Důkaz

S matematikou jsme se moc nikdy nekamarádili a tak jsem se trochu obával, že si zadělávám na další noční můru :-) Nakonec jsem se dočkal klidného spánku a hlavně příjemného filmového zážitku. Snímek se svou krátkou stopáží svižně uplyne a potěší zejména po hudební a herecké stránce (především Gwyneth svoji roli zvládla na výbornou). (10.01.2009)

Nemělo to sice takový spád a chyběla tam taková ta velkolepost, která se objevila v Čisté duši, ale myslím, že drama to bylo kvalitní, dost komorní s přesvědčivými hereckými výkony a s pozitivem, že děj občas přeskakoval do jiných časových rovin. Rozhodně jsem se nenudila, spíš jsem dost přemýšlela a rozpytvávala vyřknuté myšlenky jednotlivých hrdinů. (12.10.2008)

Těšil jsem se na hollywoodštější Pi, a dočkal jsem se. Přesto si ale nemůžu pomoct a film mi připadá jako promrhaná příležitost. Postavy byly zahrány skvěle, na (tentokrát trošku jinak) šíleného Hopkinse se dívá jedna radost, co jemu i ostatním však chybělo byl nějaký větší zvrat v příběhu. Film je průhledný od prvních minut, a jde poznat že se v něm myslelo i na pomalejší diváky, takže film skončil, já si toho pomalu ani nevšiml a do patnácti minut jsem na něj zapoměl. (12.01.2009)

Páni akademici a valná většina měla (má) celkem jasno. and the winner is.... Beautiful mind. Já říkám, Madennův snímek je lepší a vyzrálejší. Chcete důkaz? Vezmeme to hezky popořádku. Tady se neútočí na divákovi city ( tak jak to má např. Ron Howard v oblibě a občas to přepískne, což ve výsledku snímek sráží). Tady se ani nepodbízí, žádná prvoplánová podívaná se nekoná. Proof je mnohem komornější, méně senzacechtivý.... ve výsledku tak mnohem uvěřitelnější. Hlavním důvodem (vyjma citlivé, volně plynoucí režie) budiž herecké výkony. Překvapivě to není sir Anthony Hopkins, ani Jake Gyllenhaal, ale přirozená, nenucená a tím pádem naprosto přesvědčivá Gwyneth Paltrow, která nenechává nikoho na pochybách, že je to právě ONA, která táhne tento snímek krůček po krůčku k poměrně očekávanému konci, který je mi ale ve výsledku mnohem bližší, než kdyby se tvůrci snažili o nějaký „šokující zvrat“. Tento snímek člověku uběhne před očima (jako když se vám při pádu promítne bleskově celý život) a na jeho konci budete mít ten blažený úsměv na rtech z dobře odvedené práce, pro jehož plné pochopení a zejména vychutnání si nemusíte být nutně milovníky popsaných plachet hemžících se integrály, derivacemi a limit blížících se k nekonečnu. To myslím hovoří za vše. 89,9% (28.03.2011)

Gwyneth v roli "švihlé" matematičky dcery skvěle zvládla vybalancovat mezi šílenstvím a genialitou, Anthony Hopkins v roli "švihlého" matematika otce vyloženě potěší, Jake v roli matematika je roztomilý. Snímek má atmosféru, napětí, líbil se mi i po scénáristické stránce. Pro mě jde o důkaz, že se dá naučit i kvalitní a příjemný film o matematicích (a nemusí to být zrovna psychárna typu "Pí") (20.05.2007)