Shortbus

...každý z nás se tady najde a proto si myslím, že vznikají tyhle bouřlivé reakce, hihi:)) (19.05.2010)

Zajímaví eroťák - drama na jedno podívání a k zamyšlení, ale toť vše. (21.07.2011)

Jeden z nejlepších filmů s queer tématikou . . . . dokonale poeticky vystavěný příběh prakticky všech postav, melancholie a touha po sebepřijetí, ke kterému nedochází, ať už kvůli neschopnosti dosáhnout orgasmu, či neobvyklým sexuálním tužbám . . . . do toho plně otevřená nahota a sex, který je ve filmu proto, že Mitchella nejspíš už fakt sralo, jak jsou všichni puritánští a skrývají skutečnost do zbytečně nepřirozených "erotických" scén, které předstírají estetičnost a čistotu sexu . . . . zbytečně (snad ze strachu) opomíjenej klenot moderní kinematografie (06.09.2013)

„Takže, ty si sexuálna terapeutka ale sama si nikdy nemala orgazmus?“ Absurdnosť tejto rétorickej otázky naznačuje aj celkove smerovanie tohto podivného autobusu, ktorým nás John Cameron Mitchell vezie do prostredia divokej New York postmodern-indies-art scény. Celkom dobre zvolený sound track nabudí zo začiatku dojem, že nepôjde len o nejaké soft porno predstavenie , ale následné minúty nám zoberú takmer všetku nádej , že dostaneme filmový kus ktorý nám dá na niečo skutočnú odpoveď. Hlavná protagonistka stráca na dôveryhodnosti hneď na začiatku, keď v málo uveriteľnej scéne prefacká svôjho klienta a vzápätí bez jediného dôvodu vybalí svoju sexuálnu frustráciu. Homosexuálna dvojica Jamie a James ju pozvú do svojho obľúbeného klubu kde platí len jedno pravidlo a to , že žiadne pravidlá neexistujú. Všetci skúšajú všetko a s každým, veď niečo musí zabrať ))). Prebujelý narcisizmus každého kto sa mihne pred kamerou tryská v hektolitroch a je prekladaný celkom vtipnými vetami typu : „ach tí ľudia tu , lížu si tu zadky , fajčia vtáky , a potom prídu do bufetu a tvrdia , že sú vegáni“ , alebo : „ menštruácia je taká sexi, používala som menštruačnú krv ako make up pri svojich vystúpeniach.. proste len vytiahni zo seba tampón, zmačkni ho ako čerstvé ovocie a a pouzi ako rúž“ . Scénu, kde si homosexuálne mužské trio pri tzv uzavretom obvode spievajú americkú hymnu do svojich análov a penisov , podľa mňa vložil režisér len preto aby úplne nevyhnal mužskú, heterosexuálnu časť divákov od obrazoviek. Emócie všade kam sa pozrieš ale ich úprimnosť sa limitne blíži nule. V záverečnej pseudo-katarznej päťminútovke všetci všetko pochopia a odpustia od svojich prarodičov až po vnukov a parádne si to všetci spoločne rozdajú. Nad nimi sa niekde v svojom psychoanalytickom nebi vznáša Sigmund Freud , lišiacky sa usmieva, hladí si svoj kokainom potriesnený fúz a ukazuje všetkým okolo: „ja som vám to vravel“ )))). Napriek všetkému treba povedať, že sa nejedná o žiaden pornofilm. Ale čo to potom je. Ak nám chcel John Cameron Mitchell ukázať v akom prostredí rád trávi svoj čas a akých ľudí vyhľadáva , tak sa mu to podarilo. Nič viac , nič menej. Bolo by nesmierne zaujmavé vidieť ako by sa s podobnou látkou vyrovnal Pedro Almódovar. Na nemenovanom filmovom webe jeden nemenovaný filmový kritik prirovnal Shorbus k Hanekeho Pianistke, tak to parón, to sme asi videli kazdý iný film. U mna za 40%. lestatos (27.11.2013)

Tak já dávám za tři, ale kdyby to šlo jako ve škole, tak by to bylo tak za tři až čtyři. Projela jsem komentáře a postřehla jsem, že jsem si vzala z filmu asi něco jiného než většina přítomných (nečetla jsem ovšem úplně všechny komentáře, takže jestli to tu někdo vidí stejně jako já tak sorry). Já jsem totiž mezi tím vším sexem, nahotou, sem tam nějakou nechuťárnou viděla jednu hlavní dějovou linku, a to hledání orgasmu. Moc se mi líbila hlavní hrdinka a i její putování do roztodivného světa sexu a nějak mi to všechno evokuje cestu k nižší inhibici (všeobecně), k otevřenosti (hlavně sexuální) a po pravdě po druhém shlédnutí s odstupem pár let na filmu ani nevidím nic nechutného či přehnaného, spíš stále více zjišťuji, že je to jednoduše hodně naturalistické a ze života. A že někomu vadí koukat na tři chlapi při akci? Mně se to naopak líbí! Nemluvě o tom, že je také možné si film vykládat jako nějakou pěknou a inteligentní metaforu (orgasmus třeba jako osvobození, smysl života, nebo já nevím co všechno). A teď pomalu přemýšlím, jestli by to nakonec nebylo na pěkné čtyři hvězdičky? (11.01.2015)

Kontroverze za každou cenu zde opravdu čpí z každého záběru. Zkrátka je to příliš vynucené a takřka bez nápadu. (29.04.2015)

Toto nebolo sokujuce, zabavne a ani pravdive. (05.07.2016)

Tak to byl hodně zvláštní film o hledání orgazmu. Mám pocit, že v New Yorku už není nikdo monogamní hetero. (21.02.2018)

S chutí bych odhlasoval, co o filmu napsal Radek99 a někteří další, být schopen se naladit na vlnovou délku tvůrce, kterému starosti jeho hrdinů/hrdinek (není tohle vyjádření dnes už žalovatelné?) připadají docela přirozené a který přijímá svět takřka bezbřehé osobní svobody a zároveň konzumní totality prostě jako fajn inspirativní prostředí. "Shortbus" má jistě silné okamžiky, animace včetně sochy Svobody je skvělá a výrok hvězdy titulního klubu "Kdysi jsem chtěl změnit svět, teď už chci jen odejít z téhle místnosti s kapkou důstojnosti" nemá daleko k Wildeovi, ale "Hedwig" se mi líbila o dost víc. (01.04.2022)