Děti noci

Bluntman:"nejlepší současný český herec Jiří Mádl.." Ano, a já jsem prastrýc pana Krytináře z matčiny strany... Nehledě na vulgarismy, ve kterých si tento ubožák (Bluntman) zjevně libuje.____ Tolik jako reakce a teď k filmu: Překvapivě se to "dalo". Nebylo tam dohromady nic, co by diváka uráželo, ale vlastně ani (víc) bavilo. Děti noci jsou jedním z těch filmů, které během 1. "palaské" noci byly v záloze, ale čas není nafukovací. V kontextu české současné kinematografie čistý průměr, ani o píď víc. Jednu pravdu ale "Blunty" má, až moc často náhodně se tam všichni v té "velké Praze" potkávali. (23.03.2009)

A opět, český film, který by nebyl po formální stránce špatný, ale ta myšlenková a duchovní prázdnota! Tak jsem si v průběhu sledování říkal, pokud to bude mít nějakou ideu v závěru, není to nejhorší (herecky, atmosférou) - ale nemělo. Ono nestačí jen pořád nastavovat zrcadlo, ale též ukazovat víru, naději a lásku, které stojí na pevných nohách a ne na písku... (05.06.2012)

Pomalu plynoucí psychologický film, při jehož sledování jsem byla na stejné vlně. I když jsem na rozdíl od Ofky na vejšku šla, plně jsem se dokázala do jejích pocitů dostat. Issová i Mádl výborní (ať žije nová mladá česká herecká generace!), líbila se mi i Lenka Termerová (scéna v koupelně). Dialogy mi přišly autentické, neútěšné prostředí starých pražských čtvrtí a vltavského přístavu výborné. Tenhle film by se stejně tak mohl odehrávat kdekoliv jinde ve střední a východní Evropě - západní Ofka by se na to prostě vybodla a odjela by na rok do Austrálie :-) (25.06.2009)

Karlínská Amélie Ofka se nerozhodla pomáhat ostatním lidem kolem sebe ba co víc ani sama sobě. Rezignovala na svůj život a budoucnost nevidí nikterak růžově. Stejně jako Ofka, rezignovali zřejmě i tvůrci scénáře, který rozehrává několik příběhových linií z nichž dokončí jen jednu jedinou, a to zrovna tu nejméně podstatnou a zajímavou ústící do opravdu nesmyslného konce. 6/10 (19.09.2008)

Kdo zažil, ten ví. Kdo nezažil, ať drží hubu a je rád. Issová i Mádl jsou ve svých partech naprosto přesní. Ofka je dokonale otrávená životem a Ubr je zase správně ujetý. Pocit ztracenosti generace Y z toho čiší v každém záběru a už při druhé projekci jsem si uvědomil, že mnoho zásadnějších filmů tady po revoluci nevzniklo. Jelikož jsem si zde zobrazenou životní etapu už skoro celou prošel a dokonce přežil, tak k nim mám o mnoho blíže než generace notorických cinkačů klíči, kteří, jak sami často rádi tvrdí, zažili o dost víc, než si dokážeme představit. Pravda, automaticky zaručené pracovní místo ke každému maturitnímu vysvědčení nebo výučnímu listu a k tomu jako bonus byt, to z ní jako skutečné peklo. Jak už jsem psal výše, raději držte hubu. Každá doba má svoje. (29.03.2010)