Boj o Moskvu

Skutečně dobrý snímek, který je pojat poněkud jinak než jsme u válečných filmů zvyklí. Místo znázorňování velkolepých bitev je v něm mnohem větší prostor věnován zákulisí, které se odehrává v generálních štábech a na velitelstvích. Líčení těchto událostí je poměrně realistické, včetně ukázání taktických chyb, kterých se generalita, Stalina nevyjímaje, dopouštěla, a jejich důsledků, které byly vesměs tragické. Pěkně natočené jsou všechny bojové scény, které rovněž vypadají celkem reálně. Není to sice zrovna strhující podívaná podobná těm, které se točí dnes, ale pro pohled do jednoho z nejdůležitějších období našich dějin je to podívaná velice přínosná a velice zajímavá. 75% (18.02.2009)

I. Část - AGRESE. Další výpravný epos od Ozerova, který se zaměřuje na první rok tažení proti Sovětskému svazu v roce 1941. První část ukazuje příčiny útoku, samotný útok 22. června a končí v září 1941. Jelikož je film z pozdní doby, není zde vidět až tak moc rudá propaganda, na kterou jsme byli zvyklí v sedmdesátých letech, nicméně politická stránka je ukázána podle tehdejšího smýšlení východního bloku. Celkem s přehledem ukazuje veškeré hlavní události z pohledu hlavních protagonistů. O technice se nemá cenu bavit, protože je zde možné vidět fakt všelicos. Ale mohutnost tankových bitev je úžasná. II. Část - TAJFUN. Závěrečná část začíná přímým útokem na Moskvu a končí sovětskou protiofenzivou v prosinci 1941. Je více vojenská, se spoustou velkých bitev a musím říct, že i záživnější než Agrese. Místa na propagandu tu moc není, což není na škodu. Původně jsem plánoval dát průměr, ale po druhé epoše tu jednu hvězdu přidám. (28.07.2015)

Nehoráznej odpad! Překroucená historie, tak jak už to měli v SSSR ve zvyku..a navíc je to příšerně dlouhé, nezajímavé a tudíž nudné.. Nedoporučuji ke zhlédnutí nikomu. Za německé tanky zaskakuje nějaký neznámý přestavěný neidentifikovatelný paskvil, za ruské pohraničí Most a za německá letadla, ať už bombardéry nebo stíhačky, pokaždé stejná formace dvou stejných civilních letadel... (05.06.2008)

Toto Ozerovovo nepřehlédnutelné dílo, uváděné v našich kinech osmdesátých let také - pokud mne paměť neklame - pod názvem OPERACE TAJFUN, je nezapomenutelné. Samozřejmě, že je Ozerovovi možné vytknout určitou šablonovitost jeho režisérského přístupu, šablonovitost, která v jeho slabších okamžicích má ryze komerční "angažovaný" podtext. Tím vším ovšem nevystihneme přínosnost a výrazně prohloubenou uměleckost této epopeje zejména oproti VOJÁKŮM SVOBODY a v mnohém i OSVOBOZENÍ. (Scéna, v níž Vorošilov mluví s plukovníkem Petrovským a podivuje se nad tím, že velí armádnímu sboru, je pro tento posun víc než příznačná. Petrovskij odpovídá, že byl zatčen, tj. stal se jednou z mnoha obětí psychotizujících čistek v ruské Rudé armádě na konnci třicátých let. Vorošilovova prostoduchá (?) odpověď , že i on byl vězněn, a to hned několikrát, je rázně uťata Petrovského replikou "Ale to byla za cara, soudruhu maršále".) Výsledkem je plastický, relativně až vyvážený obraz sil a vývoje na obou stranách, kterému jen prospívá tehdy ještě ne obvyklé zvýraznění Žukovovy osobnosti, které současně nijak netají jeho značnou osobnostní sebestřednost ("napoleonské" maršálovo procházení v troskách ruším Moskvy) i lidského Rundstedtova podílu na druhé straně. Buďjakbuď, jsme tu konfrontováni s nevšedním dílem přibližujícím v zásadě dokumentární metodou ovzduší a okolnosti první velké, vskutku klíčové porážky nacistického Německa na frontách druhé světové války. Ani to není v žádném případě málo. Ba je to víc, než jsme sami sobě ochotni připustit. (28.04.2008)

Tato sovětská epopej dokazuje, že režisér a scénárista Jurij Ozerov byl mistr svého oboru. Aby ne, když čerpal i ze svých vlastních zážitků. Bohužel komunistická ideologie mu to všechno zprasila, a podle toho to nakonec taky vypadá. Překrucování historie bývalo na denním pořádku. Vždyť nebýt Rudé armády a hlavně soudruha Stalina, kde by jsme teď byli. Stalin tu už však tak není vyzdvihován jako velebůh. Dokonce mu i podřízení opovrhují. Zákulisí v generálních štábech a velitelstvích ukazuje jakých taktických chyb se dopouštělo a jistou nepřehlédnutelnou naivitu. Masové válečné scény jsou nesmírně realistické. Prach, hustý kouř, bláto, výbuchy takové, jaké mají být. Žádné prskavky, jaké známe z amerických filmů. Zkrátka, velkolepá výprava, kterou už dnes, v současných válečných filmech bohužel neuvidíme. Dal bych plný počet bodů, ale již zmíněné zprasení snímku komunistickou ideologií mě nutí dva body ubrat. Ano, jenom dva, protože jinak toto dílo po technické stránce považuji za velmi kvalitní. (03.11.2013)