Maxipes Fík

Mám rád psov. Aj ako decko som ich mal rád. Avšak prerastený, chlpatý, český "Maxipes Fík" mi teda ku srdcu nikdy neprirástol. Malá Ája a jej obrovský psisko ma nedokázali zabaviť. Nepáčil sa mi ani ten uhuhňaný dabing Josefa Dvořáka. Podľa hodnotenia sa zdá, že sa tento starý animovaný večerníčkový seriál teší značnej obľube a mnoho uživateľov naň s radosťou spomína. U mňa však v tomto prípade nostalgia vôbec nezafungovala a preto tomuto titulu dávam iba dve hviezdičky. Maxipes Fuck! ** (30.09.2017)

Není mnoho večerníčků takhle precizně natočených, vtipných, zabírajících na děti i dospělé. Dnes jako člověk v mezidobí mezi dětstvím a důchodem si obzvlášť uvědomuju genialitu toho psího příběhu. Co je super, že se do toho nedostala vůbec žádná politika, a přitom to postihuje stav společnosti naprosto dokonale. 100% (22.02.2015)

"Copak? Copak?" "Ale, koukáme, jak tenhle pes hraje dámu." Mizerně, že jo. Tuhle zapomněl jednou skákat." Výtečná serie, kde k sobě všechno pasuje - Šalamounovy kresbičky, Skoumalova hudba, Dvořákův přednes. To bylo krásné dětství. Jeden nový Večerníček, Maxipes Fík, skončil a hned začal jiný, nějaký Rákosníček... (28.11.2006)

Václav Bedřich byl vynikajícím tvůrcem ideální animované tvorby pro děti. Jeho výtvory jsou výrazné po stránce výtvarné i obsahové. Laskavě provázejí dětské publikum po světě života. Vynalézavě a nevtíravě po výchovné stránce. Výtvarník Jiří Šalamoun stvořil svoji nejslavnější postavu. V dospělém věku se s rozkoší dívám na variabilní úvod rozverné hravosti. Je to prosté, milé a stále účinné. S noblesou se animovaná série podílela na mé výchově a dodnes mi přináší sladkou vůni již téměř zapomenutého stavu bezstarostného a nedočkavého času bezprostřednosti dětského věku. I bez zbytečného násilí a zběsilosti lze na dětskou duši intenzivně zapůsobit. Hlas Josefa Dvořáka dotvořil charakteristickou podobu a v současnosti tržní ekonomiky je Fík úspěšnou komerční značkou. To novodobé běsnění ovšem nedokáže blahodárnou působnost zastrašit a roztáčí své divadlo představivosti. (12.05.2017)

Stejně jako bych si nedokázal představit Křemílka a Vochomůrku bez Jiřiny Bohdalové, tak si nedokážu odmyslit pana Dvořáka u příběhů Áji a Maxipsa Fíka. Také jsem rád poslouchával na kazetách dobrodružství tohoto obrovského, ale dobráckého psa, možná ještě raději než Křemílka a Vochomůrku. Opět ve svém žánru patří k nejlepším. (29.03.2008)