Вий
Viy or Spirit of Evil
Hudba:
Karen ChačaturjanObsahy(1)
Sovětský film natočil ruský režisér Konstantin Jeršov téměř zcela věrně podle stejnojmenné povídky Nikola Vasiljeviče Gogola. Podává příběh na motivy lidových vyprávění o studentu pravoslavného bohosloví Chomovi. Se svými kolegy seminaristy zavítal do osamělého příbytku, v němž je nechala přespat stařena. S ní Choma zažije podivnou příhodu. Vrátí se pak raději do Kyjeva, ale odtud ho povolá na venkov jakýsi šlechtic s tím, že jeho dcera umírá a přeje si, aby se u ní modlil právě on. Chomovi není nic platné, že se mu vůbec nechce a je donucen na statek odejet. Zde se dozví, že dívka právě zemřela a její otec ho žádá, aby se po tři noci u rakve modlil za spásu její duše v uzamčeném kostele... (Mariin)
(více)Recenze (89)
Nádherná atmosferická hororová pohádka s vynikajícími kulisy a podmanivou hudbou Karena Chačaturjana. Má to svoje obrovské kouzlo. Na prdel mě posadila kamera (zejména v kostele během tří nocí, kdy se Chomov má modlit za mrtvou dceru jistého bohatého hodnostáře). Povídku od Gogola jsem nečetl, takže nemohu srovnávat, ale film mě zaujal natolik, že pálím za pět!! ()
5/10 Proti tistenemu Gogolovemu originalu, ktery jsem na zakladni skole jako jednu z mala klasik opravdu uzil, bylo toto filmove zpracovani velkym zklamanim. Mozna se na tom podepsala doba vzniku a prehnana akcentace "neuzitecnosti" cirkve a filosofie pro vsechny ruske muziky, ale hlavne se z pribehu vytratilo napeti a bezvychodnost situace a film spis vyznel jako lehka pohadkova satira misto toho, aby se tvurci vic drzeli originalu - tak by mohl vzniknout opravdovy horor. Ne ze by jeho tradicni prvky - triky, pochmurnost prostredi, lekacky - uplne chybely, ale jejich cetnost a provedeni bylo pomerne zalostne, i kdyz v dobe sveho vzniku to na divaka mohlo pusobit jinak nez ted. Ale scena, jak se babice chtive sape na mladeho mnicha, je opravdu strasidelna... ()
Na tomto snímečku oceňuji skvělou hudbu a velmi nápadité kamerové triky a zvláštní efekty. Velká poklona. ()
Nádherná horrorová rozprávka,ale pre malé deti určite nie je vhodná.Vraj sa natáča teraz nová verzia k výročiu narodenia Nikolaja Gogoľa.Gogoľová poviedka vyšla prvý ráz v roku 1835 v zbierke Mirgorod.Dokonca aj Mario Bava bol pri natáčaní filmu Čierná nedeľa inšpirovaný touto poviedkou.A juhoslavsky film Sveto mesto tiež.Aj Sovieti keď chceli,dokázali urobiť film ako sa patrí.Atmosféru to má neuveriteľnú,potvory sú nádherné,a tri noci v kostole sú asi najlepšie. ()
Nezastupitelná ruská duše. Tohle takhle nemůže zpracovat nikdo jinej než rusáci.Radost pohledět. ()
po delší době jsem si pustil i ruský film. Nalákal mě jeho pohádko-hororovitý žánr, na který nejsem u Sovětů zvyklý - ještě navíc natočený v době bujarého komunismu. A nakonec jsem byl se ztvárněním Gogolovi povídky na motivy ukrajinské pověsti spokojen a i když se od původní předlohy chvilkami odklání, tak 4* dám - především kvůli strašidelné atmosféře, která byla vystižena velmi poctivě a nápaditě - nevím však jestli obdivovatelům dnešních krváků to bude připadat nudné. Zkuste! [ PŘÍBĚH: 2 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 0 /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()
Pěkná ukázka toho, jak lze poměrně snadno překonat hranice mezi pohádkou a hororem. V tomto se Vij několikrát doslova vyžívá. Kromě scény s ježibabou ze začátku, se mi nezdálo, že by chtěl jakkoliv děsit, spíš rozesmát účesy a oblbnout divadelními kulisami. Potom však přišli tři noci v kostele a já zůstal jako opařený - Vij nejedenkrát otočí o 180° stupňů (v kontextu dosavadního paběrkování v mezích nevinné opilecké pohádky) a servíruje přehlídku triků, nápadů a strašidelných masek na pozadí souboje šibalského učně pravoslavné církve s mrtvolou. Takto si přestavuji horor pro děti. 75% ()
Nahlíženo optikou jungiánské psychologie bychom mohli říci, že jde o brilantní znázornění duševního souboje mladého studenta bohosloví s jeho vlastními psychickými obsahy v průběhu jeho zasvěcení (procesu individuace). Konkrétně ukázková konfrontace s archetypem animy (mladá krásná dívka i stará čarodějnice) a doprovodný střet se stínovými silami (nejrůznější zde vyskytnuvší se bubáci a především samotný hrůzostrašný Vij). ()
Pozor horor to není ani trochu,jen taková drsnější pohádka...bezva výprava, ale jinak spíš oddychovka "na nedělní odpoledne", která má nezanedbatelné kouzlo... ()
Hororovo ladená rozprávka, ktorá pre našinca pripomína inú rozprávku - Nebojsa. Tiež má prečkať 3 noci v dome, v ktorom sa dejú strašidelné veci. Musím uznať, že Vij má fakt dobrú atmsoféru, na svoju dobu podarené filmové triky a výborné masky, len škoda, že sa objavia až v závere. Samotná príšera Vij sa objaví dokonca len na pár málo sekúnd. Škoda preto záveru, ktorý akoby bol uťatý. Okrem hororových prvkov film obsahuje aj tie humorné, presne v duchu niekdajších sovietskych rozprávok. Medzi rozprávkami bude ale Vij svojou atmosférou vynikať. ()
Je zde samozřejmě vidět, že je to již dobrých 45 let co tento snímek spatřil světlo světa, ovšem na kvalitě mu to nikterak neubírá. Spousta zdejších uživatelů se tu pře o jaký žánr, že se to vlastně jedná a já sám bych se i přes některé typické pohádkové vlastnosti přikonil spíše k hororu než k pohádce, protože tohle pro děti fakt moc není a ani konec filmu neskončí tak, jak by se na pohádku slušelo a ptřilo. Nicméně až na pár drobností není prakticky co vytknout, atmosvéra parádní, čarodejnice děsivá již při počáteční scéně kde seminaristé chtěli přenocovat na odlehlém statku. No a noční předčítání motliteb jak by smet, první dvě noci naprosto parádní, třetí již trošičku přeplácaná a možná ve finále i malinké zklamání když se objevil Viy (přeci jen jsem čekal jakési vyvrcholení, které v jeho osobě nepřišlo). Celkově, ale mnohem lepší než spousta současných hororů, které kolikrát působí víc nechutně než strašidelně... ()
Ruský Kuinchi... O.o Teda to byla zase kupa logiky, neskutečně krátké noci, větší kruh si udělat nemohl? A jak věděl o té křídě? O_o Plus tuny nelogického chování hlavních postav... Skoro jsem doufal že se nakoc ukáže že to je celé jen dobře promyšlené dovadlo aby se CHrono přiznal.. No tak že aspoň ke konci předvedli slušné divadlo... dokonce se dovíme co, nebo kdo je ten VIJ... a hlavní představitelka byla taky celkem slušná baba... ehmm... no z přihlednutí k době kdy se to točilo a KDE se to točilo... no ehmm ...no.... Se raději vzdám hodnocení. Tohle opravdu nebyl šálek kávy.. To jsem si zase skurvil celí den pěknýma píčovina... BX ()
Čtyřicet pět let starý horor těžko může být ještě tak děsivý jako v době vzniku. Použité triky mi ale na tu dou přijdou vynikající. Jinak je to už spíš jen sranda. Chlast, veselé řepčení, klení a občas nějaká ta umlácená ježibaba. ()
Pohádka s prvky hororu vypráví příběh mladého studenta, jenž se jednu noc setká s čarodějnicí. Vyleká se a v návalu děsu se na čarodějnici vrhne a mlátí ji hlava nehlava. Když však přestane a znovu pohlédne na svoji oběť, spatřuje krásnou mladou dívku. Vyleká se ještě víc z té proměny a utíká z místa činu. O pár dnů později je však povolán na statek, ve kterém právě zemřela mladá dívka, která si před smrtí přála jediné a to, aby se za ni Chom tři noci modlil. Nikdo neví, odkud ho mohla znát, ani Chom, dokud však nespatří její obličej. Snaží se z celé věci vycouvat, avšak nejde to. Dívčin otec je rozhodnut splnit své dceři její poslední přání. Chom je tedy nucen s mrtvou pannou v rakvi tři noci setrvat a po ty tři noci dívka ožívá a snaží se mu pomstít. Dvě noci se jí to nedaří, a proto si třetí noc zavolá na pomoc Vije - démona se smrtícím pohledem. Chom mu do očí pohlédne a umírá. Pohádka se mi velmi líbila, kvůli svému, z dnešního pohledu, naivnímu zpracování pomocí jasně prohlédnutelných efektů, které však pohádce skutečně nijak neškodí, ale jsou z dnešního pohledu spíše ozvláštňující. Též postava Vije mne spíše rozesmála, než-li vyděsila, neboť Vij působí spíše než jako démon jako jakési plastové monstrum. ()
Příběh byl spíše průměrný, ale co tento film opravdu vyzdvihlo byli na tu dobu neskutečné triky! Ať už létající rakev nebo naprosto dokonalá hrůzostrašná třetí noc v kostele, kdy ze stěn vylézali všechna různá monstra (vlkodlaci, upíři...) a nakonec i samotný VIJ, který mi ale zas tak hrůzostrašný nepřišel. Toho mohli ztvárnit o něco lépe! ()
Výtečné tři noci v kostele hlavně ta poslední byla excelentní přehlídka teď už hodně známých hororových monster. Dávám 80% ()
nemôžem tomu uprieť snahu, na tú dobu zrejme desivé, po filmárskej stránke tiež na úrovni ale až tak veľmi ma to nebavilo...6-7/10 ()
V tomhle filmu se Vij objeví. V plné polní. Dokonce zazní památná věta:"Sejměte mi víčka" (pardon, víka...). Jsou tu i vlkodlaci a všeliká slizká havěť. Chomečka je upocený ňouma. Takže je vlastně všechno správně. A nebo ne? Minusy: Není se čeho a koho děsit. Plusy: Inu, film je vtipný, ba groteskní, až satirický. Takže jak? Nic moc... Počkat, rok 1967? Rok 1967 a nejspíš první sovětský (skoro)horor. Za dobu vzniku a poměrnou věrnost Gogolově předloze dávám tři hvězdy. Co na to srdce? U Svatého místa skoro přestalo bít. A zůstalo tam. ()
Nebýt poslední noci v kostele tak by to byla mimo příhodu s čarodějnicí nudná blbina kde se furt jen chlastá (ještě jsem snad neviděl film kde by byl hlavní hrdina většinu času vožralej, možná snad akorát v Dědictví aneb...), poutavost mimokostelního děje stojí za starou bačkoru. Ty 3* jsou tedy pouze za závěrečnou noc v kostele, né že by byla tak strašidelná, ale filmařsky i trikově je na svou dobu vzniku zvládnutá geniálně a i dnes nad ní člověk žasne. ()
Tenhle snímek je o tom, že urážet stáré babky se opravdu nemusí vyplatit, protože člověk si nemůže být nikdy jistý, co to je ve skutečnosti za babku. Asi jsem přece jenom (ač si to nerad přiznávám) zhýčkán moderními efekty, které zde vzhledem k době vzniku snímku prostě být nemohly, a tudíž mi ty scény v kostele připadaly místy lehce úsměvné. Musím však vyzdvihnout výkon Kuravljova a snahu tvůrců o maximální autentičnost. 80% ()