Jádro

Katastrofické filmy jsou můj oblíbený žánr, téma ohrožení zemského jádra je jistě zajímavé a neotřelé, ale bohužel kromě hodně špatných triků je to dost velká nuda. Není to napínavé, hlavním hrdinům nefandíte a nebojíte se o ně, lidé ani neví, že jsou v ohrožení života, vtipné hlášky na odlehčení tu nejsou, ale ono není od čeho odlehčit, prostě je to sotva průměr 2,5*. (23.10.2005)

Je to síce už 9 rokov, čo tento film vzhliadol svetlo sveta, ale aj na svoju dobu to bol film, ktorý sa podľa mňa v kinách ocitol omylom. Béčkové triky, námet ako z 50-tych rokov a prehrávajúci alebo nevýrazní herci. Nakoniec tá naivita je to, čo vás tu môže najviac zaujať a prečo sa uchylujem k trom hviezdam. Škoda, že tento námet nebol natočený pred 50-timi rokmi, mohla byť z toho klasika. (16.06.2012)

Víte, jako právník mám jistou mez, za kterou už nejdu, když přijde na hájení stanoviska mnou zastupované strany - souvisí to se sebeúctou, ale i s etikou obecně. Proto třeba nejsem ochoten tvrdit naprosté právní zhovadilosti, používat právní věty z judikátů bez ohledu na jejich kontext, a tak podobně. A proč to ten pták blije zrovna sem, ptáte se?:) Za prvé - protože může;) Za druhé - protože stejně tak je podle mě jistá míra, za kterou by (opět podle mě) při dělání pitomce z diváka neměl jít scénárista, ba ani producent. A Jádro, i když mě izolované výkony některých jeho postav bavily (zejména Stanley Tucci), je HODNĚ za tou hranicí, za kterou je podle mě i Armageddon, ale Michael Bay má prostě ten dar, který dělá i ty jeho obří roboty tak moc zábavnými:) Dvě hodiny zcela šíleného zachraňování světa, prošpikované všemi klasickými atributy katastrofických filmů - zde výjimka: nikoliv "naše vláda se už desítky let usilovně připravuje", ale "zneuznaný, ale o to geniálnější afroamerický supervědátor se uprostřed pustiny desítky let tomuto tématu věnuje" - a po okraj naplněné tak děsnými bejkárnami, že ani pod vlivem návykových látek jsem se nedokázal bavit tím, co se ve filmu děje. Leda tak ve smyslu "Jóó, hobluj, bude to ještě drrrsnější?":) Ačkoliv to ten chlápek občas přehání, v tomhle případě vřele doporučuji D-fense a jeho "recenzi" na tento spektákl (www.dfens-cz.com, rubrika Kultura, článek Múví: The Kchór), protože jsem se u ní pobavil daleko lépe než u Jádra samotného. Promiň, Hilary, tentokrát je to fakt jen 40%. (15.03.2009)

Ocelový krtek v nádži džusu nakopává zadek přírodním zákonům a v X-tém odvaru Armageddonu míchá slušný poměr zábavý a roztomilé naivity. Měl jsem radost, že si může nechat v kině po delší době úplně vypláchnout mozek a nepřemýšlet na strhujícími pointami (jakkoliv je mám rád :) a podobným zvěrstvem. Je to zkrátka klasická letní jednohubka, která se nesnaží tvářit vážně a bohudík si na nic nehraje a v tom je její hlavní deviza. Ale kdyby se Jádro dostalo náhodou před zrak mému fyzikáři, asi by si pro něj přijeli velice brzo... (20.06.2003)

Pitomoučký scénář, trapné dialogy, neúměrná délka a hrozné efekty. Není to nudné a koukat se na to dá, byť především díky syndromu "tak špatné až je to dobré". Chce to ovšem opravdu vypnout mozek a brát to narozdíl od tvůrců s koňskou dávkou nadsázky. Jediné co ujde jsou herci, sice jsou spíše průměrní, ale dát tak strašně nezajímavým a plochým postavám alespoň nějaký rozměr je úspěch. Byť relativní. Scénáristům by neuškodilo pár doučovacích hodin na základní škole. Evidentně mají v oblasti fyziky a chemie značné nedostatky. (09.04.2005)