Poison
VOD (1)
Obsahy(1)
Krátký film podle známé povídky od Roalda Dahla, ve kterém muž zjistí, že mu v posteli spí jedovatý had. (Netflix)
Recenze (39)
Bezpředmětný. Cumberbatch si myslí, že mu na břiše spí had, takže kolem něj doktor a kolega 10 minut šaškujou, aby se nakonec zjistilo, že tam žádnej had nebyl... Co si z toho má divák vzít fakt nevím. Nejspíš jen to, že Wes Anderson se (po skvělém French Dispatch) úplně vyčerpal. Navíc - stejně jako v případě Podivuhodného příběhu Henryho Sugara i zde postava říká neustále do kamery to, co právě dělá nebo to, co hodlá udělat. Je to otravné a zcela zbytečné, protože divák to buď vidí anebo to vzápětí uvidí. ()
Woods: „Mluvil jako George Barling, když ho střelili do břicha a on opřený o bednu mumlal něco o japonském pilotovi týmž namáhavým pološeptem jako teď Harry. George Barling se pak zlomil v pase... a zemřel.“ (Vám to meno niečo hovorí? Internet tvrdí, že pod takýmto menom existoval veterán I. sv. vojny). Poison vás môže otráviť alebo aj nie. Benedict Cumberbatch, Dev Patel a Ben Kingsley dostali za úlohu vystihnúť Wesov pohľad na svet, čo sa im podarilo. ()
Nějaké Dahlovy povídky jsem četl už kdysi dávno v nácti a tuhle povídku viděl samozřejmě zfilmovanou už taktéž dávno, ve známé televizní minisérii. A vzhledem k obsazení jsem se pochopitelně na její nové zpracování zvědavě těšil. O to větší je tak moje zklamání, protože od prvního záběru mi bylo jasné, že tohle je špatně a vůbec mi to nesedne. Dal bych přednost konzervativnější (tradičnější) filmové formě před takovou hnusnou modernou. A chybí v ní i závěrečný twist, na který si dobře pamatuju ze staršího TV zpracování, a který byl nejspíš i v Dahlově povídce (na kterou už si ovšem tak dobře nepamatuju). ()
Zajímavá stylizace a pojetí filmařiny, herecké áčka a asi úplně typický Wes Anderson a jeho prapodivný styl. Tahle humorně ujetá forma a bizarní styl sice z "filmu" dělají zvláštní počin, ale na druhou stranu rozhodně nemůžu říct, že bych se jím nějak bavil, že by mě rozesmál nebo že bych jej chtěl někdy vidět znovu. Zkrátka takový spíše experimentální styl pro fandy režiséra, ale jinak je to divácky dost neatraktivní věc. ()
Druhá Andersonem zfilmovaná povídka Roalda Dahla už není tak brilantní jako v případě Podivuhodného příběhu Henryho Sugara. Ale jen o kapku. Je to vlastně úplně to samé jako v případě již zmíněného předchozího počinu - po technické stránce jde o něco bezpříkladného. Jen kratší stopáž a ne až tak působivý příběh nadělal své. Ve výsledku to vyzní dost ploše. Jisté metaforické vyznění celého díla tam je, nicméně není už tak zajímavé jako to předtím. Přesto se však stále jedná o zdařilý a zábavný kraťas. Mimochodem Andersonův smysl pro detail, mnou vyzdvihovaný už minule je fakt něco nevídaného a je mistrně zakomponován i zde. |75%| ()
Galerie (5)
Zajímavosti (2)
- Kniha, kterou čte muž v posteli, je „Jīn píng méi“ a pochází z pera Lanlinga Xiaoxiao Shenga. (OJan)
Reklama