yorku roku 1955 příběhem o psychiatrovi, jeho neurotickém klientovi a erotizující vidině krásné ženy. Povídka Nebezpečný vývoj událostí rozehrává příběh muže, jehož dovolenou s manželkou v toskánském letovisku naruší přítomnost jiné ženy. Tři povídky jsou poctou velkému filmaři Antonionimu i jeho vlastním holdem tématům lásky, sexu a touhy. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (69)

Dan 

všechny recenze uživatele

Nevím, jestli jde Antonioniho povídka pochopit. Mé aspirace tak vysoko nesahají. Vnímám ji jako sled obrazů. Rád bych se kochal jejich estetikou, ale úplně mi to nejde. Zaráží mě nepřiměřené množství obrazů obnažených ženských těl, které jsou obnažené jen proto, aby se to mohlo nazývat "erotická povídka". Trocha zahalenosti a tajemství by každopádně prospěla. Na Soderberghově povídce mě zaujala její poměrně vtipná pointa. Pro ni však veškeré jemně ztvárněné erotično nebylo ani tolik zapotřebí... Musím souhlasit se spoustou komentujících, že Kar-wai Wong a jeho povídka jsou vrcholem celého triptychu. Příběh je sice poměrně předvídatelný, ale úžasně prokreslený, strhující svou atmosférou... ()

mm13 

všechny recenze uživatele

Obával som sa pranierovaného Antonioniho, ten ale ani v najmenšom nesklamal a myslím, že čo povedať chcel, to vystihol. Nie tak rafinovane, ako vo svojom vrcholnom odbobí, ale čo by ste preboha chceli? Soderbergha som akosi nedokázal doceniť, síce to uplietol šikovne, ale kde tam bol ten "eros"? ...alebo nemal byť a situovanie do 50-tych rokov má nejaký podtext? - ako píšem, nedocenil som. No a Kar-wai Wong, ten je úplne inde! Pokiaľ o prvej poviedke platí, že je najsilnejšia obsahovo a tá prostredná má slušný obsah aj formu ale nič z toho nedotiahne, tak potom táto trilógia po formálnej stránke vrcholí práve vo finále. Opantá bez toho, aby divák tušil prečo a čím vlastne, skrátka sa zmocní, nepustí a ešte riadnu chvíľu neopustí. ...Od stareckého nevzrušeného konštatovania o stave vecí sme sa tak cez zúfajúcu neistotu stredného veku, snahu definovať a pochopiť, dostali až k mladíckemu výbuchu dusivého erotična s príchuťou tragična bez kúska rácia... Eros! ()

Reklama

murakamigirl 

všechny recenze uživatele

Ruka 2*, Nebezpečný vývoj udalostí 2*, Rovnováha 4* Priemer je teda ***, a je bezpredmetný. Rovnováha: Tento filmík môže byť o sexuálnych potrebách i sexuálnej obsesii, i o láske, no aj tak v ňom sexuálna rovina spolu so sexom (nezobrazeným) slúži len ako vyjadrovací prostriedok a Rovnováha je v prvom rade o tej sem-tam prekliatej :/ KOMUNIKÁCII. Soderbergh sa vysoko vymaňuje. Soderbergh ma presvedčil. 4* ()

klerik 

všechny recenze uživatele

Na tom že hodnotím tromi hviezdami má veľkú zásluhu aj fakt, že jednotlívé príbehy sú vhodne (!!!) zoradené. Antonioniho výpoveď išla úplne mimo mňa a pripomenula mi lacné erotické filmy s nepresvedčivými dialógami a hercami. Sodebergh neohúri, ale vie pobaviť (len ten začiatok mohol byť podaný živšie). Wong to celé zavŕšil krásnym romantickým príbehom v ničom nezaostávajúcim za STVORENÍ PRE LÁSKU. Na konci tak ostane dobrý pocit, že dvaja slávny režiséri dôstojne obstáli pri tomto takmerexperimente... ()

F.W.Colqhoun 

všechny recenze uživatele

Visione del solenzio / Angolo vuoto / Pagina senza parole / Una lettera scritta sopra un viso / Di pietra e vapore / Amore / Inutile finestra... Dvě podoby erotické lásky plus překvapivě cynická tečka: Krátký příběh o tom, že v případě 'nebezpečného vývoje událostí' není nikdy na škodu vyměnit protivnou ženskou s malými kozami za sympatickou dívku s velkými. Šok z Antonioniovy hyper-trapné závěrečné třetiny (1. Wongovo prvotřídní dusno, 2. Soderberghův pastiš allenovské psychoanalytické legrace) bezděčně ilustruje, kudy a kam se vášeň může ubírat. Dělat si z mistra legraci ale není spravedlivé. Po mrtvici, s devíti křížky na krku vyplodil esenciálně skoro to stejné jako kdysi. Přesazení do nultých let; angličtiny; hnusné barvy; a s oplzlým, nechutným Christopherem Buchhozem místo Mastroianniho či Delona; vulgární bobrovité brunety pominu, nemohla jeho poetika přežít. O ztrátě soudnosti a samožerství svědčí spíš použití jinak skvělé, výše citované písně s titulem Michelangelo Antonioni Caetana Velosa. Ušetřím vás 'napětí', jmenuje se Linda. Tak čau. Čau. ()

Galerie (17)

Reklama

Reklama