Podivuhodný příběh Henryho Sugara

"Koukám na nové shorty Wese Andersona," napsala přes Instagram dívka, kterou silv_r posledních pár týdnů s nadšením vídá. Protože si jednoho večera uvařil večeři a sedl k televizi, hledal něco krátkého, co si může pustit zatímco by jedl. "Hele, Henry Sugar!" zvolal a říkal si, že aspoň bude mít nové téma pro konverzaci. Následující je popis filmu, tak jak jej vnímal. Plátno, kulisy a choreografie připomínaly divadlo. Omezený počet herců tento pocit pouze umocňoval. "Ježíš, to je tak krásně udělaný," zamumlal silv_r tiše pro sebe. Bylo. Celý film měl náladu, jako když v podzimní odpoledne prší a pod dekou srkal čaj, přičemž vedle prská krb. Zkrátka takové útulné příjemno. Dějově byl film zajímavý, ale stylizace a způsob vyprávění je ten prvek, který z něj dělá, co bylo před chvílí popsáno. Ono útulno spočívala v tom, že kde jiné filmy své nedostatky schovávají, Anderson je zde přijímá a dělá z nich přednost. Film skončil. "No, jdu napsat recenzi," řekl silv_r a šel tak udělat. Byl spokojený. (01.10.2023)

Dahlova poviedka (ako aj mnoho ďalších) bola pre mňa lifechanger. Zbierku "Neuveriteľné príbehy", v slovenčine vydanú v 1990, som našiel starým rodičom v domácej knižnici keď som mal asi 10 rokov a zhltol som ju za pár dní - bol som ňou úplne unesený. Henry Sugar bola z týchto poviedok tá najdlhšia a svojím vrstevnatým naratívom asi aj najviac vťahujúca. Anderson, narozdiel od Dahla, však ide akosi na istotu. V podstate nič relevantné k nej nepridáva, iba pseudodivadelnú štylizáciu (miestami pripomínajúcu Anderssona s dvomi S), búrajúcu štvrtú stenu, ktorú sme videli stokrát inde a lepšie. Navyše nám tento gimmick bráni byť viac vtiahnutý dejom - osobne som dúfal v trochu konvenčnejšie rozprávanie. Uvidíme čo jeho ďalšie netflix poviedky. (11.03.2024)

Bylo to příjemné.  Opravdu zdařilý mix stylů dvou velkých vypravěčů. Jen jedna drobná vada. Ani by mi nevadil ten voice-over. Ale ten záměrný voice-over, kdy čtou povídku i se všemi "Herny řekl" "Henry odvětil" mě teda šíleně štval. A myslím, že to příběhu nedodalo nic nového. Obešel bych se bez toho. (28.09.2023)

Zhliadnutím tohto krátkometrážneho filmíku som porušil svoj dávny sľub, že už nikdy nepozriem nič od Wesa Andersona. Lenže ja som si ho pomýlil so Zackom Snyderom a tak v domnení, že idem pozerať Zackove digitálne hody som si to pustil. Digi hody sa síce nekonali a je to vec od Andersona, ale musím povedať, že spôsob rozprávania, výber hercov a v konečnom dôsledku aj samotná poviedka za to stáli. Dávam štyri a trvám na svojom dávnom sľube s miernou úpravou. Už nikdy celovečerný Wes Anderson. (11.11.2023)

Spôsob rozprávania uspôsobený dĺžke a bez tej krátkej dĺžky by to nemalo svoju silu. Veľa farieb, orientácia na východ, z ktorej progresívcov chlpy na riti dupkom vstávajú, ale tu sa jedná o orientalizmus - to je to, čo Anderson má rád. Zvláštna forma, ktorú musí mať človek rád, aby bol uchvátený. Okolo mňa to prešlo len takým vánkom, ktorý rýchlo zmizne a nezanechá po sebe ani smrádok. (30.09.2023)