Piano

Prvni film, kterej sem od Campion videl a hned takova bomba. Nejdriv to sice vypadalo, ze film bude o tom, jak hlavni hrdinka furt chce hrat na piano, ale nakonec z toho bylo pusobivy romanticky drama. Pribeh dokaze behem chvile zaujmout a drzi si vysokej standart prakticky az do konce, kdy tempo krapet povoli. Hodne se mi libila hudba a prostredi, kde se pribeh odehraval, tohle samy rozehrat nekde ve meste, tak by to urcite nepusobilo ani z poloviny. Co se tyce hercu, tak Holly to mela na jednu stranu lehci, pac nemusela mluvit, ale na druhou stranu musela vse zahrat jen vyrazove. Sice se vetsinu casu tvari divne a nestastne, vali oci a vypada jak mrtvola, ale musim uznat, ze to byl pusobivej vykon hodnej oskara. Kdyz jsem se dovedel, ze film ma tri oskary, bylo mi jasny, ze jeden je Holly a ty druhy dva jsou za film, hudbu nebo za dalsi dva hlavni hrdiny, uchvatnyho Harveyho Keitela a Sama Neilla, kterej, ackoliv mel mensi prostor, hral taky senzacne. Ale pak jsem se dovedel, ze ho dostala Anna Paquin. Proboha za co? Netvrdim, ze byla spatna, ale neprisla mi ani nijak vyjimecna, minimalne Harvey si ho zaslouzil, ale nebyl ani nominovanej. Coz me trochu nasralo, ale to uz nijak nesouvisi se samotnym filmem, kterej je fakt uzasny drama a zaslouzi si 5*. (21.03.2007)

„Pred Frodom z Pána Prsteňov tu najprv bola nemá pianistka Ada so svojou dcérou Florou” . Hovorím o Novom, praďalekom Zélande... _ Sledoval som vskutku extrémne pôsobivý film s kvartetom bravúrnych hereckých výkonov, kde si treba všímať i dané symboly, keď ten úplne najhlavnejší je bezpochyby- osudový K-L-A-V-ĺ-R, ktorý sa bude sprvoti nachádzať na opustenej pláži. Zatiaľ si ho nemôže, a de-facto, ani nemá ako si ho odniesť domov za osadníkom Alistairom Stewartom, ktorý sa stáva jej nechceným, novopečeným manželom. Bohužiaľ, odpredáva ho za kus pozemku susedovi Georgeovi Bainesovi, ku ktorému bude Ada chodiť na „lekcie” , keď sa chce George naučiť “hrať” na tomto hudobnom nástroji. On príde s návrhom, ako môže získať vytúžený klavír späť do svojho vlastníctva... » A konfrontácia visí na vlásku « 「 Už som spomínal, že som zhliadol majstrovské výkony ? Áno ! Holly Hunter v úlohe Ady je naprosto strhujúca, a nepotrebuje na to množstvo vyslovených viet. Je síce nemá od svojich šiestich rokov, na mysli mám ale túto postavu. Ovláda samozrejme posunkovú reč, alebo s nemenej dôležitými vyjadrovacími výrazmi jej pomáha počujúca dcéra Flora v podaní excelentnej Anny Paquin. Holly hrá najmä s očami, mimikou a gestami, a pripomenula mi iný, podobne nadštandardný výkon od 18. mesiaca života hluchej Marlee Matlin vo filme = Bohom zabudnuté deti. Ozaj, videli ste tento snímok, ak nie, domeškajte zameškané, lebo prídete o veľa ! Anna vo svojich 11. rokoch predvádza zázračný, famózny výkon, z ktorého normálne mrazí ! Ako t-a-k-m-e-r najmladšia v histórii udeľovania „zlatých plešivcov” , právom inkasuje CENU za najlepší herecký výkon vo vedľajšej úlohe. Už keď sme pri lámaní chleba, tak totálne prvenstvo stále udržuje dcéra Ryana O'Neala, TATUM za film Petra Bogdanovicha- Papierový mesiac !!! Obidvaja herci, t.j. Harvey a Sam sú najväčší rivali, podávajú kvalitné výkony, aj keď Keitel síce dominuje, ale Neill vykoná jedno gesto, ktoré ma priklincovalo do sedačky. _ Campion je bravúrna, tak isto, ako emotívna hudba Michaela Nymana, a bez zablatenej kamery Stuarta Dryburgha by sa určite nejednalo o taký intenzívny zážitok, kedy máte toho blata už po krk ! PIÁNO z roku 1993 je extrémne silný film, v ktorom Holly s Annou sú hlavnými lákadlami, prečo pristúpiť na 2. hodinový pôžitok. A tých kladov sa tu nachádza oveľa viac, ktoré som vymenoval o kúsok vyššie ! 」 (16.12.2018)

Herecky koncert dvoch zenskych predstaviteliek. Holly Hunter nepotrebuje vyslovit ani jedine slovo a je pritom uchvatna, presvedciva a hrozne sexi. Anna Pauqin zase ukazala, ze aj 11 rokov nemusi byt malo na oscarovy triumf - zasluzeny triumf. Dostal ma vsak aj samotny pribeh. Piano ako nastroj zabavy, radosti, smutku, bolesti, lasky, utrpenia ci nadeje. Krasny film po vsetkych strankach. (04.01.2008)

Excelentní Holly Hunter, která nemusí za celý snímek promluvit ani slovo, přesto přesně víte, po celou dobu snímku ( díky jejímu výrazu ), co právě cítí a prožívá uvnitř. Výborná je i mlaďičká Anna Paquin a třetí do party Harvey Keitel. Bravurně vystavěný psychologický příběh okolo vztahu hlavní hrdinky ( němé Ady ) k pianu a hudbě a sílícímu vztahu mezi ní a Bainsem ( v podání excelentního Harveyho Keitela ). Opravdu mistrně zachycený rostoucí vztah mezi Adou a Bainsem a to především díky oběma hlavním představitelům. Co musím dále vyzdvihnout je brilantní kamera Stuarta Dryburgha a především nádherná hudba Michaela Nymana. I přes tyto superlativy, kterými jsem film zahrnul musím nicméně podotknout, že příběh se mi zcela " pod kůži " nedostal. Proto " pouze " ty 4 *! (13.07.2009)

Hned prolog naznačí, v čem je síla příběhu: v hlavních hrdinech, především v sepjetí Ady s pianem, a v záběrech na přírodní živly. Efektní mozaika nápaditých pohledů (pod pianem, shora na piano) a scén (svatební foto doprovázené povídáním Flory; divadelní nácvik s maketou sekery; stopy na pláži) vycházejících z každodenního života hrdinky, která poznává nové prostředí, mě nenudila, ale zaujala svou přirozeností, i když ta byla většinou syrová. Trojúhelník, respektive čtyřúhelník (počítáme-li Floru) nabízí celou škálu odpovědí na partnerské vztahy. Adě stačí pohled očí, aby řekla, co cítí. Kde není zvuk, je hluboké ticho. Působivá hudebněobrazová filmová ukolébavka. (07.11.2009)